epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    20. 6. 2019
    ID: 109557upozornění pro uživatele

    Přichází regulace mezinárodních transakcí: Nový zákon o prověřování zahraničních investic

    Od dubna je k dispozici první návrh paragrafovaného znění nového zákona o prověřování zahraničních investic, který má nabýt účinnosti již za půl roku, tedy v lednu 2020. Přitom se jedná o zásadní změnu pro řadu investic přicházejících do ČR ze zahraničí. Zákon se netýká pouze investic přicházejících ze zemí mimo EU, ale také od investorů z EU, pokud v nich „může uplatňovat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv“ společnost se sídlem mimo EU. Je zřejmé, že každá větší investice bude nově podléhat přinejmenším kontrole toho, zda se na ni nový zákon uplatní.

    Během dubna 2019 nabylo platnosti nové nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie (psali jsme na EPRAVO v květnu). Účelem nového nařízení je koordinace přístupů jednotlivých členských států, které již investice ze zemí mimo EU kontrolují podle své domácí legislativy, a to s přihlédnutím k potenciálním rizikům v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. V současnosti existují domácí kontrolní mechanismy ve 14 členských státech EU, přičemž tento počet se do roku 2020, kdy se nové nařízení EU stane účinným, jistě navýší.

    Jednou z členských zemí, které zahraniční investice budou nově také kontrolovat, se stává i Česká republika. Návrh nového zákona, který vstoupil do připomínkového procesu v dubnu 2019, již byl zveřejněn v paragrafovaném znění a počítá se s účinností od ledna 2020. Nelze očekávat, že se návrh již zásadně změní.

    Které transakce nově podléhají kontrole

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Nový zákon se podle aktuálního znění bude vztahovat na poměrně široké spektrum transakcí, a to dle několika kritérií. Zásadní je identita zahraničního investora, podstata zahraniční investice a zaměření zahraniční investice.

    Zaprvé, „zahraniční investor“ je nejen společnost (osoba) se sídlem (občanstvím) mimo EU, ale také společnost z EU, v níž „může uplatňovat přímo či nepřímo rozhodující vliv“ jiná společnost (osoba) se sídlem (občanstvím) mimo EU. Nemusí se jednat přímo o fyzickou osobu nebo obchodní společnosti, ale také o jakékoliv „právní uspořádání bez právní osobnosti“ zřízené podle práva cizího státu. A navíc, zákon se vztahuje i na společnosti ze zemí EU (tedy například i české společnosti), jejichž činnost je však „fakticky vykonávána mimo území EU“.

    Zadruhé, „zahraniční investice“ je investice jakékoli povahy uskutečňovaná zahraničním investorem, která slouží k tomu, aby „vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy“ mezi zahraničním investorem a cílovou společností (podnikatelským subjektem). Investice přitom směřuje za účelem „výkonu hospodářské činnosti v ČR“ a umožňuje zahraničnímu investorovi vykonávat „účinný vliv na řízení podnikatelského subjektu nebo získat přístup k informacím“, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti a vnitřního pořádku ČR. Účinný vliv přitom zákon definuje jako 10% podíl na hlasovacích právech.

    Zatřetí, zásadní kritérium je také zaměření zahraniční investice, tedy zda investice zasahuje do zájmů chráněných novým zákonem. Sledované jsou zahraniční investice směřující do podnikatelských subjektů, které se

    • zabývají vojenským materiálem,
    • provozují prvek kritické infrastruktury,
    • spravují informační systémy kritické informační infrastruktury nebo i základní služby (např. energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktura finančních trhů, zdravotnictví, vodní hospodářství, digitální infrastruktura, chemický průmysl, farmaceutický průmysl),
    • vyvíjí nebo vyrábí zboží dvojího užití.[1]

    Zásadní jsou především tzv. provozovatelé základní služby, jak jsou definováni v zákoně o kybernetické bezpečnosti a prováděcích předpisech. Z vyhlášky č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby, je zřejmé, že okruh relevantních subjektů může být poměrně široký (např. větší prodejci plynu, provozovatelé nemocnic nebo provozovatelé vodovodů).

    Jak vyplývá z výše uvedeného, zákon tedy omezuje rozsah transakcí, na které se bude kontrola vztahovat, na druhou stranu si ale ponechává prostor pro významné rozšíření tohoto záběru, pokud by v konkrétním případě mohlo dojít k ohrožení zájmů ČR. Skutečné rozpětí nového zákona je tak mnohem širší, než je uvedeno výše.

    Zákon o prověřování zahraničních investic se může vztahovat na řadu transakcí

    Návrh nového zákona o prověřování zahraničních investic umožňuje nejen prověřování investic dle kritérií uvedených výše, ale pravomoc regulátora rozšiřuje obecně i na zahraniční investice, které „jsou způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky nebo její vnitřní pořádek“.

    Způsobilost ohrozit bezpečnost a vnitřní pořádek je v zákoně definovaná poměrně volně a obecně, a při určování toho, zda je zahraniční investice způsobilá ohrozit bezpečnost ČR nebo její vnitřní pořádek, se přihlíží zejména k následujícím skutečnostem:

    • infrastruktuře, včetně infrastruktury energetické, dopravní, vodohospodářské, zdravotnické, komunikační, infrastruktury v oblasti sdělovacích prostředků, zpracovávání nebo uchovávání údajů, infrastruktury letecké a kosmické, obranné, volební nebo finanční infrastruktury a citlivých zařízení, jakož i k pozemkům a nemovitostem, jež jsou pro využívání takové infrastruktury zásadní,
    • kritickým technologiím a zboží dvojího užití ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 428/200911), které nejsou uvedeny v příloze IV, včetně technologií v oblasti umělé inteligence, robotiky, polovodičů, kybernetické bezpečnosti, leteckých a kosmických technologií, obranných technologií, chemických technologií, technologií v oblasti skladování energie, kvantových a jaderných technologií, jakož i nanotechnologií a biotechnologií,
    • dodávkám, které souvisí s energetickou, surovinovou nebo potravinovou bezpečností,
    • přístupu k informacím, které jsou důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky a jejího vnitřního pořádku, včetně osobních údajů nebo na schopnost kontrolovat tyto informace,
    • možnosti významného ovlivnění veřejného mínění skrze sdělovací prostředky,
    • kritické informační infrastruktuře, významným informačním systémům a základním službám, datovým službám, informačním a komunikačním technologiím,
    • nevojenským objektům důležitým pro obranu státu,
    • dalším technologiím, jejichž zneužití by mohlo ohrozit bezpečnost České republiky nebo její vnitřní pořádek.

    Z výše uvedeného seznamu, který navíc obsahuje rozšiřující obecné obraty jako „souvisí s“, „by mohlo ohrozit“ nebo „jsou důležité“, vyplývá, že stát bude prověřovat poměrně široké portfolio zahraničních investic. Půjde tedy například o investice do médií, infrastruktury nebo i do pozemků a nemovitostí, které mohou mít vazbu na důležité zájmy státu.

    Proces kontroly investic

    Hlavním regulátorem v oblasti kontroly zahraničních investic bude Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které bude investice povolovat. Jednak budou zahraniční investoři moci dobrovolně požádat o povolení investice, nicméně MPO bude mít pravomoc jednat i z úřední povinnosti. MPO bude při povolování využívat informace od řady ministerstev, policie, Finančního analytického úřadu nebo i tajných služeb. Pokud se při prověřování objeví otazníky, bude rozhodovat vláda, a to buď podmínečným povolením investice, jejím zákazem nebo zpětným zrušením. Na základě nového zákona tak bude možné zpětně zrušit jakoukoliv investici (např. přinucením k prodeji), a to až pět let zpátky (nikoliv však před rok 2020). Proti rozhodnutí o nepovolení investice bude možné podat správní žalobu.

    Z praktického pohledu je důležité také to, že MPO samozřejmě nebude rozhodovat okamžitě, ale bude mít podle zákona čas na posuzování dané investice. V případě dobrovolného oznámení má MPO 40 dnů na vyjádření nebo případně 90 až 120 dnů v některých případech (např. zahájení řízení z úřední povinnosti). Pro zahraniční investory tak bude vznikat otázka, zda v případě nejistoty raději investici dopředu oznámit a nechat prověřit, nebo případně riskovat výrazné komplikace v budoucnu, pokud by například MPO získalo informace, které mohou poukazovat na potenciální riziko v případě dokončení investice.

    Jak se často ukazuje v případě veřejnoprávní regulace, zásadní jsou detaily a praxe nastavená úřady. V případě nového zákona o prověřování zahraničních investic to platí dvojnásob, a to z důvodu širokých zákonných definic a citlivé oblasti, které se regulace týká, tedy obecně pojatých národních zájmů státu. Bude tedy otázkou času a praxe, jakým způsobem se stát s touto novou formou regulace vypořádá, a jaká kritéria ve skutečnosti zahraničním investorům nastaví.

    Mgr. Lukáš Hoder, LL.M.,
    advokát

    Mgr. Aneta Průšová
     

    CHSH Kališ & Partners, advokátní kancelář
     
    Týn 639/1  
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 221 111 711
    e-mail:    office@chsh.cz

    ____________________________________
    [1] Za zboží dvojího užití se považují takové druhy zboží, software a technologie, které se používají převážně pro civilní účely, avšak jsou použitelné i pro vojenské účely, a to ve smyslu zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

     


    Mgr. Lukáš Hoder, (CHSH Kališ & Partners)
    20. 6. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nové povinnosti podnikatelů i efektivnější ochrana spotřebitele
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Akcie se „zvláštními“ povinnostmi – je možné je vydat, či nikoliv?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Stavební deník
    • Některé problematické aspekty financování práva stavby
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům
    • Podmínky a úskalí odvolání valné hromady společnosti s ručením omezeným

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Vylučovací žaloba
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • 1. září 2022 nabývá účinnosti tzv. Milostivé léto II
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Incidenční spor

    Lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 289 odst. 3 insolvenčního zákona není lhůtou procesní, pro jejíž zachování by postačoval postup dle § 57...

    Insolvence (exkluzivně pro předplatitele)

    Přirostly-li podle dohody stran smlouvy o úvěru smluvené úroky, s jejichž úhradou byl úvěrový dlužník v prodlení, k jistině před rozhodnutím o úpadku úvěrového dlužníka, je...

    Mandátní smlouva (exkluzivně pro předplatitele)

    Obecný požadavek, aby mandant podroboval správnost výstupů z činnosti mandatáře při zařizování sjednané obchodní záležitosti kontrolní činnosti, se neslučuje se smyslem a účelem...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    AML upravuje v návaznosti na právo Evropské unie některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a některá práva a povinnosti osob při...

    Odpovědnost za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (exkluzivně pro předplatitele)

    Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla při dopravní nehodě na území České republiky je povinna nahradit zahraničnímu poskytovateli sociálního zabezpečení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.