epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 9. 2022
    ID: 115149upozornění pro uživatele

    Problematika „přesoutěžení“ trvajícího závazku z veřejné zakázky s ohledem na principy 3E a z hlediska jednání řádného hospodáře

    Problematika zahájení nového výběrového řízení k plnění, které vzešlo z předchozí veřejné zakázky a stále trvá (a neblíží se ani v dohledné době konec plnění), laicky tzv. „přesoutěžení“ veřejných zakázek, není i přes velmi podrobnou a vyčerpávající úpravu zadávání veřejných zakázek zcela jasně řešena. V praxi se však setkáváme s častými dotazy ze strany zadavatelů, co mají dělat, když plnění, které vzešlo z veřejné zakázky (a nejčastěji je poskytováno formou rámcových dohody) je morálně či technicky zastaralé, nebo jeho ceny jsou vyšší než současné ceny tržní.

    Z praktického hlediska se tak veřejný zadavatel v průběhu dlouhodobého plnění závazku z veřejné zakázky setkává s tím, že z ekonomického či technického hlediska by bylo vhodné, aby se plnění poskytovalo za nových, a to pro zadavatele výhodnějších podmínek.

    V souvislosti s výše uvedenou problematikou je vhodné stručně rekapitulovat institut rámcové smlouvy, čímž není myšlen jen institut „Rámcové dohody“ dle zákona č. 134ú2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ale smlouvy, která má zastřešující charakter - např. smlouvy o dílo či smlouvy o poskytování služeb, které jsou jedním z velmi častých výstupů zadávacího řízení veřejné zakázky. Předmětem rámcové dohody je úprava více či méně konkretizovaných podmínek, kterými se budou řídit budoucí – obecně řečeno – objednávky zadávané na základě této takové rámcové dohody po dobu její platnosti. Rámcová dohoda proto musí vymezovat určitý druh a kategorii zboží, služeb nebo stavebních prací a více či méně konkretizované podmínky pro ně, zejména cenu a množství a další smluvní podmínky.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    K významu rámcové dohody v obecném rámci judikatura uvádí, že rámcová dohoda sama o sobě nezakládá konkrétní závazkový vztah, tudíž pohledávky a závazky smluvních stran z ní samotné nevznikají. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1888/2007 ze dne 22. 9. 2009 dále vyplývá, že „význam rámcových smluv spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejich prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejich základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak." Možnost a vhodnost použití rámcové dohody vždy zvažuje zadavatel podle svých potřeb, záměrů a požadavků. Je ale právě třeba akcentovat na proměnlivost aktuálních potřeb, jelikož se jistě mohou v průběhu čerpání smlouvy měnit.

    Zadavatel tak v rámci svého hospodaření v průběhu let může zjistit, že dokonce žádné plnění nepotřebuje. Tuto situaci si můžeme lépe vykreslit např. na příkladu, kdy na základě rámcové dohody zadavatel čerpá právní služby, a to dle svých aktuálních potřeb a za podmínek nastavených právě onou „zastřešující“ rámcovou dohodu. Uzavřením rámcové dohody se zadavatel nezavazuje vyčerpat celý stanovený finanční rámec. Takový závazek zadavatele by, podle valné většiny odborníků, součástí smluvních podmínek být rozhodně neměl, neboť popírá samotný smysl rámcových dohod, které zadavateli poskytují právo, avšak nikoliv povinnost sjednaný rámec podle jeho aktuálních potřeb vyčerpat. ZZVZ pouze stanoví, že předmět veřejné zakázky nelze dělit za účelem uplatnění méně přísných postupů pro zadávání veřejné zakázky.

    Reklama
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    19.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pokud tedy bude zadavatelem dodržen náležitý postup, plnění lze realizovat v rámci různých smluvních vztahů s různými dodavateli. Pro úplnost je tedy třeba uvést, že tuto tezi potvrzuje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže např. v rozhodnutí pod č.j. ÚOHS-S0310/2016/VZ-27620/2016/522/PKř, kdy konstatoval „Jak již tedy Úřad uvedl, existence rámcové smlouvy sama o sobě nezakládá zadavateli povinnost využít tuto rámcovou smlouvu, tudíž ani uchazeč se nemůže domáhat svého „práva“ plnit pro zadavatele konkrétní dílčí veřejnou zakázku. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon zadavateli nezakazuje zadat v konkrétním případě ani samostatnou veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení nezávisle na rámcové smlouvě, považuje-li to za vhodnější, stejně tak jako zákon zadavateli nezapovídá možnost uzavřít na obdobné plnění několik rámcových smluv, to vše za dodržení zákona (zadavatel se musí vyvarovat zejména možného dělení předmětu veřejných zakázek ve smyslu § 13 odst. 3 zákona).“

    Závěr předchozího odstavce navazuje na další problematiku, a to povinnosti dodržovat princip hospodárnosti (jeden z principů 3E). Jinými slovy se jedná o minimalizaci nákladů na zdroje použité k dosažení plánovaných výkonů nebo výstupů nějaké činnosti při zohlednění řádné kvality takových výstupů nebo výkonů. Nakládání s veřejnými prostředky je hospodárné pouze tehdy, když jsou splněny všechny definované podmínky zároveň, tedy pokud je poptávané zboží či služba k dispozici v požadovanou dobu, v požadovaném množství, v kvalitě odpovídající účelu, ke kterému má zboží či služba sloužit a za co nejvýhodnější cenu dosažitelnou při dané poptávané kvalitě.  V této souvislosti lze pro ilustraci poukázat kupříkladu na přílohu A2 dokumentu „Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek“ vydaný pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj: „Vedle zákona o finanční kontrole má v činnosti zadavatele veřejných zakázek významnou roli i zákon o majetku ČR. Ten v § 14 odst. 1 ukládá, že „majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností.“ Toto ustanovení zákona o majetku staví před zadavatele veřejné zakázky základní povinnost, jak nakládat s investicemi, které vznikají na základě veřejného zadávání. Zároveň má zadavatel v kontextu zákona o finanční kontrole (§ 27) provádět průběžnou a následnou kontrolu nakládání s majetkem, přičemž zákon o finanční kontrole ukládá, že součástí této kontroly musí být audit výkonu, tedy zkoumání hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (§ 28 odst. 45 písm. c)).“ Z uvedeného je patrné, že zkoumání skutečné podstaty nakládání s veřejným majetkem a financemi mimo jiné z hlediska účelnosti nespočívá v přezkumu jen z pohledu zákona (pozn. autora: myšleno zákona 134/2016 Sb.), ale i z optiky jiných předpisů“.

    Hospodárný zadavatel by se tedy jak před, tak i v průběhu čerpání veřejných prostředků měl vždy sám aktivně zajímat o to, zda jsou podmínky nadále naplňovány. Jedna z možných situací, která může nastat je, že se plnění z rámcové smlouvy stane po určité době nehospodárné z několika aspektů. Jeden z nich je cena, která již neodpovídá té „nejvýhodnější ceně“, nýbrž se stává v porovnání s aktuálními tržními cenami i zcela neadekvátní. Bylo by tedy zcela proti základním principům čerpání veřejných financí to, kdyby byl zadavatel nadále nucen setrvávat u dodavatele, který plnění poskytuje za ceny vyšší, než je možné v současné době na trhu spravedlivě s pomocí postupu dle ZZVZ na ceny nižší. Uvedené potvrzuje i odborná literatura, a to například Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 11 s., kde je uvedeno, že „hospodárnost vynakládání prostředků zadavatelů je přitom hlavním důvodem existence tohoto zákona, který svou existencí, důrazem na vytvoření soutěžního prostředí nediskriminačního a transparentního charakteru (viz § 6), hospodárnost zabezpečuje a tím i úsporu finančních prostředků zadavatele.“

    Z hlediska jednání řádného hospodáře by tak zadavatel měl, v případě neúměrného zvyšování cen „vysoutěženým“ dodavatelem, uvážit například průzkum trhu, jehož výsledek je pak podkladem pro rozhodnutí o novém výběrovém řízení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se ve svých rozhodnutí mnohokrát věnoval problematice hospodárnosti zadavatele, kdy se naopak kamenem úrazu stala neochota zadavatele uskutečnit nové zadávací řízení a otevřít tak znovu dveře spravedlivé hospodářské soutěži, ač při posouzení ekonomického aspektu vyšlo najevo, že již investice z veřejného rozpočtu do rukou „původního“ dodavatele neplní svůj účel.

    Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v několika rozhodnutích (zde cit. ÚOHS-S0166/2019/VZ-17358/2019/532/VZi) došel k závěru že „..hlavním účelem a smyslem zákona je hospodárné a účelné vynakládání veřejných prostředků zadavatele. Tudíž výsledkem zadávacího řízení je prioritní ekonomická výhodnost z pohledu zadavatele, nikoli z pohledu konkrétního uchazeče a jeho podnikatelského záměru, který se pochopitelně snaží o maximalizaci svých zisků, a tedy záměry zadavatele a konkrétního uchazeče nemusejí být identické..“.

    Závěrem lze k tomuto shrnout, že jak rozhodovací praxe, tak od odborné veřejnosti panuje shoda, že takové laicky řečeno „přesoutěžení“ starších či již nevýhodných smluv, je při dodržení všech principů zadávání veřejných zakázek při zadávání nových veřejných zakázek naprosto legitimní a ve většině případů žádoucí a jinými předpisy upravujícími hospodaření zadavatelů dokonce vyžadované.


    Mgr. Miroslav Kučerka,

    advokát


    Aneta Hourová,

    paralegal

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář

    KGS legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Národní 416/37
    110 00 Praha 1
     
    e-mail:  info@kgslegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Miroslav Kučerka, Aneta Hourová (KGS legal)
    8. 9. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, SRPEN 2025
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Zadávání veřejných zakázek na Slovensku z pohledu dodavatele - vybrané odlišnosti od české právní úpravy
    • Byznys a paragrafy, díl 15.: Změny závazků ze smlouvy uzavřené ve veřejné zakázce
    • Certifikace dodavatele jako podmínka účasti v zadávacím řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVENEC 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVEN 2025
    • Omezení přezkumu postupu zadavatelů dle rozhodnutí NSS ve věci výstavby jaderných bloků v Dukovanech
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.