epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 5. 2015
    ID: 97726upozornění pro uživatele

    Protiústavní očkování?

    Otázka očkování neustále dělí lidi do dvou nesmiřitelných táborů. Skupinka příznivců, kteří věří v jeho pozitivní účinek a vyzdvihují vymýcení obávaných chorob, jako byla dětská obrna a skupinka odpůrců, kteří se domnívají, že kolektivní imunita je překonaný mýtus, tvrdí že není vhodné, aby stát diktoval rodičům, co smějí a nesmějí a v neposlední řadě zdůrazňují více či méně prokázané vedlejší účinky očkování, včetně vzniku autistických projevů, poruch imunity a vývojových vad.

    Účelem tohoto textu není definitivně rozlousknout ten kardinální gordický uzel „zda očkovat“, ale zda je či není současná koncepce očkování v České republice v souladu se zákony a ústavním pořádkem. Pořádek se do této problematiky pokusil vnést březnový nález Ústavního soudu Pl. ÚS 16/14[1] (dále jen „ÚS“), který se zabýval konkrétně jedním z problémů, se kterými se potýkají rodiče neočkovaných dětí. Tou komplikací je nemožnost umístit dítě do školky nebo dětské skupiny, neboť § 50 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví praví, že předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci[2]. Předmětný nález ÚS začal ústavní stížností matky z Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku, která se pokoušela umístit do dvou předškolních zařízení své dítě. Svého syna odmítla očkovat podle standardního očkovacího kalendáře[3], některé očkování provedla, některé plánovala provést později, až se lépe vyvine dětský imunitní systém a některé neplánovala pro jejich údajnou nadbytečnost vůbec. Výše zmíněná ústavní stížnost byla odůvodněna porušením práva na předškolní vzdělání[4], které bylo způsobeno nepřijetím dítěte do kolektivu ve školce.

    Jen velmi stručně o prvních fázích řízení, které prošlo od odvolání matky proti rozhodnutí ředitelů mateřských školek Náměšť nad Oslavou Třebíčská a Náměšť nad Oslavou Husova, přes rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, Krajského soudu v Brně až k Nejvyššímu soudu, který zamítl stěžovatelčinu kasační stížnost. Té poté nezbylo než se obrátit k ÚS, jakožto poslední výspě ochrany Ústavou zaručených práv.

    Smyslem řízení u ÚS byl návrh na zrušení § 50 zákona 258/2000 Sb., jehož absence by umožnila i neúplně očkovaným dětem absolvovat standardní předškolní vzdělání s ostatními dětmi.

    Stěžovatelka argumentovala v několika bodech, z nichž nejsilnějším byl celkový popis, proč je vnímán přístup České republiky jako neproporcionální a neprůchozí skrze testy racionality a nezbytnosti. Tato (ne)proporcionalita se následně promítá i do práva na osobní integritu, kde je nutné zkoumat, zda existují mírnější opatření než radikální a drastické úplné vyloučení ze vzdělání, které může působit sankčně. Dalším argumentem je, že článek 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) říká, že meze základních práv a svobod mohou být omezeny pouze zákonem a očkovací povinnost, od které se odvíjí přijetí do mateřské školy, je stanovena pouhou vyhláškou. Další subsidiární bod je Úmluva o lidských právech a biomedicíně (dále jen „Úmluva“), která předvídá svobodný a informovaný souhlas. Tento v praxi tak svobodný není, neboť dítě je donuceno se očkování podrobit na základě (ne)přímé sankce vyloučení z předškolního vzdělání. Tento postup se pak úzce dotýká života celé rodiny, neboť matka/otec jsou nuceni s dítětem zůstávat doma, což zákonitě vede ke snížení celkového příjmu rodiny a její životní úrovně. Rodina je proto diskriminována na základě svého přesvědčení nebýt podrobena stanovenému režimu očkování.

    Posledním z podpůrných argumentů, které stojí za zmínku, je pak státní politika, která nepřebírá žádnou odpovědnost v případě zdravotních následků očkování, které se výjimečně objevují.

    Argumenty protistrany byly zjevné. Poukazovalo se na ustálenou judikaturu, která se zabývala (proti)ústavností nutnosti očkování a která opakovaně dochází k názoru, že je vše v pořádku. Dále je argumentováno zájmem všech vyspělých zemí, v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), které akcentují nutnost vysoké proočkovanosti jako primárního způsobu jak zabránit návratu výše zmíněných strašáků ve formě dětské obrny apod. tím, že sníží cirkulaci patogenu v populaci a v ideálním případě absolutně zabrání jeho dalšímu šíření. Argumentováno je epidemií černého kašle ve Velké Británii po poklesu proočkovanosti, která se dotkla 225.000 nemocných. Dále se zmiňuje, že i v ostatních zemích jako je Francie, Belgie, USA apod. je zvykem očkovat (a zakazovat vstup do škol neočkovaným).

    Dále pak reaguje protistrana postupně na jednotlivé argumenty stěžovatelky, podotýká, že jedinou sankcí není nemožnost umístit dítě do školky ale pokuta dle § 29 odst. 1 písm. f) zákona 200/1990 Sb., o přestupcích a že povinnost očkovat nemusí být obsažena v zákonném předpisu, ale stačí „pouhá“ vyhláška (u které vyzdvihuje možnost rychlejších změn a z toho plynoucí flexibilitu), což bylo v minulosti Nejvyšším správním soudem judikováno[5]. 

    Ústavnímu soudu bylo postupně doručeno několik amicus curiae briefs[6], tedy názorů nezávislých expertů z oboru. Jednalo se o předsedu společnost Unicampus MUDr. Jana Vavrečku, Ph.D., a také předsedu pro sekci očkování v České pediatrické společnosti Prof. MUDr. Jana Jandu, CSc. – oba horovali pro nezbytnost očkování a také nezbytnost podmínky očkování pro umístění dětí do předškolních zařízení. 

    Ústavní soud posléze ve své argumentaci použil test vhodnosti, srovnání s rozsudkem ESLP[7]i svůj nedávný nález[8] ohledně institutu očkovací povinnosti. Uzavírá, že podrobení se povinnému očkování je svým způsobem akt sociální solidarity každého rodiče. A contrario sociální nespravedlivostí by bylo přijímat neočkované děti, které se nepodrobily standardní proceduře a pouze využívají výhod kolektivní imunity.

    Tedy se plénum ÚS shodlo, že napadené ustanovení není protiústavní, ergo není důvod ho rušit. Shoda byla téměř jednomyslná, jedinou černou ovcí, jak se stává už tradicí[9] ve věcech souvisejících s očkováním, byla soudkyně Kateřina Šimáčková.

    Ta ve svém odlišném názoru zdůraznila hlavní čtyři oblasti, ve kterých dle jejího názoru současná úprava pokulhává a nedosahuje ústavních parametrů:

    1) Rozsah povinného očkování je zcela ponechán na vůli ministerstva zdravotnictví a není stanoven zákonem, a tedy je v rozporu se základním právem na nedotknutelnost osoby.
    2) Stávající právní úprava ani nesplňuje požadavek přiměřenosti zásahu do základního práva, neboť sledovaného cíle (ochrany veřejného zdraví) by šlo dosáhnout ve stejné míře šetrnějšími prostředky, při kterých by výběr vakcíny a dávkování byl ponechán na samotných rodičích po konzultaci s lékaři.
    3) Dále právní úprava neobsahuje objektivní odpovědnost státu za škodu na zdraví jedince, který se podrobil povinnému očkování.
    4) Vlastní výčet nemocí, proti kterým je povinné očkování stanoveno, je nadměrný, neboť u všech není tato povinnost dostatečně odůvodněna ochranou veřejného zdraví.

    Dále z odůvodnění Kateřiny Šimáčkové čiší jistý nesouhlas s obecnými proklamacemi ve formě „je nutná vzájemná solidarita mezi očkovanými dětmi“ a nesouhlasí ani s výše uvedenými amicus curiae briefs, neboť je považuje za tendenční. Argument povinným očkováním, jako podmínkou umístění do školky ve Francii, soudkyně Šimáčková poměrně snadno vyvrací srovnáním, že se ve Francii povinně očkuje proti třem nemocem[10], v ČR proti devíti.

    Úplným závěrem vyjádření disentující soudkyně byl povzdech nad tím, že debata vždy sklouzne do úrovně, zda očkovat ano či ne, místo toho, aby se řešily konkrétní návrhy ke zlepšení a zracionálnění podmínek pro provedení daného očkování - aby vhodně chránilo a zároveň nezasahovalo do práv chráněných Ústavou a LZPS.


    Jan Metelka

    Jan Metelka,
    student Právnické fakulty UK


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [3] Zahrnuje záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi.
    [4] práva na vzdělání dle čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
    [5] č. j. 8 As 6/2011-120
    [6] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [7] ve věci Solomachin proti Ukrajině ze dne 15. 3. 2012
    [8] sp. zn. Pl. ÚS 19/14
    [9] Soudkyně Šimáčková vyjádřila svůj odlišný názor i v nálezu pléna sp. zn. Pl. ÚS 19/14
    [10] Záškrt, tetanus, obrna


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Jan Metelka
    11. 5. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.