Opět k problematice podání přes datovou schránku a nutnosti použití zaručeného elektronického podpisu
Dne 17.2.2012 vydal Nejvyšší správní soud České republiky rozsudek pod č. j. 8 As 89/2011-31, kterým jednoznačně potvrdil, že podání učiněné prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), má stejné právní účinky jako písemné podání podepsané a doručené do podatelny orgánu veřejné moci.
 |
Posledním případem je výzva státního zástupce Vrchního státního zastupitelství, který na podání učiněné prostřednictvím datové schránky reagoval tím, že není učiněno dle ustanovení § 59 odst. 1 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), neboť není opatřeno elektronickým podpisem, resp. elektronický podpis není připojen. V této souvislosti státní zástupce poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 7 Tdo 409/2009, podle něhož „datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Bylo-li určité podání učiněno sice v elektronické podobě, ale bez splnění uvedených podmínek, tj. podáno bez elektronického podpisu, nejsou s ním spojeny žádné účinky řádného podání, tj. ani případné zachování lhůty k podání opravného prostředku. Pokud zákon vyžaduje, aby podání (např. opravný prostředek) bylo učiněno v určité lhůtě, pak uvedený nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této lhůtě.“ Není to přitom poprvé, co se státní zastupitelství nebo jiný orgán činný v trestním řízení na tento rozsudek v souvislosti s podáním učiněným prostřednictvím datové schránky odkazuje. Jak to tedy je?
Nejvyšší soud České republiky rozhodoval v daném případě o dovolání podaném elektronickou formou do elektronické podatelny Městského soudu v Brně, aniž by bylo toto podání opatřeno elektronickým podpisem. Následně bylo dovolání doručeno též v písemné formě na podatelnu téhož soudu, ovšem již po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání dovolání. Je tedy patrné, že neúspěšný dovolatel postupoval per analogiam dle ustanovení § 42 odst. 3 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. Tento postup však považoval Nejvyšší soud České republiky v rámci trestního řízení za nepřípustný. Co však je podstatné pro účely tohoto článku, Nejvyšší soud České republiky se v tomto případě nezabýval podáním učiněným prostřednictvím datové schránky, nýbrž podáním učiněným v elektronické podobě do elektronické podatelny soudu (nikoliv tedy do datové schránky) bez připojení elektronického podpisu. Poukaz na tento rozsudek ze strany orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s podáním učiněným prostřednictvím datové schránky je proto zcela nepřiléhavý. Snad je trochu nešťastné použití slovního spojení „datová zpráva“ v odůvodnění rozsudku, které může navozovat mylný dojem či přesvědčení, že v daném případě se jednalo o datovou zprávu ve smyslu zákona o elektronických úkonech.
V rámci trestního řízení lze dle ustanovení § 59 odst. 1 trestního řádu učinit podání písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Možnost učinit podání v rámci trestního řízení v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů souvisí s přijetím zákona o elektronickém podpisu, který přímo ustanovením § 25 změnil ustanovení § 59 odst. 1 trestního řádu. Bohužel, obdobnou novelizací neprošlo toto ustanovení trestního řádu (a řada dalších procesních předpisů) i v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech, a trestní řád tedy přímo neupravuje možnost učinit v rámci trestního řízení podání prostřednictvím datové schránky, což způsobilo řadu právních komplikací uživatelům datových schránek a rozšíření „mýtu“ o nutnosti podepisovat podání učiněné prostřednictvím datové schránky elektronickým podpisem i v řadách státních zástupců a příslušníků policie.
Ačkoliv Nejvyšší správní soud České republiky v daném případě posuzoval de facto vztah zákona o elektronických úkonech a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, jeho výše uvedený závěr lze vztáhnout též pro podání učiněné datovou schránkou v rámci trestního řízení a dalším procesním předpisům. Zákon o elektronických úkonech je ve vztahu k trestnímu řádu a k dalším procesním předpisům zvláštním právním předpisem. A v takovém případě je na místě aplikovat právní princip lex specialis derogat legi generali. Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických podpisech pak platí, že úkon učiněný oprávněnou nebo pověřenou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Dle Nejvyššího správního soudu České republiky to tedy znamená, že u podání učiněných prostřednictvím datové schránky nastává přímo ze zákona fikce písemného a podepsaného úkonu.
Lze tedy shrnout, že výše popsané nedovoluje přijmout jiný závěr, než že právnické a fyzické osoby mohou činit podání i vůči orgánům činným v trestním řízení jako orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky, aniž by musely opatřit takové podání elektronickým podpisem, a orgány činné v trestním řízení by je i sebe měly přestat zatěžovat zbytečnou administrativou ve formě výzev či vyrozumění k doplnění podání jinou formou, či dokonce podání učiněná prostřednictvím datové schránky bez elektronického podpisu odmítat.
Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová,
advokátka
autorka působí v advokátní kanceláři MSB Legal, v.o.s.
Bucharova 1314/8
158 00 Praha 13
Tel.: +420 251 566 005
Fax: +420 251 566 006
e-mail: praha@msblegal.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
