epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 1. 2014
    ID: 93407upozornění pro uživatele

    Opět k problematice podání přes datovou schránku a nutnosti použití zaručeného elektronického podpisu

    Dne 17.2.2012 vydal Nejvyšší správní soud České republiky rozsudek pod č. j. 8 As 89/2011-31, kterým jednoznačně potvrdil, že podání učiněné prostřednictvím datové schránky ve smyslu zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), má stejné právní účinky jako písemné podání podepsané a doručené do podatelny orgánu veřejné moci.

     
     MSB Legal
     
    Na oficiálním informačním webu o datových schránkách Ministerstva vnitra České republiky se lze dočíst, že rozhodnutí má zásadní význam pro uživatele datových schránek, protože soud potvrdil, že fyzické a právnické osoby si nemusejí kvůli datovým schránkám kupovat navíc ještě zaručený elektronický podpis (dále jen „elektronický podpis“) ve smyslu zákona 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon o elektronickém podpisu“). Přesto se ve své praxi stále setkávám s tím, že orgány veřejné moci vyžadují, aby bylo podání učiněné prostřednictvím datové schránky opatřeno elektronickým podpisem.

    Posledním případem je výzva státního zástupce Vrchního státního zastupitelství, který na podání učiněné prostřednictvím datové schránky reagoval tím, že není učiněno dle ustanovení § 59 odst. 1 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), neboť není opatřeno elektronickým podpisem, resp. elektronický podpis není připojen. V této souvislosti státní zástupce poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 7 Tdo 409/2009, podle něhož „datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Bylo-li určité podání učiněno sice v elektronické podobě, ale bez splnění uvedených podmínek, tj. podáno bez elektronického podpisu, nejsou s ním spojeny žádné účinky řádného podání, tj. ani případné zachování lhůty k podání opravného prostředku. Pokud zákon vyžaduje, aby podání (např. opravný prostředek) bylo učiněno v určité lhůtě, pak uvedený nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této lhůtě.“  Není to přitom poprvé, co se státní zastupitelství nebo jiný orgán činný v trestním řízení na tento rozsudek v souvislosti s podáním učiněným prostřednictvím datové schránky odkazuje. Jak to tedy je?

    Nejvyšší soud České republiky rozhodoval v daném případě o dovolání podaném elektronickou formou do elektronické podatelny Městského soudu v Brně, aniž by bylo toto podání opatřeno elektronickým podpisem. Následně bylo dovolání doručeno též v písemné formě na podatelnu téhož soudu, ovšem již po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání dovolání. Je tedy patrné, že neúspěšný dovolatel postupoval per analogiam dle ustanovení § 42 odst. 3 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. Tento postup však považoval Nejvyšší soud České republiky v rámci trestního řízení za nepřípustný. Co však je podstatné pro účely tohoto článku, Nejvyšší soud České republiky se v tomto případě nezabýval podáním učiněným prostřednictvím datové schránky, nýbrž podáním učiněným v elektronické podobě do elektronické podatelny soudu (nikoliv tedy do datové schránky) bez připojení elektronického podpisu. Poukaz na tento rozsudek ze strany orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s podáním učiněným prostřednictvím datové schránky je proto zcela nepřiléhavý. Snad je trochu nešťastné použití slovního spojení „datová zpráva“ v odůvodnění rozsudku, které může navozovat mylný dojem či přesvědčení, že v daném případě se jednalo o datovou zprávu ve smyslu zákona o elektronických úkonech.

    V rámci trestního řízení lze dle ustanovení § 59 odst. 1 trestního řádu učinit podání písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Možnost učinit podání v rámci trestního řízení v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů souvisí s přijetím zákona o elektronickém podpisu, který přímo ustanovením § 25 změnil ustanovení § 59 odst. 1 trestního řádu. Bohužel, obdobnou novelizací neprošlo toto ustanovení trestního řádu (a řada dalších procesních předpisů) i v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech, a trestní řád tedy přímo neupravuje možnost učinit v rámci trestního řízení podání prostřednictvím datové schránky, což způsobilo řadu právních komplikací uživatelům datových schránek a rozšíření „mýtu“ o nutnosti podepisovat podání učiněné prostřednictvím datové schránky elektronickým podpisem i v řadách státních zástupců a příslušníků policie.

    Ačkoliv Nejvyšší správní soud České republiky v daném případě posuzoval de facto vztah zákona o elektronických úkonech a zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, jeho výše uvedený závěr lze vztáhnout též pro podání učiněné datovou schránkou v rámci trestního řízení a dalším procesním předpisům. Zákon o elektronických úkonech je ve vztahu k trestnímu řádu a k dalším procesním předpisům zvláštním právním předpisem. A v takovém případě je na místě aplikovat právní princip lex specialis derogat legi generali. Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických podpisech pak platí, že úkon učiněný oprávněnou nebo pověřenou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Dle Nejvyššího správního soudu České republiky to tedy znamená, že u podání učiněných prostřednictvím datové schránky nastává přímo ze zákona fikce písemného a podepsaného úkonu.

    Lze tedy shrnout, že výše popsané nedovoluje přijmout jiný závěr, než že právnické a fyzické osoby mohou činit podání i vůči orgánům činným v trestním řízení jako orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky, aniž by musely opatřit takové podání elektronickým podpisem, a orgány činné v trestním řízení by je i sebe měly přestat zatěžovat zbytečnou administrativou ve formě výzev či vyrozumění k doplnění podání jinou formou, či dokonce podání učiněná prostřednictvím datové schránky bez elektronického podpisu odmítat.


    Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová

    Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová,
    advokátka

    autorka působí v advokátní kanceláři MSB Legal, v.o.s.


    MSB Legal, v.o.s.

    Bucharova 1314/8
    158 00 Praha 13

    Tel.: +420 251 566 005
    Fax: +420 251 566 006
    e-mail: praha@msblegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz                                                          


    Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová ( MSB Legal )
    30. 1. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.