Oprávnění člena zastupitelstva obce nahlížet do dokumentace týkající se 1) zadávání veřejných zakázek dle č. Zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“) 2) koncesních řízení dle zák. č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále též „KZ“), další kontrolní mechanismy.
Při aplikaci ustanovení ZVZ a KZ vzniká otázka, za jakých okolností a jaký okruh osob má přístup k informacím týkajícím se nabídek uchazečů.
V případě veřejných zakázek se totiž střetávají protichůdné požadavky na maximální transparentnost procesu dispozice s veřejnými zdroji, vyjádřeném především v § 6 ZVZ, tedy zásady maximální transparentnosti postupu zadavatele a z ní vyplývající zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, a zásady důvěrnosti nabídek, tedy požadavku na uchování citlivých obchodních informací poskytovaných uchazeči, neboť právě taková specifika nabídky mohou představovat rozhodující konkurenční výhodu v soutěži.
Kompetence orgánů zadavatele veřejné zakázky
V rámci struktury orgánů obce, jakožto zadavatele dle ZVZ a ZK (viz níže), je určující rozhodnutí zastupitelstva obce v souladu s § 84 odst. (4) v návaznosti na § 102 odst. (2) Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (dále též „ZoO“), neboť dle tohoto ustanovení je zastupitelstvo oprávněno vyhradit si „další pravomoci“ v samostatné působnosti. Pokud tak neučiní, v rámci tzv. „zbytkové kompetence“ spadá agenda dle ZVZ a ZK do rozhodování rady obce (dále též „rada“), tj. rada v tomto případě jedná jménem zadavatele.
V takovém případě rada též sestavuje v případě procedury dle § 74 (s výhradou odst. (2)) ZVZ hodnotící komisi (dále též „komise“), dle pravidel skladby komise podle odst. (4) a (7) téhož ustanovení. Dle ustanovení § 74 odst. (2) ZVZ pak platí, že úkony komise ve vztahu k dodavateli jsou úkony zadavatele.
Jednání komise (zadavatele) pak podléhá obecným principům dle § 6 ZVZ a dále v souladu s § 75 odst. (6) ZVZ jsou členové komise povinni zachovávat mlčenlivost v souvislosti se svou účastí v hodnotící komisi, a dále též dle ustanovení § 152 ZVZ je zadavatel 
Subsidiárně je v této souvislosti možno použít též ustanovení § 17 a § 271 zák.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. V návaznosti na výše uvedená pravidla je též nutno aplikovat odpovídající ustanovení zák. č. 101/2000 o ochraně osobních údajů a dále zák. č. 148/1998, o ochraně utajovaných skutečností a bezpečnostní způsobilosti.
V rámci vnitřní kontroly může každý zadavatel pověřit své vlastní kontrolní orgány, aby prověřily mimo jiné i zadávání veřejných zakázek.
Dle § 117 odst. (1) ZoO zastupitelstvo obce zřizuje své poradní a kontrolní orgány (výbory), obligatorně pak dle § 117 odst. (2) ZoO zřizuje výbor finanční a kontrolní. § 119 odst. (3) písm. c) ZoO umožňuje zastupitelstvu obce pověřit kontrolní výbor „dalšími úkoly“. ZVZ v žádném ze svých ustanovení nevylučuje, aby zastupitelstvo v rámci své působnosti, v souladu s výše uvedenými předpisy, pověřilo kontrolní výbor prováděním vnitřního auditu procesů dle ZVZ a KZ. Kontrolní výbor je povinen zachovávat při nakládání s informacemi, které se v souvislosti se svou kontrolní činností dozvěděl, výše uvedená pravidla. Zastupitelstvo obce je tedy oprávněno pověřit kontrolní výbor provedením kontroly zadávání veřejných zakázek, a na jeho výkon lze procesu zadávání veřejných zakázek pohlížet jako na interní audit dle § 23 zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.
Schvalovací proces
Dle § 23 KZ podléhá uzavření koncesní smlouvy schválení, v případě dle odst. (1) písm. c) schválení zastupitelstva a to pod sankcí neplatnosti.
Stejná pravidla platí dle § 1 odst. (2) KZ pro smlouvy, na jejichž základě se realizují nadlimitní veřejné zakázky podle ZVZ, za kumulativního splnění podmínek 1) smlouva je uzavřena na dobu určitou a to nejméně na dobu 5 ti let, 2) dodavatel nese některá ekonomická rizika, spojená s realizací této veřejné zakázky, která obvykle nese zadavatel.
Kromě toho je dále dle § 30 KZ nutno vyžádat pro uzavření či změnu smlouvy dle KZ či smlouvy dle předchozího odstavce, stanovisko Ministerstva financí, jež je též podmínkou platnosti předmětných smluv.
Vnější kontrolní mechanismy
Dle § 2 odst. (2) písm. c) zákona ZVZ a § 2 odst. (1) písm. c) KZ je obec jako samosprávný celek veřejným zadavatelem a je povinna postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu s těmito předpisy.
Podle § 112 odst. ZVZ vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též ”UOHS”). Úřadu je dle ZVZ jediným státním orgánem, jemuž je svěřena pravomoc zasahovat do průběhu procesu zadávání veřejných zakázek, konat správní řízení podle § 113 ZVZ a § 24 KZ, ukládat sankce či realizovat jiná opatření. Působnost jiných orgánů vykonávajících kontrolu podle zvláštních právních předpisů (srov. § 112 odst. 2 písm. e) ZVZ např. Nejvyšší kontrolní úřad) tím není dotčena. Pravidla pro nakládání s informacemi získanými při kontrolní činnosti UOHS jsou obsažena v § 122 ZVZ.
Nejvyšší kontrolní úřad (dále též „NKÚ“) je koncipován jako nezávislý kontrolní úřad se všeobecnou působností v oblasti nakládání s prostředky ze státního rozpočtu (pravomoc NKÚ je omezena na kontrolu nad státními zakázkami nikoliv na zakázky zadávané územní samosprávou). Pravomoci NKÚ jsou vymezeny v čl. 97 Ústavy ČR a v zák. č. 166/1993 o Nejvyšším kontrolním úřadu, dle kterého vykonává kontrolu nad hospodařením státním majetkem, státními finančními prostředky a dále též kontrolu nad zadáváním státních zakázek, tedy zakázek zadávaných za stát příslušnými organizačními složkami či státními příspěvkovými organizacemi (pravomoc NKÚ je omezena na kontrolu nad státními zakázkami, nikoliv na zakázky zadávané územní samosprávou). V rámci této kontrolní kompetence NKÚ zveřejňuje ve Věstníku svá podezření, na jejichž základě pak ÚOHS zahajuje řízení z vlastního podnětu.
Další možností auditu představuje postup v souladu se zák. č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, konkrétně na základě zmocnění § 2 odst. (2), s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem dohledu (UOHS).
Správa informací týkajících se veřejných zakázek a koncesního řízení
Dle § 32 KZ ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje vedení rejstříku koncesních smluv, který je veřejně přístupný a je součástí informačního systému o veřejných zakázkách, jehož obsahem jsou taxativně vyjmenované základní charakteristiky uzavřených koncesních smluv.
Dále je zadavatel dle § 33 KZ povinen uchovávat dokumentaci koncesního řízení po dobu 5 let od ukončení účinnosti koncesní smlouvy nebo ode dne jejího zrušení. Dokumentaci podle tohoto ustanovení tvoří soubor dat, jejichž pořízení vyžaduje zákon v průběhu koncesního řízení včetně úplného znění nabídek všech dodavatelů, koncesní smlouvy a všech jejích změn. Stejnou povinnost stanoví ZVZ v § 155.
Veřejná kontrola dle Zák. č. 106/1990 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále též „SPkI“)
Dle § 2 odst. (1) v návaznosti na § 5 SPkI je každý oprávněn žádat negativně vymezený okruh informací (§ 12), tedy informací s výhradou omezení týkajících se např. utajovaných informací (§ 7), ochrany obchodního tajemství (§ 9), ochrany majetkových poměrů (§ 10), případů dle § 11 v návaznosti na § 12 SPkI.
Závěr
Dle výše popsaných ustanovení neexistují explicitní pravidla pro stanovení jednoznačného okruhu oprávněných osob, které by měly na základě určitých ustanovení nárok na nahlížení do dokumentace dle ZVZ a KZ, pokud nejsou členem pověřených či kontrolních orgánů (viz výše). Vzhledem k veřejnoprávní povaze předmětných ustanovení zde platí zlaté pravidlo dle § 6 ZVZ transparentnosti postupu zadavatele.
V některých případech by dokonce bylo zcela protismyslné, kdyby bylo např. zastupitelstvu obce zamezeno v přístupu k informacím dle ZVZ a KZ, neboť KZ a ve specifických případech (viz. výše) i smlouvy dle ZVZ podléhají schvalovací proceduře, která je dokonce podmínkou jejich platnosti. Určité interpretační potíže může činit pojem „schválit“, neboť schválení invokuje spíše určitý konfirmační akt, spíše než proces výběru. Dále též taxativní výčet údajů zveřejňovaných podle ZK působ též spíše restriktivně ve vztahu k možné šíři poskytovaných údajů. Z konstrukce kontrolních pak jednoznačně vyplývá snaha chránit informace různého stupně citlivosti dle ustanovení výše, např. skrze stanovení užšího okruh osob, které se do styku s takovými informacemi dostanou a na něž pak jednotlivá ustanovení kladou různou míru povinností tyto informace nešířit a uchovávat.
Mgr. Daniel Bartoš
ROWAN LEGAL, sdružení advokátů
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
