Ustanovení § 390a odst. 5 insolvenčního zákona upravuje pravidla pro uplatňování pohledávky za sepis návrhu na povolení oddlužení následujícím způsobem:

„Osoba podle odstavce 1 písm. a), která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh podle § 390 odst. 1 [tj. advokát, notář, soudní exekutor nebo insolvenční správce – pozn. autorů článku], může odměnu podle odstavce 3 uplatnit pouze v insolvenčním řízení ve lhůtě podle § 136 odst. 3; tato pohledávka se považuje za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.“

Podíváme-li se podrobně na uvedené ustanovení, zjistíme, že je v několika svých částech zcela matoucí. Místo jednoznačných pravidel dává vzniknout hned několika otázkám, na jejichž zodpovězení se v praxi neshodnou soudci, insolvenční správci a ani samotní sepisovatelé návrhů na povolení oddlužení. Právě tyto otázky se nyní pokusíme blíže rozebrat.

Je nutné pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení do insolvenčního řízení přihlásit, nebo postačí její uplatnění u osoby s dispozičním oprávněním?

Reklama

Daňové spory (online - živé vysílání) - 30.11.2023

30.11.2023 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

První výkladové nejasnosti se týkají způsobu uplatňování pohledávek za sepis návrhu na povolení oddlužení.

Pohledávky se v insolvenčním řízení uplatňují zásadně přihláškou, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od vydání rozhodnutí o úpadku.[1] Zvláštní pravidla pro uplatňování pohledávek platí pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené.  Ty se v souladu s ustanovením § 203 odst. 1 insolvenčního zákona uplatňují „písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními“. Tyto pohledávky se tedy neuplatňují přihláškou, a lze je proto uplatnit i po uplynutí propadné lhůty k přihlašování pohledávek.

Insolvenční zákon stanoví, že se pohledávka za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení „považuje za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou“.

Diskuze by se dala vést již o tom, proč zákonodárce zvolil právě formulaci „považuje se“, jež je typická pro vyjádření právní fikce.

Podle § 169 odst. 1 písm. h) insolvenčního zákona jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou i takové pohledávky, o nichž to insolvenční zákon stanoví. Tak například § 43 odst. 3 insolvenčního zákona stanoví, že „náklady na vypracování znaleckého posudku jsou pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, jestliže nebyly v exekučním řízení uhrazeny“.

Je otázkou, zda pod zmíněné ustanovení § 169 odst. 1 písm. h) insolvenčního zákona spadá i pohledávka za sepis návrhu na povolení oddlužení, pokud se za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou pouze považuje. Není totiž zřejmé, zda zákonodárce využil odlišné pojmosloví s hlubším úmyslem, nebo zda jednoduše neviděl ve zmíněných pojmech rozdíl.

Na stránkách www.insolvence.justice.cz, které spravuje Ministerstvo spravedlnosti, nalezneme následující upozornění pro dlužníky: „Osoba, která za Vás sepsala a podala návrh, si pohledávku na odměnu musí přihlásit do insolvenčního řízení jako pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou […]“ Takové upozornění však není souladné se zákonem. Jak uvádíme výše, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se do insolvenčního řízení nepřihlašují, nýbrž se uplatňují přímo vůči osobě s dispozičními oprávněními. Jejich přihlášení do insolvenčního řízení tedy nepřichází v úvahu.

Dílčí závěr:

Dle našeho názoru je potřeba pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení uplatnit písemně (např. předložením daňového dokladu) vůči dlužníkovi. Ten je totiž osobou s dispozičními oprávněními ve smyslu § 229 odst. 3 insolvenčního zákona. O takovém uplatnění pohledávky pak sepisovatel pouze vyrozumí insolvenčního správce, a to skrze oficiální formulář, který je k nalezení na internetových stránkách insolvenčního rejstříku.

I kdyby sepisovatel pohledávku přece jen uplatnil pomocí přihlášky, domníváme se, že by mu i přesto měla být odměna přiznána, respektive že by nemělo dojít k odmítnutí takovéto přihlášky. Vycházíme přitom z usnesení ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 29 NSČR 89/2014, v němž Nejvyšší soud upřednostnil pravou vůli věřitele, který uplatnil svou pohledávku za majetkovou podstatou na formuláři předepsaném pro ty pohledávky, jež se v insolvenčním řízení přihlašují.

Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát

Mgr. Kateřina Servusová,
právnička

 Valíček & Valíčková, advokátní kancelář

Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice