epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 1. 2020
    ID: 110541upozornění pro uživatele

    Seznamování se s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře mimo veřejné zasedání ve světle nového nálezu Ústavního soudu

    V celku nedávno byl vyhlášen jeden z nejnovějších nálezů Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 702/17 ze dne 22. 10. 2019, který se zabýval otázkou, zda seznamování se s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře mimo veřejné zasedání je porušením stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod či nikoliv.

    Hned na začátek považuji na nutné si v tomto případě připomenout, v čem spočívá podstata provedení domovní prohlídky u advokáta a následný úkol soudu během řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory (dál jen „ČAK“) k seznámení se s obsahem listin, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivost advokáta dle ust. § 85b odst. 3 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“).
     


     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Podstatou domovní prohlídky u advokáta je tedy nalezení listin, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, a které jsou důležité pro příslušné trestní řízení. Tyto listiny se však nacházejí mezi dalšími listinami, na které se již povinnost mlčenlivosti advokáta naopak vztahuje, a právě úkolem soudu je rozlišit, zda se u zajištěných listin jedná o listiny požívající ochrany nebo nikoliv. Soud je povinen se podrobně seznámit se všemi listinami, které byly zajištěny v advokátní kanceláři a které mají být vydány orgánům veřejné žaloby jako důkazy v trestním řízení. Soud musí pečlivě u každé listiny zvlášť zvážit, zda je dotčený advokát ohledně jejího obsahu povinen zachovávat mlčenlivost a posoudit přiměřenost jejich zabavení. [1]

    Před Krajským soudem v Praze (dále jako „krajský soud“) bylo vedeno řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem listin, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivost advokáta dle ust. § 85b odst. 3 trestního řádu. Během řízení dotčený advokát, v jehož advokátní kanceláři prohlídka proběhla, namítal, že soudkyně v předmětném řízení pochybila při vedení řízení a ve způsobu, jakým nakládala se zajištěnými listinami, a tím tak porušila jeho právo na soudní ochranu a právo na řádný výkon advokacie, když při skončení veřejného zasedání posuzované listiny nezapečetila a veřejné zasedání výslovně odročila přímo za účelem seznámení se s obsahem listin mimo konání veřejného zasedání, přičemž z ust. § 85b odst. 7 a 8 trestního řádu jasně vyplývá, že řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem listin se uskutečňuje jen a pouze ve veřejném zasedání a soudce je navíc povinen učinit taková opatření, aby se nikdo jiný nemohl s obsahem listin během veřejného zasedání seznámit. Načež, dojde-li k odročení veřejného zasedání, musí soudce listiny zabezpečit tak (např. uložením do trezoru, do speciální kovové skříně apod.), aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit či poškodit.

    Reklama
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    9.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nutno podotknout, že veřejné zasedání dle ust. § 85b odst. 7 trestního řádu je v celku nestandardním veřejným zasedáním, neboť seznámení s listinami probíhá tak, že nikdo jiný, než soudce se nemůže s jejich obsahem seznámit, tudíž není možné listiny ve veřejném zasedání číst či je jinak prezentovat, tzn. že ani navrhovatel (orgán, který domovní prohlídku nařídil – zde státní zástupce), zástupce ČAK a další osoby dle ust. § 233 odst. 1 trestního řádu, jejichž účast je při veřejném zasedání nutná, se s obsahem listin během tohoto řízení nemají šanci seznámit. Přítomnost advokáta, u kterého prohlídka proběhla, není v trestním řádu nikterak upravená, avšak jeho přítomnost lze z logiky věci dovodit, neboť se ho rozhodnutí v daném řízení přímo dotkne. [2] A právě dotčený advokát musí pro potřeby soudu označit listiny, které obsahují informace chráněné povinností mlčenlivosti. [3] Ve všem ostatním se pak použije obecná úprava veřejného zasedání uvedená v ust. § 232 a násl. trestního řádu.

    V řízení před krajským soudem soudkyně vedoucí řízení při skončení veřejného zasedání posuzované listiny nezapečetila, naopak veřejné zasedání odročila za účelem seznámení se s jejich obsahem mimo konání veřejného zasedání. Proti tomuto se ohradil dotčený advokát, že takový postup není přípustný a absentuje v něm kontrola účastníky daného řízení, včetně státního zástupce. Na tento postup v rozporu s trestním řádem si dotčený advokát stěžoval u místopředsedy dotčeného krajského soudu, dle kterého však postup soudkyně odpovídal dané situaci, neboť prostor, který skýtá veřejné zasedání, prakticky vylučuje, aby k seznámení se s příslušnými listinami došlo. Dle dotčeného advokáta by měly být zajištěné listiny uloženy ve speciální místnosti podléhající režimu utajení, do níž je zabezpečen a evidován přístup. U způsobu uchování zajištěných listin, jaký zvolila soudkyně, však není vyloučeno, že s listinami mohli manipulovat i jiní lidé mající do místnosti přístup. [4]

    Jelikož se dotčenému advokátovi nepodařilo zamezit trvající protizákonný postup krajského soudu, nezbývalo mu nic jiného než se se svou stížností obrátit na Ústavní soud, kde až teprve se svými argumenty uspěl.

    Řízení před Ústavním soudem

    Dotčený advokát (dále též jako „stěžovatel“) před Ústavním soudem napadal zásah orgánu veřejné moci, krajského soudu, spočívající v pochybení soudu při vedení řízení a ve způsobu, jakým soud nakládá se zajištěnými listinami a požádal ho o vydání předběžného opatření, kterým by zakázal krajskému soudu v daném zásahu pokračovat. Následně dodatečně ještě stěžovatel požádal Ústavní soud o přednostní projednání věci, dále aby Ústavní soud krajskému soudu zakázal pokračovat v daném řízení a přikázal mu obnovit předešlý stav tím, že veškeré zajištěné listiny vydá zpět ČAK.  

    Ústavní soud po prostudování celého spisu, který si od krajského soudu vyžádal a s ohledem na vyjádření krajského soudu, Vrchního státního zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti a ČAK, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je co do námitek, kterými se napadá způsob nakládání s listinami během veřejného zasedání a s přihlédnutím k nepochybné důležitosti ochrany mlčenlivosti advokáta, důvodná.

    Krajský soud ve svém vyjádření uvedl, že je přesvědčen, že při zabezpečení zajištěných listin bylo postupováno v souladu se zákonem, že zákon výslovně neurčuje, aby byly listiny znovu zapečetěny, takže když byly uzamčeny v místnosti, do které kromě rozhodující soudkyně neměl nikdo jiný přístup, takže bylo zákonu učiněno zadost. Vrchní státní zastupitelství se ztotožnilo s názorem krajského soudu a způsob, jakým krajský soud nakládal se zajištěnými listinami, považuje za správný. Ministerstvo spravedlnosti se k věci vyjádřilo, že by soudce měl po odročení veřejného zasedání zajištěné listiny zabezpečit tak, aby se s nimi nemohl nikdo seznámit nebo je poškodit či zničit. Za vyhovující způsob zabezpečení považuje uložení listin do kontejneru, krabice, schránky, trezoru, speciální kovové skříně apod., které budou zapečetěny. ČAK uvedla, že je nutné, aby soud zajištěné listiny umístil do uzavíratelných pytlů nebo obálek, tyto následně zapečetit či přelepit za součinnosti dotčeného advokáta tak, aby bylo na první pohled patrné, že při odročení veřejného zasedání s listinami nikdo nemanipuloval a nikdo se s jejich obsahem neseznamoval. [5]      

    Ústavním soudem bylo zjištěno, že krajský soud opakovaně veřejné zasedání odročil, aniž by listiny opětovně zapečetil, tedy listiny ponechal mezi jednotlivými zasedáními přístupné. Účastníci řízení ani soud tak neměli možnost prověřit naplnění zákonného požadavku na ochranu nakládání s listinami po dobu, než bude rozhodnuto o tom, zda jim má být poskytnuta ochrana vztahující se na listiny, které obsahují skutečnosti podléhající povinnosti mlčenlivosti advokáta nebo nikoliv. Krajský soud dokonce výslovně odročil veřejné zasedání za účelem seznámení se s obsahem předložených listin mimo veřejné zasedání, ačkoliv zvolený postup je v přímém rozporu s ust. § 85b odst. 8 trestního řádu. Není-li věc rozhodnuta v rámci jednoho veřejného zasedání, je soud povinen při odročení veřejného zasedání listiny opětovně zabezpečit (zapečetit), k čemuž ale v posuzovaném případě nedošlo. [6]

    Tento postup krajského soudu je tedy dle Ústavního soudu výsledkem ústavně nekonformního výkladu a použití ust. § 85b trestního řádu, v důsledku čehož došlo k zásahu do základních práv stěžovatele na soudních ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv svobod a na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. [7]  

    S ohledem na výše uvedené Ústavní soud rozhodl, že krajský soud svým zásahem spočívající v tom, že došlo k nezabezpečení listin zajištěných při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, a k seznamování se s nimi mimo veřejné zasedání, porušil ústavně zaručená práva stěžovatele na soudní ochranu a na veřejné projednání jeho věci v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjádřit, zaručených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Krajskému soudu dále zakázal, aby pokračoval v porušování práv stěžovatele a přikázal mu, aby obnovil stav před porušením tím, že k návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK nebude přihlížet a listiny, ohledně kterých byl návrh podán, vrátí bezodkladně ČAK za účelem jejich vrácení stěžovateli.

    Právní věta

    Pro naplnění požadavků ústavnosti plynoucích z čl. 2 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je nezbytné, aby soudce rozhodující podle § 85b odst. 3 trestního řádu o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin zajištěných při domovní prohlídce nebo prohlídce jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, se s těmito listinami seznamoval výlučně v průběhu veřejného zasedání nařízeného za tímto účelem. V situaci, kdy vznikne potřeba odročit veřejné zasedání, je nezbytné zajištěné listiny po dobu odročení veřejného zasedání zabezpečit takovým způsobem, který neumožní nikomu (ani soudci nebo znalci) se s nimi seznámit, popř. je zničit nebo poškodit, a současně zvolený způsob zabezpečení musí umožnit, aby v odročeném veřejném zasedání bylo možné prověřit, zda v období mezi konáním veřejných zasedání nebylo zabezpečení listin porušeno. [8]

    Shrnutí

    Z pohledu advokátů a ČAK lze tedy tento nález Ústavního soudu více než uvítat, neboť tímto svým nálezem Ústavní soud postavil na jisto, že pravomoc soudce, který rozhoduje o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem listin, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivost advokáta dle ust. § 85b odst. 3 trestního řádu, není bezbřehá. Naopak soudce by měl pečlivě zvážit s ohledem na množství zajištěných listin, zda je reálné o návrhu rozhodnout během jednoho veřejného zasedání, a v případě, že toto možné není, zabezpečit tyto listiny tak, aby se s nimi nikdo (tedy ani soudce samotný) neměl možnost v období mezi konáním veřejných zasedání seznámit nebo je zničit či poškodit.

    Nález Ústavního soudu tak jednoznačně opět zdůrazňuje význam ochrany informací, které jsou v souvislosti s poskytováním právních služeb svěřené advokátovi.

     

     

    Mgr. Bc. Aneta Mikešková,
    advokátní koncipientka

     

    Langmeier & Co., advokátní kancelář s. r. o.
    Na Bělidle 997/15
    150 00 Praha 5

    tel.: + 420 222 200 250
    mob: + 420 731 160 036
    e-mail: info@langmeier.cz

    ______________________________

    [1] DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s.,2017, s. 776. Dále srov. II. ÚS 889/2013 a ÚS III. 3988/13.

    [2] Tamtéž, s. 775-777.

    [3] K tomuto se však již Ústavní soud rovněž vcelku nedávno vyjádřil ve svém nálezu ze dne 11. 06. 2019 sp. zn. II. ÚS 3533/18, v bodě 28, kde apeluje na příslušné soudy, aby vynaložily veškeré úsilí k zajištění přítomnosti advokáta, u kterého prohlídka proběhla, na veřejném zasedání, při kterém posuzují obsah konkrétních listin, ohledně nichž mají rozhodnout o nahrazení souhlasu zástupce komory, neboť se ho rozhodnutí o nahrazení souhlasu zástupce komory přímo dotýká. Srovnej rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2015 sp. zn. I ÚS 3905/14, bod 30.

    [4] Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 702/17 ze dne 22. 10. 2019, bod 4, 5.

    [5] Tamtéž, bod 7-12.

    [6] Tamtéž, bod 31, 32.

    [7] Tamtéž, bod 33.

    [8] Tamtéž, bod 36.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Aneta Mikešková (Langmeier & Co)
    23. 1. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025
    • 12.09.2025Novelizace rodinného práva od 1. 1. 2026 a procesní souvislosti (online - živé vysílání) - 12.9.2025
    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • 10 otázek pro ... Jana Hrazdiru
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Výkon rozhodnutí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Výkon rozhodnutí

    Hlavním účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení, a jeho smyslem je posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně...

    Odměna obhájce

    Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...

    Podmíněné propuštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...

    Poučovací povinnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.