epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 11. 2023
    ID: 117183upozornění pro uživatele

    Předžalobní výzva a její výklad v praxi

    Předžalobní výzva neboli výzva k plnění je v oblasti litigací jedním z nejčastěji využívaných právních institutů. K jejímu zakotvení vedla zákonodárce snaha alespoň částečně odbřemenit justici a eliminovat podávání žalob na drobné pohledávky pouze za účelem generování neúměrných a neúčelných nákladů řízení.[1] Již dekádu tudíž vlivem tzv. velké exekuční novely na základě ustanovení § 142a OSŘ platí, že aby mohl žalobce nárokovat náklady řízení v případě úspěchu ve věci, musí nejprve 7 dní před podáním žaloby zaslat dlužníkovi výzvu k plnění.

    Náležitosti předžalobní výzvy

    Náležitosti a obsah předžalobní výzvy definovala až judikatura. Ta rovněž vyzdvihla praktickou stránku tohoto procesního úkonu a stanovila hranice přepjatého formalismu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Předžalobní výzva by měla obsahovat zejména označení věřitele, který výzvu činí, označení dlužníka, kterému je výzva určena, sdělení, co přesně věřitel po dlužníkovi žádá, z jakého titulu a v jaké výši. Podstatnou náležitostí předžalobní výzvy je výstraha dlužníkovi, že pokud příslušný dluh ve stanovené lhůtě nesplní, bude se jeho splnění věřitel domáhat soudní cestou[2]. Takové upozornění nemusí být nutně výslovně uvedeno v textu předžalobní výzvy, nýbrž postačí, bude-li z jejího obsahu vyplývat implicitně, tedy mlčky (např. z označení dokumentu jako „předžalobní výzva“, z odkazu na § 142a OSŘ, apod.).

    Předžalobní výzvu je třeba zaslat dlužníkovi nejméně 7 dnů před podáním žaloby. Toto pravidlo se uplatní bez ohledu na to, zda je předžalobní výzva zasílána v rámci ČR či do zahraničí. S ohledem na  dobu, po kterou doručování do ciziny běžně trvá, se sedmidenní lhůta jeví být nedostatečná (zákonodárce na tuto skutečnost nicméně prozatím nereagoval). Oprávněn k učinění předžalobní výzvy za věřitele je nejen jeho právní zástupce, ale také jeho statutární orgán nebo zaměstnanec, apod.[3] 

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Vždy je nutné zkoumat smysl a účel konkrétního sdělení a posuzovat, zda je z něj dlužník schopen dovodit zamýšlený význam či nikoliv. Podle § 41 OSŘ platí, že je procesní úkon účastníka řízení třeba posuzovat podle jeho obsahu. Ústavní soud v této souvislosti například dovodil, že za předžalobní výzvu lze považovat výzvu spojenou s vyúčtováním dlužných poplatků a rozpisem předepsaných a neuhrazených plateb[4].

    Doručování a forma předžalobní výzvy

    Předžalobní výzva nemusí být dlužníkovi reálně doručena, zcela postačí, byla-li věřitelem dlužníkovi odeslána (slovy zákona „zaslána“) na adresu pro doručování[5]. Jde-li o konkrétní způsoby doručování, předžalobní výzva může být dlužníkovi zaslána do datové schránky, na sdělenou elektronickou adresu či na adresu pro doručování (popř. na poslední známou adresu) prostřednictvím příslušného doručovacího orgánu, samotným věřitelem či jeho zástupcem. Zaslání předžalobní výzvy věřitel v řízení před soudem prokáže zpravidla doložením podacího lístku či potvrzení o odeslání datové zprávy.

    Doručováním předžalobní výzvy elektronicky na sdělenou e-mailovou adresu dlužníka se zabýval také Krajský soud v Brně, který v usnesení ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. 27 Co 86/2017, konstatoval, že z doslovného znění § 142a OSŘ ani ze smyslu a účelu předmětného institutu nevyplývá povinnost věřitele zaslat předžalobní výzvu dlužníkovi v listinné podobě[6], a tudíž je možné zaslat ji dlužníkovi i elektronicky nebo jinými technickými prostředky.[7]

    Krajský soud v Brně nadto poukázal na skutečnost, že za určitých okolností by v úvahu přicházela také předžalobní výzva učiněná v ústní formě. Uvedl, že jakkoliv ze zákona vyplývá předpoklad písemné formy předžalobní výzvy, lze uvažovat o tom, že kdyby věřitel učinil řádnou včasnou ústní předžalobní výzvu a její učinění poté v řízení před soudem prokázal, mohlo by jít v intencích závěrů Nejvyššího soudu, podle kterých nelze k institutu předžalobní výzvy přistupovat formalisticky, o důvod hodný zvláštního zřetele, jenž by mohl odůvodnit postup podle § 142a odst. 2 OSŘ (viz níže).

    Na naznačený závěr ohledně možné ústní podoby předžalobní výzvy nahlíží doktrína negativně[8]. Je tomu tak především proto, že požadavek na písemnou formu ze zákona vyplývá implicitně (předžalobní výzva má být zaslána na dlužníkovu adresu, tj. má být zachycena na hmotném nosiči). Prokázání skutečnosti, že předžalobní výzva byla skutečně ústně učiněna by nadto bylo mimořádně složité.

    Lze přiznat náhradu nákladů i bez zaslání předžalobní výzvy?

    Povinnost vyzvat dlužníka k plnění není absolutní. Zákon v § 142a OSŘ stanoví, že jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, je soud oprávněn výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, ačkoliv věřitel dlužníkovi výzvu k plnění před podáním žaloby nezaslal.

    Důvody hodné zvláštního zřetele budou vyplývat z konkrétních okolností případu. Mohou být dány například tehdy, eviduje-li věřitel vůči dlužníkovi více pohledávek a dlužník žádnou z nich nikdy dobrovolně nesplnil, když se dlužník trvale nezdržuje v místě svého bydliště nebo si nepřebírá poštu (zaslání předžalobní výzvy by bylo pouze formalitou)[9] či bylo-li by nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci v rozporu s dobrými mravy[10].

    Praxe po dobu zakotvení institutu předžalobní výzvy zaznamenala podstatný vývoj ku prospěchu věřitele (resp. žalobce). Nejvyšší soud například v rozsudku ze dne 3. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 582/2015, označil za ustálenou praxi závěr, že soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení musí posuzovat (i) zda žalobce zákonem stanoveným způsobem vyzval žalovaného k plnění, jakož i (ii) přihlížet k dalším okolnostem konkrétního případu, především (a) k povaze (a výši) uplatněné pohledávky, (b) k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i (c) k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby.

    Dovolací soud ve zmíněném rozhodnutí také uzavřel, že absence předžalobní výzvy zásadně nebude mít za následek nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy dlužník ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popř. jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením), protože není-li dlužník ochoten či schopen existující dluh v sedmidenní lhůtě vymezené v § 142a OSŘ zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele spočívající v nezaslání předžalobní výzvy.


    Mgr. Kateřina Kösslerová
    ,
    advokátní koncipientka


     
    KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář
     
    Letenská 121/8
    118 00 Praha 1
     
    Tel.:    +420 739 040 363
    e-mail: info@klblegal.cz
     

    [1] BÍLÝ, Martin. § 142a [Předžalobní výzva]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 4047/14-1.

    [2] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 1 Co 524/2013.

    [3] BÍLÝ, Martin. § 142a [Předžalobní výzva]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 3.

    [4] Nález Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2013 sp. zn. II.ÚS 2697/13.

    [5] BERAN, V., DOLEŽAL, M., HAVLÍČEK, K., JANEK, K., JIRSA, J., KORBEL, F., LICHOVNÍK, T., MOTTL, T., PAĽKO, D., PETR, B., SEDLÁK, V., TREBATICKÝ, P., VACKOVÁ, M., VANČUROVÁ, K. a kol. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-10-24].

    [6] Soud v bodě 20 rozhodnutí hovoří o absenci výslovného požadavku zaslat předžalobní výzvu v „písemné formě“, z kontextu rozhodnutí je však zřejmé, že má na mysli zaslání předžalobní výzvy v písemné formě v listinné podobě. Totiž, písemná forma není vázána pouze na podobu listinou (zachycenou na hmotném nosiči, klasicky na listině), nýbrž může mít i podobu elektronickou – srov. § 562 odst. 1 OZ a § 3026 odst. 1 OZ.

    [7] Srov. LAJSEK, Vladimír. Náležitosti předžalobní výzvy podle § 142a OSŘ. Právní rozhledy, 2016, č. 13-14, s. 489-496.

    [8] LAJSEK, Vladimír. Náležitosti předžalobní výzvy podle § 142a OSŘ. Právní rozhledy, 2016, č. 13-14, s. 489-496. Srov. Tichý, J. Jiný pohled na předžalobní výzvu a náklady s ní spojené. Právní rozhledy, 2014, č. 8, s. 284.

    [9] BÍLÝ, Martin. § 142a [Předžalobní výzva]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 699, marg. č. 14.

    [10] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 1 Co 524/2013.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kateřina Kösslerová (KLB Legal)
    23. 11. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.