Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (II. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení

Je nutné pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení uplatnit ve lhůtě dvou měsíců od rozhodnutí o úpadku, nebo lze pohledávku uplatnit i po jejím uplynutí?

Další výkladový problém souvisí se lhůtou pro uplatnění pohledávky za sepis návrhu na povolení oddlužení.

Ustanovení § 390a odst. 5 insolvenčního zákona požaduje po sepisovateli, aby svou pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení uplatnil „ve lhůtě podle § 136 odst. 3“. Odkaz na § 136 odst. 3 insolvenčního zákona je však slepý. Zjevně totiž odkazuje na 30denní lhůtu pro přihlašování pohledávek, která byla ke dni 1. 6. 2019 novelou insolvenčního zákona zrušena.

K překlenutí uvedené situace se nabízejí dvě následující možnosti:

1. Pohledávku je nutné uplatnit ve dvouměsíční lhůtě k přihlašování pohledávek

Reklama

ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

První možnost pracuje s výkladem, dle něhož je nutné odkaz na § 136 odst. 3 chápat jako odkaz na současný § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona.  Ten stanoví propadnou dvouměsíční lhůtu pro přihlašování pohledávek, která se však nevztahuje na pohledávky za majetkovou podstatou ani na pohledávky jim na roveň postavené. Pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení by tedy bylo možné uplatnit pouze ve lhůtě pro přihlašování běžných pohledávek, avšak způsobem, kterým se uplatňuje pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Sepisovatel by tedy svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlašoval, ale ve dvouměsíční lhůtě pro přihlašování pohledávek by ji písemně (např. předložením daňového dokladu) uplatnil vůči dlužníkovi. Ten je totiž osobou s dispozičními oprávněními ve smyslu § 229 odst. 3 insolvenčního zákona.

Názor, dle něhož je nutné pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení uplatnit ve lhůtě určené k přihlašování pohledávek, je v současné době převažující. Zastávají jej autoři komentářů k insolvenčnímu zákonu[1] i některé insolvenční soudy[2].

O uplatnění pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou musí věřitel v souladu s § 203 odst. 1 insolvenčního zákona „současně vyrozumět insolvenčního správce“. I zde vyvstává několik otázek.

Jestliže insolvenční zákon požaduje, aby sepisovatel uplatnil pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení v určité lhůtě, stačí, když v této lhůtě písemně uplatní svou pohledávku vůči dlužníkovi? Co když o uplatnění pohledávky nevyrozumí současně insolvenčního správce?

Odpovědí na uvedené otázky se zabýval Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém rozsudku ze dne 25. října 2019, č.j.: 85 ICm 558/2019-22. V posuzovaném případě sepisovatel uplatnil pohledávku za sepis návrhu u dlužníka jako osoby s dispozičním oprávněním ještě před skončením dvouměsíční lhůty pro přihlašování pohledávek. Insolvenčního správce však sepisovatel o uplatnění pohledávky vyrozuměl až čtyři dny po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení.

Soud konstatoval, že sice došlo k včasnému uplatnění pohledávky u osoby s dispozičním oprávněním, protože však sepisovatel nevyhověl dikci § 203 odst. 1 insolvenčního zákona a nevyrozuměl o jejím uplatnění současně insolvenčního správce, nebyla pohledávka uplatněna řádně. Soud dodal, že by sepisovatel mohl své opomenutí napravit, pokud by o uplatnění pohledávky insolvenčního správce vyrozuměl do uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek. V posuzovaném případě tedy sepisovatel neobdržel za sepis návrhu na povolení oddlužení ani korunu.

Se závěry Krajského soudu v Ústí nad Labem nesouhlasíme a jím zvolený postup považujeme za příliš formalistický. Máme-li souhlasit s tím, že je potřeba pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení uplatnit do dvou měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku dlužníka, pak jsme přesvědčeni o tom, že postačí, je-li pohledávka v této lhůtě písemně uplatněna u osoby s dispozičním oprávněním. To, že sepisovatel neoznámí uplatnění pohledávky insolvenčnímu správy, nemůže mít dle našeho názoru vliv na skutečnost, že pohledávka byla uplatněna včas.

2. Pohledávku lze uplatnit i po uplynutí dvouměsíční lhůty k přihlašování pohledávek

Výše jsme zmínili, že insolvenční zákon odkazuje v případě pohledávky za sepis návrhu na povolení oddlužení na ustanovení, které již bylo zrušeno. Z toho některé insolvenční soudy dovodily, že pro uplatnění pohledávky za spis návrhu na povolení oddlužení není stanovena lhůta žádná. Tak například Krajský soud v Ostravě uvedl, že pokud byla lhůta v zákoně odstraněna, pak platí, že pohledávku za sepis návrhu na povolení oddlužení „je možno uplatnit i později než v obecné dvouměsíční lhůtě pro přihlášení pohledávek věřitelů“[3].

K tomu, že pohledávka za sepis návrhu na povolení oddlužení nemusí být uplatněna ve lhůtě pro přihlašování pohledávek, došel též Vrchní soud v Praze. Ten ve svém rozhodnutí vycházel z povahy této pohledávky, která je postavena na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Vzhledem k tomu, že se tento druh pohledávek nepřihlašuje, nýbrž uplatňuje u osoby s dispozičními oprávněními, nepřichází dle soudu vůbec v úvahu zkoumat, zda byla „přihláška pohledávky“ podána včas.[4]

Nejsme přesvědčeni o tom, že zákonodárce skutečně zamýšlel lhůtu pro uplatnění pohledávky za sepis návrhu na povolení oddlužení zcela odstranit. Není-li však za současného právního stavu zřejmé, v jaké lhůtě má být pohledávka uplatněna, souhlasíme s výkladem Vrchního soudu v Praze, který akcentoval povahu pohledávky za sepis návrhu na povolení oddlužení a připustil její uplatnění i po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek.

Dílčí závěr:

Je zjevné, že soudní praxe není v otázce zkoumání včasnosti uplatnění pohledávky za sepis návrhu na povolení oddlužení jednotná. Ačkoliv se autoři komentářů k insolvenčnímu zákonu shodují na tom, že by tato pohledávka měla být uplatněna ve lhůtě k přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení, v praxi obvykle dochází k úhradě odměn i tehdy, jsou-li uplatněny po této lhůtě. Dochází tak zpravidla s odkazem na citované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, neboť ten představuje odvolací soud pro většinu prvostupňových insolvenčních soudů. I přesto bychom sepisovatelům na povolení oddlužení doporučili uplatňovat pohledávky za sepis návrhů na povolení oddlužení co nejdříve.

Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát

Mgr. Kateřina Servusová,
právnička

 Valíček & Valíčková, advokátní kancelář

Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice