K zodpovězení této otázky je nejprve nezbytné zhodnotit, jestli je v rámci kryptoměnové platformy poskytována platební služba dle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZoPS“). Relevantní je přitom především platební služba dle § 3 odst. 1 písm. c) ZoPS, kdy je za platební službu považováno provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz:

• 1. plátce,
• 2. příjemce, nebo
• 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr.
  

Osoby, jež jsou oprávněny poskytovat platební služby jako podnikání jsou uvedeny v § 4 ZoPS a všechny k tomu potřebují zvláštní oprávnění.

V roce 2014 vydala Česká národní banka (dále jen „ČNB“) stanovisko, ve kterém uvádí, že nepovažuje kryptoměny za bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze ve smyslu zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku[1] (dále jen „starý ZoPS“), neboť nemají charakter pohledávky držitele kryptoměny za jinou osobou. Nákup či prodej kryptoměny na vlastní účet dle ČNB nepředstavuje žádnou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 starého ZoPS ani bezhotovostní obchod s cizí měnou podle § 3 odst. 2 starého ZoPS, obchodování s kryptoměnami proto nevyžaduje povolení ČNB a nepodléhá dohledu ČNB.[2]

Ze stanoviska je tak ale pouze zřejmé, že v případě směnárny kryptoměn, kdy uživatelé směnárny mají pouze možnost nakupovat a prodávat kryptoměny případně je převádět z/do jiných kryptoměnových platforem, není žádné povolení potřeba a k provozování podobné služby stačí volná živnost dle § 25 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Situace se ale mění v momentě, kdy jsou v rámci účtu směnárny nebo burzy prováděny transakce s tzv. fiat měnou[3] (např. koruna česká, euro nebo americký dolar), neboť v takovém případě již přichází do úvahy, aby uživatel kryptoměnové burzy nebo směnárny dával provozovateli služby příkazy, jak má být s jeho penězi naloženo (např. u výběru peněžních prostředků na bankovní účet) a je možné, že některý z těchto příkazů již spadne pod platební službu uvedenou v § 3 odst. 1 písm c) ZoPS.

Každá služba spojená s kryptoměnami, ve které je zároveň nakládáno s fiat měnou, musí být posuzována individuálně a je nutno vzít do úvahy každý detail u transakcí, které jsou v rámci služby provedeny a až na základě tohoto posouzení určit, jestli je k provozování služby zapotřebí získat zvláštní povolení od ČNB.

Upozornění: Poskytování platebních služeb bez příslušného povolení je dle ZoPS přestupkem a tomu, kdo se přestupku dopustí, hrozí pokuta ve výši až 20 000 000 Kč.

 


Mgr. Michaela Mosnáková,
advokátní koncipient


Stuchlíková & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Kaunický palác
Panská 890/7
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 222 767 393
e-mail:    info@stuchlikova.com


_____________________________
[1] Od 13. ledna je účinný nový zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který především transponoval tzv. směrnici PSD2. Tento zákon na stanovisku ČNB týkající se kryptoměn nic nemění.
[2] K tomu blíže viz stanovisko ČNB Obchodování s bitcoiny ze dne 10. 2. 2014, které je dostupné na webových stránkách ČNB, k dispozici >>> zde.
[3] Označení fiat měna vzniklo ze slova fiat, které v angličtině znamená nařízení nebo příkaz. Jedná se v podstatě o zákonnou měnu vytvořenou v každém státě zákonodárnou mocí.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz