epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 2. 2004
    ID: 23225upozornění pro uživatele

    Reforma justice nebo reforma soudců?

    Podle mého nejlepšího vědomí a svědomí to však jsou právě soudci samotní, kteří činí systém takový, jaký je, oplývající neprůhledností, neprůchodností a takřka absolutním formalismem. Jsem nezvratně přesvědčena o tom, že problém v osobách soudců je konstituován již v samotném způsobu, jak jsou soudci vybíráni. Podle naší platné právní úpravy o tom, kdo bude či nebude soudcem, rozhodují podle mých znalostí prakticky dva lidé postupem, který není navíc nikde v žádném zákonu ustanoven.

    V současné době se stále častěji diskutuje otázka reformy soudnictví. Co je důvodem toho, že práce soudců je nejen širokou veřejností, ale i odbornými kruhy vnímána jako nedostatečná, pomalá, nespolehlivá a nevypočitatelná?? Důvody se shledávají různé. Nedostatek administrativních pracovníků soudů, nedostatek technického a zejména počítačového vybavení soudů, nedostatek soudních místností i kancelářských prostor soudů. Kupodivu snad žádná kritika nesměřuje k soudcům samotným. Ti jsou většinou prezentováni jako oběti výše popsaných poměrů, na jejichž základě jsou nespravedlivě nařknuti ze všech nedostatků, kterými soudy trpí.
    Podle mého nejlepšího vědomí a svědomí to však jsou právě soudci samotní, kteří činí systém takový, jaký je, oplývající neprůhledností, neprůchodností a takřka absolutním formalismem. Jsem nezvratně přesvědčena o tom, že problém v osobách soudců je konstituován již v samotném způsobu, jak jsou soudci vybíráni. Podle naší platné právní úpravy o tom, kdo bude či nebude soudcem, rozhodují podle mých znalostí prakticky dva lidé postupem, který není navíc nikde v žádném zákonu ustanoven. (viz ust. § 60 a §§ 109 – 116 zák. o soudech a soudcích 6/2002 Sb.) Těmito dvěma lidmi jsou dva psychologové, pověření Ministerstvem spravedlnosti k testování budoucích kandidátů soudcovských stolců. Jim je na základě blíže neznámých pravidel svěřeno do ruky prakticky veškeré rozhodování o tom, jak bude v následujících letech vypadat naše justice. Na tomto místě je třeba říci, že nepřekonatelnou překážkou jsou psychologické testy pro cca 90% uchazečů o pozici justičního čekatele.
    Na roli psychologů a jejich takřka neomezenou moc nad soudci a tím i nad aplikací zákonů naší země jsem si vzpomněla, když jsem pročítala stanoviska a studie jistého PhDr. Zdeňka Vojtíška, pracovníka Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, odborného asistenta katedry psychosociálních věd Husitské teologické fakulty UK. Ten opakovaně ve svých pracích poukazoval na obdobnost postavení psychoterapie a nových náboženských hnutí, zejména scientologie. Upozorňoval na podobné mocenské postavení psychoterapeuta a vůdce těch hnutí, která se obvykle nazývají sektářská, na možný vznik závislosti klienta jak na psychologovi, tak na náboženském guru. I když psycholog nemá totéž postavení jako psychoterapeut, moci, která byla dvěma osobám pravděpodobně rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti svěřena, se děsím.
    Navíc jsem naprosto neochvějně přesvědčena o tom, že na základě testů určit u člověka, který ledva opustil školní škamny, celoživotní způsobilost vynášet soudy nad druhými lidmi, je mimo možnosti kohokoliv – včetně toho nejlepšího a nejfundovanějšího psychologa. Důvodem pochopitelně je, že člověk se v průběhu svého života vyvíjí a navíc je neodvratně tvarován systémem, o jehož soukolích a zrádnostech mu v době skládání testů není naprosto nic známo. Právě o tom tvarování bych také ráda řekla pár slov. Soudy a soudci jsou uzavřený systém, do něhož dle mých vědomostí pronikají nové trendy jen velmi, velmi obtížně. Justiční čekatelé přebírají praktiky a postoje soudců, s nimiž se dostávají do styku. Ačkoliv z hlediska svého postavení jsou tak zvaně nezávislí, nabývají jak soudci tak po nich justiční čekatelé postavení de facto státních zaměstnanců se stálým platovým postupem, u kterých by se vskutku musely zatřást i skály, aby došlo k otřesu i jejich platů. Pokud se právě teď urazilo 99,9 % soudců, kteří se náhodou k tomuto textu dostali, odkazuji je na nápadnou podobnost jejich boje za třinácté, eventuelně čtrnácté platy s kterýmkoliv odborovým hnutím, železničáři počínaje přes zemědělce a lékaři ve státních službách konče.
    Abych zestručnila závěr, ke kterému jsem na základě výše naznačených úvah došla: pokud se budou soudci ustavovat způsobem popsaným výše a jejich hlavním personálním zdrojem budou justiční čekatelé, nelze se mého nejhlubšího přesvědčení dočkat naprosto jakékoliv změny. Abych nebyla nařknuta z kritiky bez nabízení alternativních východisek, dovolím si poodhrnout záclonu praxe jmenování soudců v zemích, kde bychom snad mohli získat jistou inspiraci. Vskutku pozoruhodný se mi jeví systém panující v Anglii.

    Velká Británie je rozdělena na několik jurisdikčních okruhů, kde platí obvykle poněkud jiné zákony. Princip způsobu jmenování soudců se však shoduje ve všech. Úhelným kamenem tohoto systému je fakt, že na britské půdě o justičního čekatele nezakopnete – tato funkce tam totiž neexistuje. VŠICHNI soudci jsou jmenováni královnou na návrh Lorda Chancellora (ministra spravedlnosti) – to se jedná o soudce prvoinstanční a odvolacích soudů nebo premiéra – od „vrchních“ soudů až po tak zvané „law lords“, tedy soudce zasedající v House of Lords. Do prvního stupně soudců – tedy distrikt a circuit judges – je možno být jmenován POUZE na základě předchozí advokátní praxe po splnění jisté kvalifikace a poté, co uchazeč splní i jisté pensum praxe. K otázce kvalifikace je třeba předeslat, že ne všichni advokáti mohou v Británii zastupovat u všech soudů. Od „High Courts“ – tedy zhruba od odvolacích soudů – mohou zastupovat advokáti pouze s určitými zkouškami, kterých pochopitelně dosahují vlastním přičiněním a na vlastní náklady. Soudcové okresních soudů (district and circuit judges) jsou jmenováni z řad advokátů (solicitorů), kteří mají alespoň sedmiletou právní praxi. Soudci odvolacího soudu (High court) mohou být jmenováni advokáti, kteří mají kvalifikaci zastupovat před tímto soudem a alespoň desetiletou právní praxi nebo soudci z nižších soudů, kteří jsou ve funkci nižších soudců alespoň dva roky. Soudcové „Court of Appeal“, nejblíže přirovnatelnému k vrchnímu soudu mohou být jmenováni ze soudců odvolacího soudu nebo z řad advokátů, kteří mají alespoň deset let oprávnění u Vrchního soudu zastupovat. Soudcové nejvyššího soudu (The Supreme Court) a svým způsobem obdoby našeho Ústavního soudu (s přihlédnutím ovšem ke skutečnosti, že Británie žádnou Ústavu nemá a tudíž nemůže mít ani Ústavní soud, nicméně soud obsahem práce tomu zřejmě odpovídající nejblíže), Law Lords z House of Lords, jsou pak jmenováni již pouze z řad soudců.
    Vzhledem k rozdělení anglické soudní soustavy na trestní a občansko-právní, případně na soudy soudící záležitosti rodinně právní je výše popsané schéma dosti zjednodušující, avšak jedno je z něj naprosto zřetelné: Soudci jsou primárně vybíráni z řad advokátů, kteří se mohou na vypsaná volná místa přihlásit do výběrového řízení, organizovaného Lordem Chancellorem, tedy ministrem spravedlnosti či premiérem – to dle druhu soudu, ke kterému se hlásí. Podle dostupných informací také komise k účelu výběru soudců zřízené mohou také samy vyzvat renomované právníky, aby přijali soudcovské místo. Nejnižší věk, ve kterém je možno zasednout na soudcovskou stolici je 30 let, počítáme-li do 23 let dokončení universitního vzdělání a následných nejníže povinných sedm let praxe. To je potěšitelné zjištění, neboť alespoň v něčem se s mnoha set lety prověřenou praxí Anglie shodujeme. Dále však již zřetelně vyplouvají na povrch nevýhody našeho systému. Předně, náš systém není otevřený. Zcela paradoxně pouze na nejvyšší příčku našeho soudního systému lze „naskočit“ z nesoudcovské pozice, a touto příčkou je Ústavní soud. Jistě, i z řad advokátů či státních zástupců byla v uplynulých letech jmenována řada soudců, ale ve srovnání se standardním postupem to je mizivé procento. Jediný odkaz, který dává tušit, že takovýto postup je možný, cudně skrývají ta ustanovení zákona o soudech a soudcích, ve kterých je uvedeno, že za justiční zkoušky je též možno uznat zkoušky advokátské, exekutorské, notářské nebo zkoušky státního zástupce. Samotný způsob, jakým se zástupci těchto právnických profesí propracují k soudcovským stolcům, zůstává veřejnosti skryt. Pokud jsem se snažila do tajů a pravidel těchto jmenování proniknout, dopátrala jsem se k pouze velmi všeobecné formulaci, že to je „ o osobních vztazích“: v souvislosti s konstituováním naší justice velmi neuspokojivá odpověď. Přednosti poskytnuté tím, že soudce prošel praxí advokáta, jsou zřejmé na první pohled. Protože minimálně sedm let sám každý soudce nejdříve se systémem justice bojoval a zároveň se snažil prosadit oprávněné zájmy svých klientů, těžko bude ve svých rozhodnutích preferovat formalistické prvky před skutečným rozhodováním v meritu věci. Základní ekonomické kategorie mu budou známy s ohledem na to, že sám býval „osobou samostatně výdělečně činnou“, bude na rozdíl od převážné většiny našich soudců schopen se orientovat i třeba v tajích účetnictví. Slušivým bonbonkem na dortu této konstrukce je pár milionů ušetřených ve státním rozpočtu na platy justičních čekatelů a všechny další náklady s jejich existencí spojené. Hlavní důvod pro skutečné zamyšlení se nad možností aplikovat tento systém i u nás je však bezesporu protikorupční charakter jmenování soudců, zejména do vyšších soudcovských pozic. Lze důvodně předpokládat, že advokát po dvaceti letech provozování svojí praxe má vyřešené základní existenční problémy a plat soudce není motivačním faktorem pro to, že se soudcem chce stát. Má svoje jméno a často je soudu, kde se o soudcovské křeslo uchází, velmi dobře znám. Na soudcovské křeslo přichází se zájmem pomítnout svoji nabytou životní filosofii do praxe z jiného úhlu pohledu a najít čas i na filosofické závěry, ke kterým jej jeho dosavadní praxe přivedla. Je otrlý vůči nadřízeným a jakýmkoliv tlakům, kterými by se snad mohla projevovat nějaká když ne závislost, tak dejme tomu nerezistence vůči okolním názorovým proudům. Lze si snad přát soudce lepšího, než by byl takovýto?
    Závěrem mi ještě dovolte vzpomenout knížky, která prošla rukama snad všem studentům práv, budoucím advokátům i soudcům. Je to „Teorie práva“ od prof. JUDr. Jiřího Boguszaka DrSc. Mimo mnoha jiných moudrých vět je v ní uvedeno: “Podmínkou soudcovské nezávislosti je vázanost soudní mocí zákonem jako aktem moci zákonodárné, vyjadřujícím většinovou vůli. Jinak by dělba moci a rovnováha mezi mocí zákonodárnou a mocí soudní zvrátila v převahu moci na straně justice a demokratický právní stát by konvertoval v justiční stát.“ Za situace, kdy pouze 41% rozhodnutí prvoinstančních soudů zůstává nezměněno, domnívám se, že je třeba si tuto údajně ryze teoretickou větu se vší naléhavostí znovu a znovu připomínat. Je třeba hledat nové a neotřelé způsoby řešení situace v české justici a přemýšlet i nad takovými možnostmi, jako jsou naznačeny v tomto článku. Jistě, jedná se svým způsobem o řešení velmi radikální a v našich poměrech neortodoxní. Nic jiného však, předpokládám, ani soudci ani advokáti od pisatelky těchto řádků neočekávají, takže svoji úlohu píchnout do nelibého a nepopulárního snad autorka splnila. Teď jde ještě o to zvážit, aby, až odezní první vlny nevole, zda by nestálo za to se nad idejemi zde obsaženými zamyslet seriozně a s vidinou fungující a spravedlivé justice je nezačít přetvářet do malé, úplně nepatrné novelky zákona o soudech a soudcích…..

    JUDr. Klára Veselá Samková, advokátka


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Klára Veselá Samková
    4. 2. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.