10. 1. 2002
ID: 15610

Novela devizového zákona umožňuje zahraničním právnickým osobám podnikajícím v České republice kupovat nemovitosti

Prezident Václav Havel podepsal dne 19.12.2001 novelu devizového zákona, která mimo jiné zakotvuje možnost nakupovat nemovitosti zahraničním právnickým osobám podnikajícím v České republice. Podstatou nové právní úpravy devizového zákona je snaha odstranit z devizového zákona jedno z posledních omezení volného pohybu kapitálu a fakticky vytvořit stejné podmínky pro podnikání zahraničních osob


Prezident Václav Havel podepsal dne 19.12.2001 novelu devizového zákona, která mimo jiné zakotvuje možnost nakupovat nemovitosti zahraničním právnickým osobám podnikajícím v České republice. Podstatou nové právní úpravy devizového zákona je snaha odstranit z devizového zákona jedno z posledních omezení volného pohybu kapitálu a fakticky vytvořit stejné podmínky pro podnikání zahraničních osob v České republice jako pro české osoby, jak to ostatně stanoví v Obchodním zákoníku § 21 odstavec 1 (zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby).

Nově bude upraven §17 devizového zákona, a to tak, že po novele bude znít následovně, a to včetně poznámek pod čarou:
§ 17
Nabývání nemovitostí v tuzemsku

(1) Cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon10) nestanoví jinak, pouze:
a) děděním,
b) pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,
c) jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitost od manžela, rodičů nebo prarodičů,
d) výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti,
e) pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti,11)
f) jde-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,
g) pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.12)

(2) Cizozemec - právnická osoba, která má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a je oprávněna v tuzemsku podnikat 12a), může kromě případů uvedených v odstavci 1 nabývat vlastnické právo k nemovitostem v tuzemsku s výjimkou pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží 12b), a pozemků určených k plnění funkcí lesa12c).
____________________
10) Např. zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
12) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/ /1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12a) § 21 zákona č 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č 370/2000 Sb.
12b) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
12c) zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

Jak správně uvádí důvodová zpráva k novele devizového zákona, bude praktickým důsledkem přijetí novely devizového zákona skutečnost, že zahraniční právnické osoby při rozhodování o formě svého podnikání v České republice nebudou nadále determinovány právní úpravou platnou pro nabývání tuzemských nemovitostí, tzn. že zde nebudou zřizovat novou samostatnou právnickou osobu, pokud budou považovat z obecného hlediska za vhodnější způsob realizace svých podnikatelských aktivit v České republice spíše prostřednictvím svého podniku nebo organizační složky podniku.

Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely Obchodního zákoníku podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku.

Zahraniční právnické osoby měly i doposud možnost fakticky nabývat nemovitosti v České republice, ale muselo k tomu docházet prostřednictvím tzv. dceřiných společnosti, jež založily v České republice nebo tím, že se účastnily podnikání právnických osob jako společníci, akcionáři v existujících obchodních společnostech.
Cizozemci ve smyslu § 17 odst. 2 devizového zákona tedy i nadále nebudou oprávněni nabývat:
a) pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a
b) pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Ad a). Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

Ad b). Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou
a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,
b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.

Přijetí novelizace devizového zákona si vyžádal jednak budoucí vstup České republiky do Evropských společenství, ale také uzavřené dohody o ochraně a podpoře investic, jež obsahují tzv. doložku nejvyšších výhod, která zavazuje smluvní státy poskytnout investorům druhé smluvní strany zacházení ne méně příznivé, než jaké je poskytováno investorům přicházejícím ze třetí země, a proto je Česká republika povinna zajistit přístup k tuzemským nemovitostem nejenom pro společnosti z členských států Evropské Unie a OECD, ale automaticky by se tato úprava měla týkat i řady dalších států na základě zmíněných dohod.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz