25. 1. 2019
ID: 108781upozornění pro uživatele
Sjednání informačních povinností dlužníka v úvěrové smlouvě a riziko zvýhodnění věřitele předčasným splacením dluhu v kontextu insolvenčního zákona
Jedním z obvyklých ujednání v úvěrových smlouvách bývá povinnost dlužníka pravidelně informovat věřitele o své hospodářské situaci, a to předkládáním účetních výkazů či jiných přehledů o závazcích a pohledávkách dlužníka a jejich vývoji. Uvedené jistě naplňuje požadavky na obezřetnost věřitelů při poskytování úvěrů a jejich snahu minimalizovat rizika spojená s nesplácením poskytnutých úvěrů, zejména z důvodu zhoršení ekonomické situace dlužníka.
 |
Úvodem je třeba připomenout, že zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“) je obecně založen na zásadě poměrného uspokojení věřitelů se stejným postavením, s důrazem na to, aby žádný z nich nebyl nepoškozen ani nezvýhodněn. Současně insolvenční zákon obsahuje v ust. § 235 a násl. vlastní úpravu (relativní) neúčinnosti právních úkonů, jež se od obecné úpravy v občanském zákoníku v některých ohledech liší.
Ve vztahu k věřiteli, který je informován o špatné hospodářské situaci dlužníka je podstatná formulace výjimky dle § 241 odst. 5 písm. b) insolvenčního zákona, jakož i to, že k naplnění definice zvýhodňujícího právního úkonu není dle insolvenčního zákona, na rozdíl od úpravy v občanském zákoníku, nezbytný úmysl dlužníka některého svého věřitele zvýhodnit. Uvedené pak může mít pro věřitele dlužníka ve faktickém úpadku nemalý význam, jak v podrobnostech popisuji níže.
Věřitelé, kteří si se svými dlužníky sjednali právo na informace o ekonomické situaci dlužníka, zpravidla tyto informace zjišťují a vyhodnocují z předkládaných účetních závěrek, přehledů závazků a pohledávek po splatnosti, popřípadě dalších a složitějších ekonomických ukazatelů.
Reklama
Zejména by se měli mít na pozoru věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny, například zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví třetích osob. Pokud dlužník v úpadku takové věřitele plně uspokojí a jejich zajištění – například zástavní právo – by následně zaniklo, zhorší se v případě určení neúčinnosti splacení dluhu postavení takových věřitelů. Věřitel by totiž musel nejen vydat splátku dluhu do majetkové podstaty dlužníka a přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení, avšak mohl by v takovém případě přijít i o zajištění, které v mezidobí již zaniklo.
V neposlední řadě je třeba uvést, že věřitelé informovaní o ekonomické situaci dlužníka, by měli zjišťovat, zda si dlužník splacením dluhu úpadek nepřivodí. Splátka dluhu, která vedla k úpadku dlužníka totiž může také být neúčinným právním úkonem (za splnění dalších zákonem stanovených podmínek).
Proč je podstatná vědomost o ekonomické situaci dlužníka?
Důvodem, proč se mají mít na pozoru zejména věřitelé mající právo na ekonomické informace o dlužníkovi, je výjimka stanovená v ust. § 241 odst. 5 písm. b) insolvenčního zákona. Ta vyjímá z okruhu neúčinných právních úkonů ty, které dlužník (i) učinil za podmínek obvyklých v obchodním styku, (ii) obdržel za ně přiměřené protiplnění a (iii) osoba vůči níž byl úkon učiněn (věřitel) nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku nebo že právní úkon by mohl vést k úpadku dlužníka. Jinými slovy, uvedená výjimka chrání obchodní partnery dlužníka, kterým je plněno, a tito nemají možnost zjistit, že v době plnění je již dlužník v úpadku anebo k úpadku směřuje.
Pokud však věřitel má podrobné informace o dlužníkově ekonomické situaci, není tímto ustanovením chráněn a je tedy na něm samotném, aby si „hlídal“, zda plnění může přijmout či nikoliv.
Nároky na věřitele zvyšuje i skutečnost, že dle úpravy insolvenčního zákona ani dlužník sám nemusí mít úmysl svého věřitele zvýhodnit, postačí, pokud právní úkon (splátku) učinil v době svého úpadku či tento právní úkon k úpadku vedl a dlužník fakticky svého věřitele zvýhodnil (věřiteli se dostalo většího uspokojení, než by se mu dostalo v konkurzu). Ohroženi jsou tak nejvíce věřitelé, kteří podrobně nekontrolují předkládané reporty a ekonomické informace o dlužníkovi a jejichž dlužník třeba ani sám zatím neví, že naplňuje definici úpadku, popř. že se splátkou dluhu do úpadku dostane.
Závěr
Závěrem lze shrnout, že je nutné věnovat pozornost tomu, kdo a kdy věřiteli dluh splácí, a to zejména v situaci, kdy má věřitel informace o tom, že by splácející dlužník mohl být v úpadku či těsně před úpadkem.
Velké bankovní a finanční instituce jistě budou mít zavedené přísné procesy pro toto zhodnocení, avšak můj článek cílí zejména na věřitele, kteří se snaží svou pohledávku ochránit (sjednáním informační povinnosti o ekonomické situaci dlužníka), ale nejsou materiálně a organizačně vybaveni ke správnému vyhodnocení těchto údajů.
Věřitelům doporučuji, aby v případě pochybností o ekonomické situaci dlužníka nebo okolnostech mimořádné splátky dluhu, vyhledali pomoc zkušených insolvenčních advokátů, popř. ekonomických poradců.
Mgr. Petr Mundl
Glatzová & Co., s.r.o.
Betlémský palác
Husova 5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 401 440
Fax: +420 224 248 701
e-mail: office@glatzova.com
_________________________
[1] Ve zmiňovaném případě zejména definicí neúčinnosti zvýhodňujícího právního úkonu v § 241 insolvenčního zákona, který mimo jiné stanoví, že „Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkurzu.“.
[2] Vyvolání takového incidenčního sporu může insolvenčnímu správci přikázat i věřitelský výbor.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
