epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 10. 2013
    ID: 92683upozornění pro uživatele

    Převod práva hospodaření k tzv. původnímu majetku registrovaných církví a náboženských společností podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

    Aplikace zákona 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších zákonů (dále také jen „zákon o majetkovém vyrovnání“), s sebou přináší řadu situací, jejichž výslovné řešení zákonná úprava nenabízí. Jednou z takových situací je převádění práva hospodaření či příslušnosti k hospodaření k historickému majetku registrovaných církví a náboženských společností u tzv. povinných osob dle zákona o majetkovém vyrovnání.

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Jelikož předmětem vydání dle zákona o majetkovém vyrovnání je majetek státu, který je spravován jednotlivými povinnými osobami vymezenými, konkrétně či druhově, v ust. § 4 zákona o majetkovém vyrovnání, je nakládání s tímto majetkem v procesu vydávání dle zákona o majetkovém vyrovnání realizován naplňováním práva hospodaření či příslušnosti hospodaření s tímto státním majetkem ze strany jednotlivých povinných osob.

    Institut práva hospodaření s majetkem státu či příslušnosti hospodařit s majetkem státu je upraven v řadě právních předpisů, např. v zákonech 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (příslušnost hospodaření s majetkem státu); v zákoně 77/1997 Sb., o státním podniku (právo hospodaření s majetkem státu); apod. Společným jmenovatelem práva hospodaření a příslušnosti hospodaření (pro oba termíny bude dále používán jen pojem „právo hospodaření s majetkem státu“ či jen „právo hospodaření“) je šíře oprávnění, který tento institut dává jednotlivým povinným osobám při nakládání s majetkem státu.

    Problematice a obsahu pojmu práva hospodaření s majetkem státu, se opakovaně věnoval Nejvyšší soud: „Již ze samotné dikce ustanovení § 6 odst. 2 věty první zákona 111/1990 Sb. je nade vši pochybnost zřejmé, že právo hospodaření s majetkem státu zdaleka nebylo pouhým právem užívacím; jeho obsahem bylo též právo takový majetek držet a nakládat s ním (v souladu s právními předpisy).“[1] Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi také vyložil, že ratio legis tohoto ustanovení tkví v tom, zdůraznit (ve zjevné vazbě na dikci ustanovení § 123 zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, které určuje, že vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s nimi), že osobě, která má právo hospodaření s majetkem státu, příslušejí ohledně majetku ve státním vlastnictví, v zásadě stejná práva jako vlastníku (státu)[2], tedy: „...jak oprávnění věc držet, užívat ji, nakládat s ní, tak i řadu povinností směřujících k zachování, účelnému využívání a ochraně takové věci, včetně uplatňování a hájení tohoto práva (i primárního vlastnického práva státu) v řízení před soudy a jinými orgány. (…) Naopak je nutno zdůraznit, že právní úprava práva hospodaření a jeho výkonu oprávněnými subjekty byla uvedenými předpisy postavena téměř na roveň vlastnickému právu, když vlastnickému subjektu, tj. státu, zůstávalo v podstatě holé vlastnictví a práva vlastníka vykonával subjekt, jemuž příslušelo právo hospodaření.“[3]

    Právo hospodaření s majetkem státu není nehybným atributem státního majetku. Právo k hospodaření může být mezi jednotlivými organizačními složkami státu převáděno dle ust. §§ 19 a 20 zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Tyto převody tvoří běžnou až rutinní agendu povinných osob[4]. Zákon o majetkovém vyrovnání převod práva hospodaření či příslušnosti hospodaření k majetku státu po nabytí jeho účinnosti výslovně neřeší. Zákon o majetkovém vyrovnání povinným osobám výslovně provádění převodu nezakazuje, ale ani nepřikazuje, přesto lze již jazykovým výkladem dovodit, že takový převod dovolený není.

    Dle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o majetkovém vyrovnání upravujícího omezení převodu věcí, které byly předmětem majetkové křivdy, mimo jiné platí, že: „Věci tvořící původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, které jsou ve vlastnictví státu, nelze po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení převést do vlastnictví jiné osoby, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit právem jiné osoby...“[5] Dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o majetkovém vyrovnání dále platí, že právní úkony učiněné v rozporu s odstavcem 1 jsou neplatné.

    Ustanovení § 13 zákona o majetkovém vyrovnání stanoví zákaz dispozice s původním majetkem registrovaných církví a náboženských společností bez ohledu na konkrétní osobu, která předmětný majetek drží či s ním hospodaří. Pokud zákon o majetkovém vyrovnání ve svém ustanovení § 13 mimo jiné sankcionuje neplatností rovněž přenechání majetku třetí osobě, čímž měl zákonodárce na mysli především závazkové právní vztahy jako je smlouva o zřízení věcného břemene, apod., tím spíše musí být po dobu stanovenou zákonem o majetkovém vyrovnání sankcí neplatnosti stižen i převod práva hospodaření s majetkem státu (argument a minori ad maius).

    Výše uvedený závěr obstojí i při měření jeho důsledků účelem zákona o majetkovém vyrovnání. Účelem zákona o majetkovém vyrovnání je uspokojení nároků oprávněných osob a vydání takového objemu majetku oprávněným osobám, jaký zákonodárce předpokládal při jeho přípravě.

    Zákon o majetkovém vyrovnání rozlišuje dvě skupiny povinných osob. První skupinu tvoří osoby jmenovitě uvedené v ust. § 4 písm. a) a b) zákona o majetkovém vyrovnání. Druhou skupinu povinných osob pak tvoří druhový výčet uvedený v ust. § 4 písm. c) a d) zákona o majetkovém vyrovnání. Toto vymezení jednak znamená, že určitá část historického majetku církví a náboženských společností nebude vůbec vydána[6], a rovněž zpřísňuje podmínky vydání původního majetku registrovaných církví a náboženských společností u povinných osob uvedených v ust. § 4 písm. c) a d) zákona o majetkovém vyrovnání. 

    Pokud by došlo k převodu práva hospodaření se státním majetkem, který je zároveň původním majetkem registrovaných církví a náboženských společností, mezi jednotlivými skupinami povinných osob, jak jsou vymezeny výše, tento převod práva hospodaření s majetkem státu by mohl mít za důsledek buďto zvětšení předpokládaného objemu vydávaného majetku (v případě převodu práva hospodaření s majetkem státu z povinných osob uvedených v ust. § 4 písm. c) a d) zákona o majetkovém vyrovnání na osoby uvedené v ust. § 4 písm. a) a b) zákona o majetkovém vyrovnání) či zmenšení předpokládaného objemu majetku (v případě převodu práva hospodaření s majetkem státu z povinných osob uvedených v ust. § 4 písm. a) a b) zákona o majetkovém vyrovnání na osoby uvedené v ust. § 4 písm. c) a d) zákona o majetkovém vyrovnání). Tímto postupem by byl zároveň zpětně změněn výchozí stav objemu majetku určeného k vydání oprávněným osobám.

    Stav objemu majetku určeného k vydání oprávněným osobám byl rozhodující také pro určení výše finančních náhrad, které budou vypláceny oprávněným osobám. Část této náhrady kompenzuje majetek, který oprávněným osobám nebude z různých důvodů podle předpokladu zákonodárce vydán. Jedním z těchto předpokladů je právě rozdílné vymezení vydávaného majetku u jednotlivých skupin oprávněných osob vyjádřený mj. v důvodové zprávě k ust. § 15 a k § 16 zákona o majetkovém vyrovnání[7] a rovněž při projednávání návrhu zákona o majetkovém vyrovnání v Poslanecké sněmovně[8]. Za původní majetek církví a náboženských společností, který není předmětem vydání, je oprávněným osobám vyplácena finanční náhrada v souladu s ustanovením § 15 a násl. zákona o majetkovém vyrovnání, a v souladu s jednotlivými smlouvami o vypořádání mezi Českou republikou a oprávněnými osobami. Zákonodárce tedy výslovně pamatoval i na situaci, kdy v důsledku aplikace podmínek vydávání dle ust. § 7 zákona o majetkovém vyrovnání nedojde k vydání určitého majetku, který by v případě, že by právo hospodaření či správu tohoto majetku vykonávala jiná povinná osoba, byl vydán. Tento úmysl zákonodárce nelze účelově „obcházet“ převodem práva hospodaření ke státnímu majetku na jinou povinnou osobu, aby tak byly odstraněny některé podmínky vydání původního majetku tzv. oprávněným osobám.

    Převodem práva hospodaření k původnímu majetku státu ve správě povinných osob či majetku, k němuž povinné osoby vykonávají právo hospodaření, by byl založen stav, který zjevně není v souladu se smyslem a účelem restitučních předpisů a v konečném důsledku by dokonce mohl vést k tíži oprávněných osob, zejména v případě transferu práva hospodaření na povinné osoby, které k vydání těchto specifických majetkových položek oprávněny nejsou. Účinkem blokačního ustanovení § 13 zákona o majetkovém vyrovnání je totiž „konzervace stavu“, jehož účelem je právě umožnění vydání právě takového objemu majetku, jaké zákon o majetkovém vyrovnání předpokládá, a z něhož zákonodárce vycházel při určení výše majetkové náhrady připadající oprávněným osobám.

    Pro právě nastíněnou úvahu není rozhodné, zda již byla uplatněna výzva k vydání původního majetku církví a náboženských společností; zákaz převodu se vztahuje na skupinu majetku tvořící tzv. původní majetek registrovaných církví a náboženských společností bez ohledu na subjekt, který jej drží či spravuje.


    Mgr. Martin Pujman,
    advokát

    Mgr. Hana Kadlečková,
    advokátní koncipientka


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o. 

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax:  +420 224 920 468
    e-mail: pujman@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3641/2010.
    [2] Srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 75/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále též např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 54/2000 tamtéž či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. 20 Cdo 537/2001.
    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2003, sp. zn. 33 Odo 23/2002.
    [4] Z výroční zprávy Pozemkového fondu České republiky za rok 2010 vyplývá, že v předmětném roce bylo Převedeno 690 pozemků dle § 2 odst. 5, 6 a 9 zákona 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. Tato kategorie zahrnuje i převod práva hospodaření na organizační složky státu i jiné subjekty veřejného práva.
    [5] Celé ust. § 13 odst. 1 zní: Věci tvořící původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, které jsou ve vlastnictví státu, nelze po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení převést do vlastnictví jiné osoby, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit právem jiné osoby. Po uplynutí lhůty podle věty první nelze z vlastnictví státu převést do vlastnictví jiné osoby, přenechat jiné osobě k užívání, ani zatížit právem jiné osoby, věci tvořící původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, na jejichž vydání byl uplatněn nárok podle tohoto zákona, avšak k vydání věci nedošlo, a to po dobu, kdy probíhá řízení před pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, nebo až do dne, kdy 
    a) marně uplyne lhůta pro podání žaloby podle části páté občanského soudního řádu nebo pro uplatnění nároku na vydání věci u soudu,
    b) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podle části páté občanského soudního řádu, byla-li žaloba podána a nebylo- li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví, nebo
    c) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nároku, byl-li nárok u soudu uplatněn a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví.
    [6] Kříž, J., Valeš, V.: Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 152.
    [7] Jako další formu zmírnění majetkových křivd obdrží každá z taxativně vyjmenovaných registrovaných církví a náboženských společností paušální finanční náhradu. Suma finančních náhrad určených pro všechny tyto církve a náboženské společnosti představuje náhradu za jejich původní majetek, který se v rozhodném období stal předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 a nemá být těmto církvím a náboženským společnostem podle tohoto zákona vydán.
    Smlouva o vypořádání obsahuje ujednání o tom, že uzavřením této smlouvy jsou veškeré nároky dané církve a náboženské společnosti za původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, který se stal předmětem majetkové křivdy v rozhodném období a podle zákona se nevydává, vypořádány s tím, že vydávání věcí podle tohoto zákona není tímto ujednáním dotčeno.
    [8] Srov. Stenografický záznam z 33. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 3. 2. 2012.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Martin Pujman, Mgr. Hana Kadlečková ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    24. 10. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.