epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 9. 2021
    ID: 113497upozornění pro uživatele

    Postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení

    Zajištěnému věřiteli jsou zákonem 182/2006 Sb., o úpadku a jeho způsobech řešení (dále jen „insolvenční zákon“) přiznána zvláštní práva a tento má tak (často zásadní) vliv na průběh insolvenčního řízení, zejména ve vztahu k nakládání a prodeji předmětu zajištění.

    Ne každé zajištění majetku však zakládá věřiteli v insolvenčním řízení postavení zajištěného věřitele. Zajištěným věřitelem je ve smyslu § 2 písm. g) insolvenčního zákona „věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy, zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech.".

    K tomu, aby pohledávka zajištěného věřitele mohla být v insolvenčním řízení uspokojena, je nezbytné, aby ji zajištěný věřitel do insolvenčního řízení řádně a včas jako zajištěnou[1] přihlásil (jinak riskuje, že ze zajištění nebude uspokojen) - i tato pohledávka je totiž podrobena přezkumu v průběhu přezkumného jednání. V přihlášce své pohledávky se zajištěný věřitel musí dovolat svého zajištění, jakož i uvést okolnosti, které existenci zajištění osvědčují a připojit listiny, které se zajištění týkají (viz ustanovení § 166 insolvenčního zákona). Věřitel, který podává přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení je povinen v této popsat skutek/skutkový děj, na jehož základě přihlašuje svůj nárok do insolvenčního řízení (a to tak, aby v přihlášce popsaný skutek umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci – nemožnost záměny s jiným skutkem). Co naopak věřitel není povinen, je tento skutek právně kvalifikovat - viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29  Odo  729/2006 ze dne 18. 12. 2008.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Významné postavení náleží zajištěnému věřiteli ve vztahu ke správě zajištěného majetku a jeho následnému zpeněžení, zejména je-li způsobem řešení úpadku konkurs. Zajištěný věřitel je oprávněn ukládat insolvenčnímu správci či jiné osobě s dispozičními oprávněními závazný pokyn, jakým způsobem má být správa majetku sloužícího k zajištění jeho pohledávky prováděna (viz ustanovení § 230 insolvenčního zákona). Současně může ovlivnit způsob zpeněžení předmětu zajištění, neboť je tím, kdo udílí insolvenčnímu správci pokyny směřující ke zpeněžení (viz ustanovení § 293 insolvenčního zákona). Do uvedeného výsadního a specifického oprávnění zajištěného věřitele ukládat závazný pokyn tak (jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky) nezasahuje ani soud ani věřitelský výbor. Ani případný, ve vztahu k zajištěné pohledávce zajištěného věřitele probíhající incidenční spor (tj. spor vyvolaný insolvenčním řízením, který je projednáván v rámci tohoto řízení) nemá vliv na oprávnění zajištěného věřitele ukládat závazný pokyn - případný incidenční spor ovlivní pouze výplatu výtěžku zpeněžení předmětu zajištění tomuto zajištěnému věřiteli, proti němuž byl incidenční návrh podán (k tomuto blíže viz níže).

    V případě, že ke konkrétní majetkové hodnotě řádně a včas uplatňuje zajištění pohledávky více zajištěných věřitelů, uděluje pokyny ke správě a pokyny směřující ke zpeněžení zajištěný věřitel, jehož pohledávka (a to bez ohledu na její výši) se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí, tj. jehož uplatněné zajištění vzniklo nejdříve[2]. Je-li pak dle znaleckého posudku vypracovaného po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou   (pohledávky dalších zajištěných věřitelů s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu).

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Insolvenční správce (či jiná osoba s dispozičním oprávněním) je udělenými pokyny vázán a tyto může odmítnout pouze, nesměřují-li k řádné správě. O přezkoumání takových pokynů je pak požádán insolvenční soud, který sporný pokyn přezkoumá v rámci dohledací činnosti. Nevhodnost pokynu lze vztahovat výhradně k rizikům pro věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které slouží k zajištění pohledávky, tj. k hrozícímu zkrácení uspokojení zajištěných věřitelů.

    K výše uvedenému je třeba dodat, že za pokyny samotné odpovídá zajištěný věřitel, zatímco za (ne)odmítnutí pokynů zajištěného věřitele či za správu a zpeněžení majetku tvořícího předmět zajištění, stejně jako za ocenění majetku tvořícího předmět zajištění včetně volby znalce a zhodnocení znaleckých závěrů odpovídá v insolvenčním řízení insolvenční správce – k tomuto blíže viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 ICdo 87/2018 ze dne 28. 5. 2020.  

    V dané souvislosti upozorňujeme, že jakkoliv případná (ne)výhodnost zpeněžení majetku tvořícího předmět zajištění může založit odpovědnost insolvenčního správce a zajištěného věřitele, tato nikterak neovlivní platnost samotné kupní smlouvy uzavřené mezi insolvenčním správcem a nabyvatelem majetku tvořícího předmět zajištění (k tomuto viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 8/2018 ze dne 27. 2. 2020).

    Zajištěný věřitel má právo na přednostní uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Zajištěný věřitel má také právo, aby jeho pohledávka byla uspokojena již v průběhu insolvenčního řízení (srov. § 204 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s § 305 odst. 1 insolvenčního zákona a § 409 odst. 4 insolvenčního zákona). Pokud však ve vztahu k zajištěné pohledávce probíhá v rámci insolvenčního řízení incidenční spor, pak do doby jeho skončení nebudou dány podmínky pro výplatu výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli, proti němuž byl incidenční návrh podán (k tomuto viz ustanovení § 306 odst. 4 písm. b) insolvenčního zákona). V takovém případě bude odpovídající částka složena do úschovy soudu a vyplacena po odpadnutí překážky k výplatě, tj. po pravomocném skončení incidenčního sporu.

    Zajištěnému věřiteli náleží do výše jeho zajištění 100 % čistého výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, to však s dále uvedenými výhradami.  

    Čistým výtěžkem, jenž je určen k vydání zajištěným věřitelům, je výtěžek zpeněžení předmětu zajištění po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením[3] a po odečtení částky připadající na odměnu správce dle prováděcího předpisu. Od čistého výtěžku je třeba dále odečíst případnou pohledávku související se správou domu a pozemku přihlášenou osobou odpovědnou za správu domu a pozemku, pokud předmětem zajištění byla jednotka umístěná v tomto domě, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení.

    V souladu s ustanovením § 167 odst. 4 insolvenčního zákona zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky do insolvenčního řízení. V důsledku uvedeného mají subjekty nabývající majetek z majetkové podstaty mnohem větší právní jistotu, že nabývají majetek bez zátěží vzniklých v minulosti.

    S ohledem na uvedené je proto na zajištěném věřiteli, aby (a to již od okamžiku prvních náznaků finančních problémů dlužníka) pravidelně kontroloval ve veřejně dostupném insolvenčním rejstříku, zda se v tomto dlužník neobjeví a včas a řádně přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení. V opačném případě totiž riskuje, že nebude moci být ze zajištění uspokojen, neboť zpeněžením předmětu zajištění věřiteli jeho zajištění zanikne.

    JUDr. Markéta Jelenová,
    advokátka

    JUDr. Ing. Pavel Beránek,
    advokát

    Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.

    Klimentská 1216/46
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 224 229 287-9
    Fax:    +420 224 229 290
    e-mail:    office@p-w.cz

     
     

    [1] Věřitel též může přihlásit svou zajištěnou pohledávku nejprve jako nezajištěnou, musí však pamatovat na to, že změnu přihlášky své pohledávky z nezajištěné na zajištěnou lze (vyjma změny její výše) učinit pouze do lhůty k jejímu přihlášení - po uplynutí této lhůty tak již učinit nelze.

    [2] Toto pravidlo pro udělení pokynu ke správě, a obdobně též ve vztahu k pokynu ke zpeněžení předmětu zajištění, je účinné od 1. 1. 2014, tj. od účinnosti novely insolvenčního zákona provedené zákonem 294/2013 Sb.

    [3] V souladu s ustanovením § 298 odst. 4 insolvenčního zákona náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení a náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení, přičemž se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Markéta Jelenová, JUDr. Ing. Pavel Beránek (Pokorný, Wagner & partneři)
    14. 9. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.