epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 10. 2019
    ID: 110138upozornění pro uživatele

    Přípustnost přeměny s ohledem na vznik nebo prohloubení ztráty nástupnické společnosti

    Při plánování přeměny akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nesmíme opomenout důležité pravidlo, stanovené v § 5a zákona 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění změn a dodatků (dále jen „zákon o přeměnách“), které zní následovně: „Jestliže ze zahajovací rozvahy nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vyplývá, že celková ztráta nástupnické společnosti dosáhne následkem přeměny takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla nejméně poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nemůže rozhodný den přeměny následovat po vyhotovení projektu přeměny a přeměna může být zapsána do obchodního rejstříku, jen jestliže osoby zúčastněné na přeměně doloží znalecký posudek, z něhož vyplývá, že přeměna nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti. Nejsou-li splněny požadavky stanovené v předchozí větě a přeměna bude přesto zapsána do obchodního rejstříku, soud i bez návrhu nástupnickou společnost zruší a nařídí její likvidaci, ledaže bude posudek podle předchozí věty předložen dodatečně, nejpozději však v průběhu řízení.“

    Pro úplnost ještě zdůrazněme, že pravidlo se týká pouze akciových společností a společností s ručením omezeným a z hlediska typů přeměn se týká především fúze.

    Toto ustanovení bylo zavedeno novelou zákona o přeměnách, a to zákonem 355/2011 Sb., tehdy podstatně rozsáhlou novelou zákona o přeměnách, která byla účinná od 01.01.2012. Zákonodárcův úmysl byl jednoznačný v tom smyslu, že má být zabráněno přeměnám, které by způsobily případný úpadek nástupnické společnosti.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Důvodová zpráva k novele uvedla: „Návrh nově vloženého § 5a reaguje na časté pokusy praxe neúměrně zatížit bilanci a s tím i hospodaření nástupnické akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným přeměnou, a to nad limit upravený v ustanovení § 193 odst. 1 ObchZ zákoníku (pozn. autora článku: obdobné ustanovení stanovící povinnost jednatele svolat valnou hromadu při hrozícím úpadku je nyní v § 182 zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Bez navržené úpravy by nebylo přípustné zapsat do obchodního rejstříku přeměnu, která by v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti vyvolala stav předvídaný v § 193 odst. 1 ObchZ. Nebylo by logické, aby rejstříkový soud samotným zápisem přeměny navodil stav, na nějž by statutární orgán nástupnické společnosti měl v souladu se zákonem reagovat okamžitým svoláním valné hromady nástupnické společnosti s návrhem na zrušení této společnosti, resp. obdobného opatření. Valná hromada nástupnické společnosti (existuje-li taková společnost již před přeměnou), která schvaluje projekt přeměny, nemůže rozhodnutím o přeměně bezprostředně způsobit situaci, které by svým rozhodnutím naopak měla v souladu s § 193 odst. 1 ObchZ čelit, např. tak, že rozhodne o zrušení společnosti. Přitom to, že taková situace nastane, musí být ze zahajovací rozvahy nástupnické společnosti zřejmé již v době, kdy se projekt přeměny schvaluje, tím spíše kdy se přeměna zapisuje do obchodního rejstříku. Praxe ovšem na druhé straně právem namítá, že bilanční zatížení nástupnické společnosti ve smyslu § 193 odst. 1 ObchZ ještě nemusí znamenat naprosto žádnou hrozbu úpadku nástupnické společnosti (např. má-li společnost značné skryté rezervy, které se neodrážejí v jejím účetnictví, což v tuzemských podmínkách konzervativního vedení účetnictví skutečně nelze vyloučit).“

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pravidlo má spojitost s rozhodným dnem přeměny. Pokud je rozhodný den stanoven zpětně, pak se sestavování projektů fúze řídí konečnými účetními závěrkami zúčastněných společností a zejména zahajovací rozvahou nástupnické společnosti, která musí být pro účel fúze sestavena. Zahajovací rozvaha již bývá sestavena před podpisem projektu fúze; je tedy zcela jasně zjistitelné, zda se změní vlastní kapitál nástupnické společnosti po spojení účetnictví zúčastněných společností.

    Pokud je rozhodný den určen do budoucna (v praxi bývá často spojen rozhodný den se dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku), pak není zahajovací rozvaha ještě k dispozici, neboť se sestavuje až v budoucnu právě k rozhodnému dni, v praxi až po zápisu fúze do obchodního rejstříku. Statutárním orgánům se pak doporučuje si tzv. namodelovat zahajovací rozvahu dopředu, aby byly schopny odhadnout, zda pravidlo dle § 5a zákona o přeměnách porušeno bude či nikoli. Notář, který sepisuje rozhodnutí valných hromad zúčastněných společností o schválení fúze a velmi často i fúzi samotnou do obchodního rejstříku, pak bude vyžadovat čestné prohlášení statutárního orgánu, že celková ztráta nástupnické společnosti následkem fúze nedosáhne takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů by neuhrazená ztráta dosáhla nejméně poloviny základního kapitálu nástupnické společnosti a ani to nelze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat.

    Pravidlo v § 5a není zcela ideálně formulované. Z pohledu účetních souvislostí a pro osoby, které nejsou odborníky v účetnictví, by byla logičtější a jasnější formulace, že celkový vlastní kapitál nástupnické společnosti musí dosahovat alespoň poloviny jejího základního kapitálu. Disponuje-li tedy zanikající a/nebo nástupnická společnosti dostatečně vysokým vlastním kapitálem, pak i když se ztráty jeví jako vysoké, tak pokud v zahajovací rozvaze bude vykázán pozitivní vlastní kapitál, který bude dosahovat alespoň poloviny jejího základního kapitálu, pak fúze nespadá do režimu § 5a a může být z bilančního hlediska realizována.

    V praxi se občas setkáváme s případy, kdy obě zúčastněné společnosti nedisponují příliš vysokým vlastním kapitálem, mají ztráty či dokonce má jedna nebo obě zúčastněné společnosti záporný vlastní kapitál, aniž by jim hrozil úpadek, a to již před samotnou fúzí. I v takových případech může fúze takových společností dávat ekonomický smysl, zejména z důvodu budoucí úspory nákladů za administrativu týkající se těchto společností, za management, vedení účetnictví, zprávy auditora apod. V takových případech je pak úkolem znalce, aby ve svém posudku doložil a prokázal, že fúze nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti. Znalci například vycházejí z toho, že účetnictví je založeno na principu historických cen, které v době posudku již neodpovídají tržním cenám. Znalci mohou také přihlédnout k budoucím očekávaným vyšším ziskům společnosti; takový případem může být například nemovitostní společnost v očekávání tržeb z nájemného.

    Z účetního hlediska je výrazný pokles vlastního kapitálu očekávat zejména při fúzi dceřiné do mateřské společnosti, kdy dochází k vyloučení pořizovací ceny podílu v dceřiné společnosti.

    Znaleckému posudku se však lze vyhnout také tím, že společníci vlastní kapitál společností ještě před procesem fúze navýší, a to příplatky mimo základní kapitál.

    Určitým ulehčením ve složitém a administrativně náročném procesu fúze je, že znalec, jehož posudek se v pro potřeby § 5a vyžaduje, nemusí být pro tento konkrétní případ jmenován soudem podle § 28 zákona o přeměnách.

    Některé názory a komentáře si ustanovení § 5a vykládají v tom smyslu, že citované ustanovení zákona neřeší realizaci fúze s rozhodným dnem stanoveným před datem vyhovení projektu fúze, tj. s rozhodným dnem stanoveným do minulosti s tím, že tyto situace jsem řešeny obecně zákonem 182/2006 Sb., insolvenčním zákonem. Jak výše již zmíněno, ustanovení není příliš šťastně formulováno a z jeho znění není zcela jasné, zda v případě, kdy je stanoven rozhodný den zpětně, a z vyhotovené zahajovací rozvahy k rozhodnému dni do minulosti vyplývá, že vlastní kapitál nedosahuje poloviny základního kapitálu nástupnické společnosti, je fúzi možné realizovat. Z dosavadní praxe nicméně je možné shrnout, že notáři sepisující notářské zápisy o schválení fúze a zapisující fúzi do obchodního rejstříku výše uvedený výklad neakceptují a vždy (i při rozhodném dni stanoveném do minulosti) musí být předložena zahajovací rozvaha s výší vlastního kapitálu neporušující pravidlo § 5a nebo doložen zmiňovaný znalecký posudek, prokazující, že fúze úpadek nástupnické společnosti nezpůsobí.

    S obdobně přísným výkladem k §5a se lze u notářů setkat při zahraničních fúzích, pokud  je nástupnickou společností zahraniční společnost. Dle § 59e odst. 1 a 2 zákona o přeměnách platí, že „není-li dále stanoveno něco jiného, použijí se pro přeshraniční přeměny ustanovení českého zákona o přeměnách ve vztahu k českým osobám zúčastněným na přeměně. Na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně se použijí ustanovení o vydávání osvědčení podle § 59z a ustanovení upravující dokončení přeshraniční přeměny zápisem do obchodního rejstříku. Jiná ustanovení tohoto zákona se při přeshraničních přeměnách vztahují na zahraniční osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, jen stanoví-li tak zákon o přeměnách. Z toho by se dalo usoudit, že případná bilanční kontrola by měla být zkoumána dle právního řádu zahraniční nástupnické společnosti. Z praxe ale uvádím, že pro účely vydání notářského osvědčení podle § 59z, tedy osvědčení s plnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do (zahraničního) obchodního rejstříku notář vlastní kapitál v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti zkoumá a posuzuje dle § 5a. V případě, že zahraniční osoba jako nástupnická společnost nemá povinnost zahajovací rozvahu k rozhodnému dni sestavit, vyžaduje notář čestné prohlášení statutárního orgánu, že pravidlo v § 5a zákona o přeměnách nebude porušeno.

    Mgr. Regina Huntley
    Mgr. Regina Huntley,
    advokátka, Associate Partner 

     

     

    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s. 
     
    Platnéřská 2  
    110 00  Praha 1 
     
    Tel.:   +420 236 163 111
    e-mail: prag‎@‎roedl.com 
     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Regina Huntley (Rödl & Partner)
    30. 10. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.