epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    14. 2. 2019
    ID: 108879upozornění pro uživatele

    Porušení důležité povinnosti v dopravě jako předpoklad vzniku trestní odpovědnosti podle § 143 odst. 2 a § 148 odst. 1 trestního zákoníku

    S pojmem porušení důležité povinnosti se lze v praxi nejčastěji setkat u trestných činů spáchaných v rámci provozu na pozemních komunikacích. Ačkoliv je tento pojem obsažen ve skutkové podstatě hned několika trestných činů, není trestním zákoníkem přímo definován. Jeho význam, jakož i podmínky jeho použití při kvalifikaci konkrétních skutků postupně dovozuje judikatura Nejvyššího soudu.

    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    První z výše uvedených skutkových podstat je obsažena v § 143 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“ nebo „TZ“). Podle odst. 1 tohoto ustanovení bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt. Podle kvalifikované skutkové podstaty vymezené odst. 2 pak bude odnětím svobody na jeden rok až šest let potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Tento pojem se dále pak vyskytuje také v základní skutkové podstatě ublížení na zdraví z nedbalosti obsažené v § 148 odst. 1 TZ, dle které bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti ten, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Zde je nutno podotknout, že pojem porušení důležité povinnosti obsahují také další skutkové podstaty, např. u trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 TZ, šíření nakažlivé lidské nemoci dle § 152 TZ, nebo ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty dle § 156 TZ. Vzhledem k zaměření tohoto článku a relevantní judikaturu uvedenou níže, se však dále bude pracovat pouze s § 143 odst. 2 a § 148 odst. 1.

    Za důležitou je v zásadě možno pokládat takovou povinnost, jejíž porušení v daném případě zpravidla podstatně zvyšuje nebezpečí pro lidský život nebo zdraví. Usmrcení z nedbalosti, které je následkem porušení takové povinnosti pachatelem, se tak stává okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby.[1] Důležitá povinnost může vyplývat kromě zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce pachatele také ze zákona. V praxi se bude jednat o mnoho zákonů ze všech odvětví lidské činnosti, zejména o normy technického a bezpečnostního charakteru. Pro účely tohoto článku se omezíme pouze na normy související se silničním provozem.

    Povinnosti řidiče motorového vozidla v silničním provozu jsou stanoveny zejména zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů v platném znění (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“). Uvedený zákon nicméně důležitou povinnost v dopravě nijak nedefinuje a trestní zákoník na něj nemá, jak přímo navázat. Taxativní výčet důležitých povinností řidiče tak není možný. Význam porušení kterékoli právní povinnosti je přímo závislý na konkrétní dopravní situaci. Typické případy, kdy závadné jednání řidiče je považováno za porušení důležité povinnosti uložené podle zákona, byly dovozeny pouze judikaturou. Především jde o řízení motorového vozidla pod vlivem požitého alkoholu, dále o nepřiměřeně rychlou jízdu, hlavně v zatáčce, jíž se vozidlo dostane do protisměru, předjíždění v místech, kde je to zakázáno, couvání s nákladním autem na veřejném prostranství při nedostatečné přehlednosti bez zajištění další náležitě poučenou osobou, nesledování technického stavu vozidla, zejména účinnosti brzd, o nichž řidič ví, že řádně nefungují, porušení předpisů o zastavení nebo zmírnění rychlosti jízdy za situace vytvořené vjezdem na silnici s předností v jízdě, na železniční přejezd, do nepřehledné zatáčky apod.[2]

    Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, ne v každém porušení dopravního předpisu, lze spatřovat porušení důležité povinnosti. Již v roce 1971 tehdejší Nejvyšší soud SSR judikoval, že porušení důležité povinnosti při provozu na silnicích je zejména takové porušení povinnosti řidiče motorového vozidla, které s ohledem na sílu, rychlost a hmotnost motorových vozidel může mít za následek vážnou dopravní nehodu a které podle všeobecné zkušenosti takový následek skutečně často mívá.[3]

    Relevantním judikátem z poslední doby je v této problematice usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 944/2015. K řízení před Nejvyšším soudem se věc dostala skrze dovolání obviněného, který byl uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 TZ. Tohoto přečinu se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že na křižovatce hlavní pozemní komunikace s vedlejší pozemní komunikací, jako řidič dodávky při jízdě po hlavní silnici, v důsledku překročení maximální povolené rychlosti o 32 až 44 km/h a následné nemožnosti zabránit střetu, narazil do osobního auta vyjíždějícího v rozporu s § 22 odst. 1 zákon o provozu na pozemních komunikacích z vedlejší silnice. Při nehodě utrpěl řidič osobního vozidla těžká poranění, na jejichž následky o dva dny později zemřel.[4]

    Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, ve kterém poukazoval na jednání poškozeného, který porušil svoji povinnost dát přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po hlavní silnici. Obviněný nerozporoval vlastní překročení nejvyšší povolené rychlosti, trestní odpovědnost řidiče jedoucího po hlavní silnici je však dle jeho názoru dána pouze výjimečně, a to, pokud jsou splněny další okolnosti, k nimž je třeba vždy přihlédnout a zohlednit je. K vyvinění řidiče jedoucího po vedlejší silnici, který porušil svou povinnost dát přednost v jízdě, může dojít pouze v případě extrémního porušení povinnosti řidiče jedoucího po hlavní silnici spočívajícího v překročení maximální povolené rychlosti o více než jednu třetinu. Nejde-li o takové překročení, se zřetelem k přehlednosti předmětného úseku silnice, nelze dle obviněného v jeho případě vyvozovat trestní odpovědnost. Soud druhého stupně tuto argumentaci neuznal a odvolání zamítl. 

    Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu měl naopak závažné pochybnosti o naplnění znaku skutkové podstaty spočívajícího ve spáchání činu porušením důležité povinnosti obviněným ve smyslu § 143 odst. 2 TZ. Soud judikoval, že: „k naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku je nezbytné, aby porušení konkrétní povinnosti považované za důležitou bylo v souladu s principem gradace příčinné souvislosti zásadní příčinou vzniku následku (účinku). Jestliže při vzniku následku spolupůsobilo více příčin (např. jednání pachatele a poškozeného), je třeba z hlediska povahy znaku „porušení důležité povinnosti“ vždy zkoumat konkrétní okolnosti skutku (srov. č. 36/1984 Sb. rozh. tr.) a zvlášť hodnotit význam a důležitost každé příčiny pro vznik následku. Je-li rozhodující příčinou způsobeného následku v podobě usmrcení poškozeného např. jeho významné spoluzavinění při dopravní nehodě, nelze zpravidla dovodit, že pachatel spáchal trestný čin usmrcení z nedbalosti tím, že porušil důležitou povinnost, která mu byla uložena zákonem.“[5]

    Nejvyšší soud v tomto případě shledal dovolání důvodným, zrušil rozsudek soudu prvního stupně i usnesení odvolacího soudu a přikázal věc soudu prvního stupně k opětovnému projednání s tím, aby se nově vypořádal s otázkou míry zavinění obviněného na posuzované dopravní nehodě a jeho kauzálním významu pro vzniklý následek.

    Na výše zmíněné rozhodnutí velkého senátu navázal Nejvyšší soud krátce poté usnesením sp. zn. 6 Tdo 903/2016, z jehož závěru vyplývá, že „při zkoumání naplnění znaku porušení důležité povinnosti pachatelem v konkrétně posuzovaném případě hodnotit kauzální význam jednání poškozeného a závěr, zda je aplikace uvedeného zákonného znaku při kvalifikaci skutku pachatele odůvodněna, je třeba učinit s přihlédnutím k posouzení vlivu jednání osoby, u níž konkrétní účinek (a tím následek jako znak objektivní stránky) upravený příslušným ustanovením tr. zákoníku, jehož aplikace přichází s ohledem na konkrétní zjištění posuzovaného skutku v úvahu, nastal. Jinak vyjádřeno, při kvalifikaci činu pachatele se zohledňuje spoluzavinění osoby, k jejíž ochraně (ochraně jejího života a zdraví) je předmětné ustanovení určeno. Pokud se kauzální význam jejího jednání projeví v takovém rozsahu, jenž je srovnatelný s kauzálním významem pachatele činu, pak – s ohledem na zásadu gradace příčinné souvislosti – není odůvodněn závěr o naplnění znaku porušení důležité povinnosti, neboť její důsledky (obvyklé přivození závažnějších následků činu pachatele) jsou v podstatné míře poznamenány právě vlastním spoluzaviněním osoby zákonem chráněné, tj. poškozeným.“[6]

    Posouzení, kdy lze na základě porušení důležité povinnosti dovodit použití druhého odstavce § 143 TZ a tedy i použití vyšší trestní sazby souvisí tedy v souladu s judikaturou úzce také se zásadou gradace příčinné souvislosti. Ne každé jednání, které je příčinou trestněprávně relevantního následku je stejnorodé a na stejné úrovni, naopak může vyjadřovat rozličné stupně způsobení následku. Stupeň způsobení následku může být u každého jednání různý, různé příčiny a podmínky mají tedy na jeho způsobení různý vliv. Je potřeba posoudit každé jednání, které směřovalo k následku zvlášť, ale v souvislosti s ostatními tak, aby bylo možné jasně určit, co přesně a do jaké míry vedlo v konečném důsledku k porušení zájmu chráněného trestním právem.[7] Není-li možné toto konkrétně určit, anebo došlo-li k porušení povinností uložených zákonem na více stranách, nelze bez dalšího dovodit trestní odpovědnost řidiče, a zejména pak použití vyšší trestní sazby v souvislosti s porušením povinnosti vnímané jako důležité.

    Důležitá povinnost, jejíž porušení podmiňuje použití vyšší trestní sazby dle § 143 odst. 2 TZ a vznik trestní odpovědnosti dle § 148 odst. 1 TZ, se vztahuje na právní předpisy z mnoha odvětví lidské činnosti. V rámci silniční dopravy navazuje na povinnosti řidiče motorového vozidla stanoveny zejména zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Jako taková však není zákonem vymezena. V praxi se jedná o takovou povinnost, jejíž porušení může mít za následek vážnou dopravní nehodu a které podle všeobecné zkušenosti takový následek skutečně často mívá, typicky např. řízení motorového vozidla pod vlivem požitého alkoholu. Porušení konkrétní povinnosti považované za důležitou však musí být dle ustálené judikatury v souladu s principem gradace příčinné souvislosti zásadní příčinou vzniku právně relevantního následku. Jestliže při vzniku následku spolupůsobilo více příčin, např. jednání pachatele a poškozeného, je třeba z hlediska povahy znaku porušení důležité povinnosti vždy zkoumat konkrétní okolnosti skutku, zvlášť hodnotit význam a důležitost každé příčiny pro vznik následku a trestní odpovědnost při porušení důležité povinnosti tak nelze dovodit bez dalšího.

    Mgr. Filip Mamrilla,
    advokátní koncipient

    Reklama
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    2.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    JUDr. Petr Toman, LL.M.,
    partner

    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.:       +420 224 918 490
    Fax:       +420 224 920 468
    e-mail:    ak@iustitia.cz

    ______________________________________________
    [1] Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: Leges, 2016, str. 543
    [2] ŠÁMAL, Pavel. § 143 [Usmrcení z nedbalosti]. In: ŠÁMAL, Pavel, GŘIVNA, Tomáš, HERCZEG, Jiří, KRATOCHVÍL, Vladimír, PÚRY, František, RIZMAN, Stanislav, ŠÁMALOVÁ, Milada, VÁLKOVÁ, Helena, VANDUCHOVÁ, Marie. Trestní zákoník (EVK). 2.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 1500. ISBN 978-80-7400-428-5.
    [3] Rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky ze dne 14. 9. 1971 sp. zn. 2 Tz 85/71, uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 33/1972, část trestní
    [4] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.02.2016, sp. zn. 15 Tdo 944/2015, uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 32/2016, část trestní,k dispozici >>> zde.
    [5] k dispozici >>> zde.
    [6] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2016, sp. zn. 6 Tdo 903/2016, uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 32/2017, část trestní,k dispozici >>> zde.
    [7] Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: Leges, 2016, str. 196

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Filip Mamrilla, JUDr. Petr Toman, LL.M (TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI)
    14. 2. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Pravidla pro tvorbu daňových opravných položek k pohledávkám u ostatních finančních institucí
    • Řízení před orgány Fotbalové asociace ČR je dle Nejvyššího soudu typem rozhodčího řízení
    • Osoba mediátora-arbitra v rámci Med-Arb
    • Dvojí sazba poplatku za odpady u Ústavního soudu
    • Odškodnění u dopravních nehod s mezinárodním prvkem – u jakého soudu podat žalobu a jak se určí rozhodné právo?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Sporné navyšování cen energií některých dodavatelů a možnosti obrany
    • Nesouhlas vlastníka pozemní komunikace s připojením sousední nemovitosti nadále již nepředstavuje pro stavebníka neodstranitelnou překážku pro realizaci jeho stavebního záměru

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novinky v IT právu a e-commerce pro rok 2023
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Whistleblowing aneb ochrana oznamovatelů v praxi
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Evidence skutečných majitelů v roce 2023
    • NIS2 – nová směrnice EU a její dopady
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    prof. JUDr. Bc.  Tomáš Gřivna, Ph.D.
    prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.