Odluka církve od státu není aktuální

 

Nepochodil ministr Cyril Svoboda (KDUČSL) s nápadem, aby věřící financovali církve jedním proc e n t e m svých příjmů. Odmítli to lidovci i katolická církev. Návrh to byl prý likvidační, mezi katolíky by se prý vybrala jen třetina toho, v co doufá Svoboda.
Ten jen plácl do vody. Oživil však problém, tížící společnost už od roku 1918. Československo se tehdy rozešlo se státním katolicismem starého mocnářství, ale nemělo sílu, aby prosadilo francouzský model odluky církve od státu. Ve Francii se nesmí, s výjimkou Alsaska, ve školách vyučovat náboženství. Církve mají peníze jen od věřících a z ciziny. Když se někdo hlásí k nějaké náboženské nebo etnické skupině, je to jeho věc. Stát je nefinancuje, a financování asignacemi neorganizuje.
Vždy jsem tento jakobínský postoj podporoval. Dnes si ale myslím, že v Evropě 21. století už není udržitelný. Křesťanství, židovství a islám natolik ovlivnily Evropu a svět, že si jejich živé náboženství zasluhuje zvláštní ochrany a podpory.
Na začátku roku 1988 na 300 tisíc čs. katolíků podepsalo petici k řešení situace věřících, která vyslovila požadavek odluky církve od státu. Podpořil ji i primas český kardinál František Tomášek. Zdůraznil i zákonnost a ústavnost petice.
"Velmi důrazně připomínám," napsal, "že zbabělost a strach jsou nedůstojné opravdového křesťana". Petici uvítala i Charta 77, připojili se k ní i jinověrci a bezvěrci.
Požadavky 31 bodů petice, jejímž autorem byl Augustin Navrátil z Lutopecen u Kroměříže, se týkaly znevolňujících postupů státní kurately nad církvemi. Lidé, kteří ji podpořili, se tím připojili k zápasu za svobodu, za dnešní svobodu. Nejen tedy na Slovensku, ale i v českých zemích a zejména v Čechách přispěla petice k tomu, že se otevřela cesta k demokratickým svobodám, nejen k náboženské.
Všech 31 požadavků petice je nyní splněno, jen ten základní ne - odluka církve od státu. Dnes máme ústavní zásadu, že se stát nesmí vázat na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. I když to někdy vypadá, že stát vystavuje nové zlaté tele, aby se mu lidé klaněli - trh a svobodu obohacovat se.
Ideologická a konfesijní neutralita je nová, za první republiky tu nebyla. Tehdy se zaručovala jen rovnost osob různých vyznání a vyznání samých. Je reakcí na vymáhanou víru v "socialismus", později "reálný socialismus". Nevíra v něj se trestala přísněji než rouhání, urážka církve nebo rušení náboženství za Rakouska.
České společnosti nehrozí, že ji ovládnou církve, a proti nebezpečí pověr a tmářství vystupují i církve. Péči o památky nelze oddělit od financování provozu církví. Ty představují živou kulturní tradici celé společnosti. Nebudeme-li k věci přistupovat chaoticky jako Cyril Svoboda, snad najdeme poměrně spravedlivý způsob, jak financovat jejich provoz a zároveň zajistit vzájemnou nezávislost církví a státu.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.