epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 6. 2015
    ID: 98067upozornění pro uživatele

    Pracovní úraz nejen ve světle judikatury Nejvyššího soudu ČR

    Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Smyslem tohoto příspěvku je poukázat na základní kritéria, která soudy berou v úvahu při posuzování pracovních úrazů, jakož i při posuzování částečné či úplné liberace zaměstnavatele.

     
     GÖRGES & PARTNERS, advokátní kancelář
     
    Pojem „pracovní úraz“

    Dle ust. § 366 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZP“): „Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“

    Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu i za situace, kdy dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se však odpovědnosti zcela nebo z části nezprostí. Odpovědnost zaměstnavatele je objektivní, není tak uvažováno jeho zavinění. Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance je existence poškození na zdraví nebo smrt zaměstnance, ke které/mu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, dále pak vznik škody a v neposlední řadě též příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Shora popsané předpoklady musejí být splněny kumulativně. Chybí-li kterýkoliv z nich, nárok zaměstnance nevzniká. [1]

    Rozhodovací praxe dovodila, že „o vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu (tj. bez pracovního úrazu by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku pracovního úrazu (jeho následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavená najisto.“ [2]

    Pokud jde o příčinnou souvislost, je dále nezbytné uvést, že: „nejde o otázku právní, nýbrž skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, toliko z hlediska jejích příčin. Protože příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou, jde o hledání jevu, který škodu vyvolal. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (každý jev má svou příčinu, zároveň je však příčinnou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu.“ [3]

    Rozhodovací praxe dokonce dovodila, že: „pracovní úraz nemusí být jedinou příčinnou vzniku škody; postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou.“ [4] Nejvyšší soud ČR tak rozhodl v případě, kdy zaměstnanec trpěl degenerativním onemocněním páteře a následně utrpěl pracovní úraz v oblasti zad. Nejvyšší soud ČR dovodil, že ona okolnost je ve vztahu k posuzování příčiny ztráty žalobce na výdělku bez relevance.

    Pro hodnocení, zda se jedná o pracovní úraz, případně zda zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá či nikoliv (případně v jakém poměru dle míry zavinění) je rozhodné, při jaké činnosti zaměstnance k události došlo. „Každý zaměstnanec, ať už kterékoliv profese, vykoná v průběhu pracovního dne mnoho různých úkonů, které v přísném slova smyslu nemají souvislost s plněním pracovních úkolů. Pokud však tyto činnosti nevybočují z obvyklého rámce, nelze je považovat za exces z pracovních povinností“. [5] Každý případ je tak nutné posuzovat individuálně, zejména ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu a poměrům či „zvykům“ u příslušného zaměstnavatele.

    Nejvyšší soud ČR dále v jednom ze svých rozhodnutí dokonce dovodil, že: „za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je třeba – vedle činnosti konané přímo na příkaz zaměstnavatele – považovat též činnost vykonávanou bez vnějšího podnětu jiných osob, pouze na základě vlastního rozhodnutí zaměstnance. Pro závěr, zda lze takto pojatou činnost zaměstnance považovat za plnění pracovních úkolů nebo činnost v přímé souvislosti s ním, není významný motiv či pohnutka zaměstnance, tj. vzdálenější předpoklady a představy, z nichž jednající vychází, rozhodující je, zda z hlediska věcného, místního i časového jde objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele.“ [6]

    Zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem

    Pokud došlo k události, kterou lze hodnotit jako pracovní úraz zaměstnance, z pohledu zaměstnavatele je významné, zda existují na jeho straně tzv. liberační důvody, v důsledku kterých by se tento z části či zcela zprostil odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem, jak předpokládá ust. § 367 ZP.

    Úplné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele

    Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, jestliže prokáže, že:

    • zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány,
    • škoda vznikla v důsledku opilosti zaměstnance či zneužití návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit.

    „Konkrétním pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může být i, byť vulgární, pokyn stanovící pro podřízené závazný způsob chování a vysvětlující důvod svého pokynu. Pokyn má být vydán předem, nikoliv až ve chvíli, kdy nějaký úrazový děj probíhá; není však na závadu, je-li vydán ve chvíli, kdy nebezpečí může hrozit, a smyslem pokynu je tomuto nebezpečí předejít. Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nelze chápat jen jako nějaké formalizované abstraktní poučování o pravidlech chování v situacích, které teoreticky mohou (ale nemusí), v budoucnu nastat, nýbrž také praktickou reakci, jejímž smyslem je usměrnit jednání podřízených tak, aby se vyhnuli nebezpečí, které by v průběhu výkonu práce při jiném způsobu chování mohlo jinak reálně hrozit… Právní relevanci proto má jakýkoliv výslovný pokyn, ať již učiněn písemně, nebo ústně, bez ohledu na svoji expresívnost, anebo na to, do jaké míry odpovídá jeho obsah pravidlům společenských konvencí.“ [7]

    Částečné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele

    Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, jestliže prokáže, že:

    • škoda vznikla v důsledku okolností specifikovaných shora pod písm. a) a b) a tyto skutečnosti byly jednou z příčin vzniku škody,
    • zaměstnanec si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy či pokyny vedoucího zaměstnance či zaměstnavatele, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Lehkomyslností v této souvislosti není běžná neopatrnost či jednání vyplývající z rizika práce.  

    Shora popsaná lehkomyslnost je tzv. „lehkomyslností kvalifikovanou“, při které si zaměstnanec musí, vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem, být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Způsob chování zaměstnance, který je v rozporu s obvyklým způsobem chování zaměstnanců, současně nesmí být totiž zaměstnavatelem tolerován či trpěn. Nejvyšší soud ČR uzavřel, že v takovém případě by nebylo možné uvažovat ani o částečném zproštění odpovědnosti zaměstnavatele.[8]

    Zaměstnavatel se může odpovědnosti částečně zprostit dle míry zavinění zaměstnance, maximálně však do výše 1/3 škody, která zaměstnanci vznikla.

    „Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.“ [9] Dané ustanovení zákoníku práce platí jak pro částečné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele, tak pro případy, kdy jde o zproštění odpovědnosti zaměstnavatele v celém rozsahu.

    Procesní břemena v případném sporu

    V řízení o náhradu škody při pracovním úrazu tíží poškozeného zaměstnance (žalobce) břemeno tvrzení a důkazní břemeno, když tato skutečnost vyplývá zejména z ust. § 101 odst. 1 písm. a) zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jako „OSŘ“), dále z ust. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 OSŘ. „Neunese-li (pozn. poškozený zaměstnanec) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vždy vyznít v jeho neprospěch.“ [10]

    Tvrdí-li zaměstnanec, že došlo k pracovnímu úrazu, v důsledku kterého tomuto vznikla škoda, předloží k tomu soudu důkazy jeho tvrzení prokazující. Ve smyslu ust. § 123 OSŘ se účastníci mají právo vyjádřit se ke všem návrhům na důkazy, stejně jako ke všem důkazům, které byly provedeny.

    Shora popsané platí též v případě lékařských posudků posuzujících zdravotní stav zaměstnance, když Nejvyšší soud ČR dovodil, že: „Zaměstnavateli, který zaměstnanci odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem či nemocí z povolání, proto v občanskoprávním soudním řízení přísluší právo vznášet proti bodovému ohodnocení stanovenému v lékařském posudku námitky, které lze vznášet proti kterémukoliv jinému důkazu.“ [11]

    Prokáže-li zaměstnanec, že se pracovní úraz stal, a zaměstnavatel tvrdí existenci tzv. liberačních důvodů, v důsledku kterých zaměstnavatel má být částečně či zcela zbaven odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance, tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní v této věci naopak zaměstnavatele. Neunese-li tento některé z břemen, ve světle základních principů civilního řízení nemůže být v řízení úspěšný.

    Hodnocení účastníky předložených důkazů samozřejmě náleží, ve smyslu ust. § 132 OSŘ, výhradně soudu. Soud tedy vlastním uvážením hodnotí, která ze stran svá břemena důkazní břemena či břemena tvrzení unesla a která nikoliv.

    Pochybnosti zaměstnavatele o pracovní neschopnosti zaměstnance

    Pravidla pracovní neschopnosti zaměstnance a pravidla vydávání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti jsou upravena v zákoně 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako „ZoNP“).

    „Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které po dobu dočasné neschopnosti slouží též jako průkaz dočasně neschopného pojištěnce, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit.“ [12]

    Zaměstnavatel je, na základě ust. § 65 odst. 2 ZoNP, mj. oprávněn:

    • „dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho zaměstnance“.
    • „požadovat písemně nebo v elektronické podobě od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek“.[13]

    Závěr

    Jak je ze shora uvedeného zřejmé, rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR je v oblasti posuzování pracovních úrazů již poměrně obsáhlá a lze ji do jisté míry hodnotit jako ustálenou. K dobru lze tuto okolnost přičíst přinejmenším ve vztahu k předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Současně je ze shora uvedeného jednoznačně patrná snaha soudů chránit zaměstnance, jakožto v daném vztahu bezpochyby slabší stranu.


    Mgr. Petr Prunner

    Mgr. Petr Prunner,
    advokátní koncipient


    GÖRGES & PARTNERS, advokátní kancelář

    Žižkova 52
    301 00 Plzeň

    Tel.: +420 377 481 444
    Fax: +420 377 481 459
    e-mail: office@gorgespartners.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2861/2008, ze dne 27.10.2009
    [2] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 291/2007, ze dne 13.12.2007
    [3] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2861/2008, ze dne 27.10.2009
    [4] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2861/2008, ze dne 27.10.2009
    [5] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2141/2011, ze dne 04.09.2012
    [6] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1148/2002, ze dne 24.02.2003
    [7] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2141/2011, ze dne 04.09.2012
    [8] srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2141/2011, ze dne 04.09.2012
    [9] ust. § 367 odst. 4 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů
    [10] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2507/2000, ze dne 20.11.2001
    [11] rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 752/2010, ze dne 07.07.2011
    [12] ust. § 60 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů
    [13] ust. § 65 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Prunner ( GÖRGES & PARTNERS )
    17. 6. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Letní povýšení v HAVEL & PARTNERS – na seniornější pozice se posouvá celkem 12 lidí
    • Poškozený
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.