epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Nové stavební právo
6. 8. 2002
ID: 18018upozornění pro uživatele

OCHRANNÉ ZNÁMKY A NEKALÁ SOUTĚŽ II.

V minulém příspěvku jsme podrobně rozebrali nekalosoutěžní aspekty známkoprávní ochrany. V druhé části článku na téma ochranné známky a nekalá soutěž bude věnována pozornost právním prostředkům ochrany proti nekalému soutěžnímu jednání.

V minulém příspěvku jsme podrobně rozebrali nekalosoutěžní aspekty známkoprávní ochrany. V druhé části článku na téma ochranné známky a nekalá soutěž bude věnována pozornost právním prostředkům ochrany proti nekalému soutěžnímu jednání.

Jsou-li v souvislosti s ochrannými známkami porušena práva jednotlivce, např. z důvodu neoprávněného užívání známky nebo těžení z pověsti všeobecně známé známky, mají tyto dotčené osoby pro ochranu svých práv soustavu nároků, které mohou uplatňovat ve správním řízení a v řízení před soudy. Je třeba rozlišovat, zda jde o nárok na ochranu práva z důvodu porušení práva přiznaného veřejnoprávním předpisem (zákonem o ochranných známkách.), nebo zda jde o ochranu proti nekalosoutěžnímu jednání. Jednání v nekalé soutěži patří mezi tzv. ohrožovací delikty, což znamená, že porušení práva ještě nemuselo nastat, ale teprve hrozí. Nároky z porušeného práva k ochranné známce lze uplatnit teprve tehdy, když již k porušení došlo.

Základními nároky, které vyplývají z ustanovení § 53 obchodního zákoníku, jsou požadavky, aby se rušitel protiprávního jednání zdržel a odstranil závadný stav. Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou na rušiteli dále požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Soud může také účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění (§ 55 odst. 2 ObchZ). Tyto právní prostředky ochrany proti nekalosoutěžním jednáním tvoří tzv. procesní právo nekalé soutěže.

V souvislosti s nekalou soutěží mají zvláštní charakter nároky zdržovací a odstraňovací. Zda přijde v úvahu požadavek na zdržení nebo na odstranění závadného stavu záleží na povaze věci. Nárok zdržovací má spíše preventivní povahu a bude se uplatňovat zejména tehdy, když nekalosoutěžní jednání teprve hrozí, nebo tehdy, když jde o to zabránit pokračování v takovém jednání. Naproti tomu nárok na odstranění závadného stavu přijde v úvahu, jestliže již závadné jednání nepokračuje a jde pouze o to napravit způsobené zlo. Titulem vzniku zdržovacího a odstraňovacího nároku může být vedle porušení předpisů na ochranu hospodářské soutěže i např. zásah do práv majitele ochranné známky podle zákona o ochranných známkách. Soukromoprávní a veřejnoprávní ochrana se doplňují a v některých případech také překrývají.

Podmínky pro náhradu škody v nekalosoutěžních vztazích se podle § 757 ObchZ řídí obdobně ustanovením § 373 a násl. téhož zákona. Odpovědnost za škodu je podle tohoto ustanovení objektivní. Je-li zde příčinná souvislost mezi určitým jednáním a vzniklou škodou, pak jednající odpovídá vždy. Objektivní princip vyplývá také z formulace jednotlivých skutkových podstat nekalé soutěže. U náhrady škody z nekalého soutěžního jednání nezáleží tedy na subjektivních okolnostech vzniku škody, zda jednající věděl či nevěděl, že svým jednáním může škodu způsobit.

Protože obchodní zákoník neupravuje speciálně bezdůvodné obohacení, je ten, kdo se domáhá jeho vydání odkázán na občanskoprávní úpravu (§ 451 občanského zákoníku). V souvislosti s nekalou soutěží narážíme na problém, že ve výčtu případů bezdůvodného obohacení v § 451 odst. 2 občanského zákoníku není bezdůvodné obohacení v případě nekalé soutěže uvedeno. Prof. Hajn zařazuje bezdůvodné obohacení z důvodu nekalé soutěže pod „majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů“. Sám si je však vědom určitých nedostatků a navrhuje proto pragmatické řešení v použití institutu náhrady škody tam, kde to lze. Podrobnější rozbor právní úpravy bezdůvodného obohacení spadá do oblasti občanského práva a tím již překračuje rozsah tohoto příspěvku.

Výše uvedené nároky může uplatnit především majitel ochranné známky. Aktivně legitimovány k podání žaloby jsou také osoby, které jsou takovým jednáním poškozeny nebo dokonce jen ohroženy. Spotřebitelé jsou legitimováni k uplatnění nároku z titulu nekalé soutěže zejména prostřednictvím právnických osob oprávněných hájit zájmy spotřebitelů. V některých případech (§ 54 odst. 2 obchodního zákoníku) se může domáhat ochrany i spotřebitel, důkazní břemeno se v takovém případě přesouvá zčásti na rušitele.

Poněkud složitější je v některých případech otázka, kdo může být žalován. Zákon o ochranných známkách stanoví „každý“ (§ 15 ZOZ) a obchodní zákoník „rušitel“ (§ 53 obchodního zákoníku). Nesporně je to každý, kdo se svým aktivním jednáním dopustil činu, kterým bylo porušeno právo z ochranné známky, ať již přímo nebo zprostředkovaně jednáním v nekalé soutěži. Nemusí jít vždy pouze o přímého soutěžitele.

Při procesním řešení nekalosoutěžních sporů přicházejí v úvahu i všechny procesně právní instituty civilního procesu. Občanským soudním řádem se řídí věcná příslušnost a vlastní postup řízení. I u nekalosutěžních sporů se tak uplatní předběžná opatření.

U nekalé soutěže je prolomena zásada veřejnosti soudního řízení. § 55 odst. 1 ObchZ připouští vyloučení veřejnosti v případech, kdy by došlo k ohrožení obchodního tajemství nebo jiného veřejného zájmu.

Právo nekalé soutěže doplňuje právní ochranu známek potud, že majiteli ochranné známky dává ,možnost bránit se proti neoprávněnému užívání jeho známky nekalosoutěžní žalobou už při samém ohrožení práv a dále mu umožňuje uplatňovat více nároků (právo na vydání bezdůvodného obohacení a právo na zveřejnění rozsudku na náklady rušitele).

Pro úplnost je třeba se zmínit o trestněprávní ochraně průmyslových práv a nekalé soutěže (§ 149 - §152 zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů).

Popisujeme-li vztah práva nekalé soutěže s ochrannými známkami, nesmíme zapomenout také na vazby zákona o ochranných známkách k nekalé soutěži. O nekalé soutěži se zmiňuje zákon o ochranných známkách dvakrát. Poprvé v § 16, kde jsou omezena práva majitele ochranné známky tím, že je mu uložena povinnost, aby strpěl užívání označení shodných nebo zaměnitelných s jeho ochranou známku třetími osobami. Jedná se o případy, kdy jde o jméno, příjmení, název, pseudonym, obchodní firmu, adresu a dále o údaje o druhu, jakosti, množství, účelu, hodnotě, zeměpisném původu času nebo jiných vlastnostech výrobků a služeb. Toto omezení majitele ochranné známky platí pouze za předpokladu, že jsou výše uvedené údaje a označení užívány v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže. Ochrana podle nekalé soutěže by se uplatnila tehdy, když by byly porušeny dobré mravy soutěže a splněny ostatní požadavky generální klauzule (§ 44 ObchZ).

Zákon o ochranných známkách se zmiňuje o nekalé soutěži také v § 26 odst. 2. Zde přímo předpokládá nekalosoutěžní spor. Úřad průmyslového vlastnictví vymaže z rejstříku shodnou či zaměnitelnou ochrannou známku na základě rozhodnutí soudu, podle něhož je užití této ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním. Žádost o výmaz musí být podána majitelem všeobecně známé známky do šesti měsíců od právní moci soudního rozhodnutí. De lege ferenda by bylo možné doporučit nevázat tento výmaz jen na všeobecně známou známku a lépe tak sladit známkové a soutěžní právo. Nekalou soutěží totiž může být i užití zapsané ochranné známky.

Právní úprava ochranných známek a ochrany proti nekalé soutěži společně přispívají k existenci přehledného trhu zboží a služeb a k ochraně soutěžních vztahů mezi podnikateli při prosazování těchto výrobků na trhu.Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana se tak vzájemně doplňují, což má za následek, že jejich pomocí jsou ochranné známky chráněny šířeji. Mezi zákonem o ochranných známkách a předpisy proti nekalé soutěži (obchodní zákoník) není vztah obecného a zvláštního. Zákon o ochranných známkách není nijak dotčen ustanoveními obchodního zákoníku o nekalé soutěži a naopak. Oba předpisy stojí vedle sebe a každý chrání svou specifickou sféru. Doplňují se ovšem v tom, že jejich prostřednictvím jsou ochranné známky chráněny komplexněji, tedy nejen samy o sobě, ale i proti jejich nenáležitému použití v hospodářské soutěži jinými soutěžiteli v té oblasti, kam zákon o ochranných známkách nezasahuje.




© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mirek Černý
6. 8. 2002
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • GDPR a novinářské výjimky nejen pro novináře
  • Podmíněná účinnost smlouvy o výkonu funkce a další změny po novele zákona o obchodních korporacích
  • Neurčitá solární legislativa roku 2010: Jak ji (ne)využít při obhajobě?
  • Připravované změny ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem
  • Omezení výkonu vlastnického práva k nemovitým věcem
  • Advokátní kanceláře a marketing: Co funguje a čeho se vyvarovat?
  • Mezinárodní příslušnost v případě deliktní odpovědnosti a kauza Dieselgate
  • Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti ve světle novely zákona o obchodních korporacích
  • Otázka uplatnění pohledávky zajištěné avalovanou blankosměnkou po skončení oddlužení avala

Související produkty

Online kurzy

  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • Smluvní pokuta
  • Praktické aspekty rozhodčího řízení
  • Aktuální problémy práva proti nekalé soutěži v praxi
Lektoři kurzů
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr.  Adam  Janováč
Mgr. Adam Janováč
Kurzy lektora
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Podmíněná účinnost smlouvy o výkonu funkce a další změny po novele zákona o obchodních korporacích
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 5.
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů