epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 6. 2013
    ID: 91678upozornění pro uživatele

    Směnečné rukojemství na zajišťovací směnce

    Zajišťovací směnka bývá velmi často spojována s úvěrovými operacemi a pravidelným směnečným věřitelem bývá některá z bank. Poskytnutí směnky dlužníkem věřiteli, jakožto zajišťovacího institutu, je zřejmě nejčastějším důvodem jejího vystavení a nezřídka bývá takováto směnka opatřena doložkou obsahující rukojemské prohlášení.

     
     LBBW Bank CZ a.s.
     
    Zajišťovací směnka

    Zajišťovací směnka není speciálním druhem směnky. Jedná se jen o vyjádření toho, jakou směnka plní funkci. Pokud slouží k zajištění závazku vyplývajícího z jiného právního vztahu, tedy materiální příčiny vzniku směnky, který se označuje jako kauzální právní vztah, jedná se o směnku zajišťovací. Ze striktně směnečně právního pohledu je zajišťovací směnka zcela normální a typickou směnkou, která bývá obligačnímu věřiteli dávána za účelem zajištění pohledávky věřitele z kauzálního vztahu. Ze směnky samotné většinou nelze určení směnečného vztahu k zajišťovaným závazkům rozpoznat, až na případy, kdy je to možné z důvodu, že směnka například obsahuje informační doložku „k zajištění pohledávky (půjčky) ze smlouvy o půjčce ze dne ….“, což ale nevylučuje to, že účastníci mohou směnku nakonec použít jinak. Zajišťovací funkce směnky vyplývá z toho, že se účastníci kauzálního právního vztahu dohodli na smlouvě o zajištění směnkou, kdy takováto smlouva nemá předepsanou žádnou formu a jedná se tedy o tzv. inominátní smlouvu. Má-li směnka náležitosti předepsané zákonem 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ“), je závazek ze směnky nesporným, abstraktním a přísným závazkem z cenného papíru.[1]

    Povaha rukojemského závazku

    S ohledem na zajišťovací funkci, kterou směnka v současné obchodní a zejména úvěrové praxi v převážné míře zaujímá, jeví se směnečné rukojemství (aval) pro věřitele jako možný prostředek zvýšení hodnoty zajištění a následně i vymahatelnosti práva. Směnečné rukojemství je upraveno v čl. I. § 31 – 32 ZSŠ a je zvláštním druhem ručení (směnečným zajišťovacím závazkem), poněkud odlišným od institutů upravených v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“) a zákoně 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“).[2] Zásadní rozdíl rukojemského a ručitelského závazku spočívá v omezení akcesorické povahy avalu, kdy není směnečný rukojmí (avalista) ve všech aspektech existenčně závislý na kauzálním závazku, který směnka zajišťuje (autor ponechává stranou fideiussio palliata). K platnosti avalu postačuje, aby kauzální a směnečný závazek byl platný formálně, ale není třeba, aby tento směnečný dlužník byl zavázán ze směnky a kauzálního závazku také materiálně.[3] Akcesorická povaha je zde směnečněprávní, kdy směnečný závazek avalisty je závislý na platnosti směnky. Dalším rozdílem je eliminace subsidiárního charakteru obecné úpravy ručení, podle které je možno domáhat se plnění po ručiteli až poté, co byl hlavní (přímý) dlužník k plnění bezvýsledně a písemně vyzván. Avalista je zavázán jako ten, za něhož se zaručil. Aniž by bylo nutné před tím vyzývat toho, za něhož se avalista zaručil (avaláta), a aniž by mu musela být směnka předložena k placení, může se majitel směnky domáhat splnění směnky přímo na avalistovi. Avalista a avalát jsou tedy solidárními směnečnými dlužníky.

    Kauzální námitky avalisty

    Závazek avalisty, jakožto i jeho nárok vůči dlužníkovi (pokud avalista plnil namísto avaláta) a osobám, které jsou dlužníkovi směnečně zavázány, je abstraktní a nesporný. Avalováním nevstupuje avalista ani nepřímo do mimo směnečných (kauzálních) vztahů dlužníka, i když se směnkou souvisely a nezakládá se tím právo avalisty namítat okolnosti z kauzálních vztahů tohoto dlužníka k jiným osobám. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 4.5.2004, sp. zn. 29 Odo 810/2003 navíc konstatoval, že „Avalista nemůže činit vůči majiteli směnky námitky příslušející výstavci směnky vlastní vůči jejímu prvnímu majiteli ani tehdy, nabyl-li tento majitel směnku nepoctivě, tj. jednal-li vědomě ke škodě dlužníka.“[4]. Jak již bylo zmíněno výše, ručitelský závazek, který se řídí ObčZ nebo ObchZ, umožňuje takovýmto ručitelům uplatňovat obranu stejnou jako má dlužník, a to z důvodu, že je to zákonem pozitivně upraveno a explicitně povoleno.[5] Avalistům, stejně tak jako zástavcům, není tato obrana automaticky povolena.

    Vzhledem k disponování avalisty s pouze velmi omezenými prostředky obrany, vyplývá ze směnečného rukojemství velmi nevýhodné postavení těchto avalistů, za jistých okolností je ale možné postavení avalisty zlepšit. Chce-li si avalista otevřít možnost uplatnění kauzálních námitek vůči majiteli směnky, je nezbytné, aby usiloval o přímou úpravu vztahů rukojemského závazku s majitelem směnky, a to zejména smlouvou upravující avalistův rukojemský závazek ve vztahu k majiteli směnky. Jen mimo směnečná smlouva mezi majitelem směnky a avalistou může založit právo na uplatnění kauzálních námitek. Povahou takovéto smlouvy se zabýval Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 17.9.2001, sp. zn. 9 Cmo 44/2001, v němž dovodil, že „aby mohl směnečný rukojmí (žalovaný) vznést námitku z vlastního vztahu k majiteli směnky, musí mít s majitelem uzavřenou směnečnou dohodu, v níž jsou specifikovány podmínky, za nichž převzal rukojemský závazek. Má-li rukojmí uzavřenu směnečnou dohodu s osobou odlišnou od majitele směnky […], nemůže vůči majiteli směnky uplatňovat námitky vyplývající z této dohody.“[6] Smlouva o zajištění směnkou, uzavřená mezi avalistou a směnečným věřitelem, může být smlouvou samostatnou, ale také součástí smlouvy o zajištění směnkou mezi směnečným věřitelem a směnečným dlužníkem (obvykle avalátem) nebo součástí kauzální smlouvy, případně dohody o vyplnění blankosměnky. Jedná se také o smlouvu inominátní.

    V případě neformální smlouvy je na avalistovi, aby prokázal, pokud bude uplatňovat kauzální námitky, že takováto smlouva, která propojuje kauzální smlouvu se směnečným rukojemským závazkem, existuje. V rámci zajištění korporátních úvěrů formou směnky a avalu směnky, je situace pro avalisty podstatně jednodušší, jelikož za předpokladu, že avalem směnky bývá často statutární orgán společnosti, vlastník společnosti, apod. a takto obchodní společností vystavená směnka je avalována a vystavena obvykle ve stejné době a na stejném místě, nelze se rozumně domnívat, že směnečný a kauzální věřitel, avalát a avalista pokládají vznik směnečného ručení za abstraktní a stojící mimo kauzální vztahy. V těchto případech lze usuzovat, že neformální smlouva mezi avalistou a majitelem směnky, kterou se propojuje rukojemský směnečný závazek se závazkem kauzálním, platně vznikla. Obdobný názor dovodila i soudní praxe.[7]

    Pokud s aktuálním majitelem směnky nemá avalista uzavřenou smlouvu propojující rukojemský závazek ke směnce s kauzálním závazkem směnkou zajišťovaným a současně není porušena dobrá víra nabytí směnky aktuálním majitelem směnky (indosací), avalista nemůže tyto kauzální námitky uplatňovat.

    Regresní nárok avalisty

    Pokud bude avalista plnit za směnečného dlužníka, stává se věřitelem zbývajících směnečných dlužníků[8], a získává právo regresu vůči tomu, za koho se zaručil, i těm, jež jsou takovéto osobě směnečně zavázáni. Ten, proti němuž je regresní nárok veden, se může bránit mimo směnečně (tedy kauzálními námitkami) jen v případě, že smluvně tuto obranu sjednal. Je tedy v zájmu avalátů, aby si s avalisty sjednali také smlouvy propojující směnečný závazek se závazkem kauzálním (tedy aby avalisti byli propojeni se směnečnou smlouvou zajišťující kauzální závazek). V opačném případě je možné, že ačkoli by existovaly kauzální námitky proti plnění ze směnky, nemohl by je v rámci regresního nároku avalisty avalát uplatnit. Dohoda mezi avalátem a avalistou, na základě které avalista avaluje směnku, je dohodou ryze směnečněprávní a je tedy vhodné tuto dohodu rozšířit o mimo směnečné propojení s kauzálním závazkem.

    Změna textu směnky, blankosměnky a důsledky pro avalistu

    Na úplnou směnku, ať již cizí nebo vlastní, se aplikuje ustanovení čl. I. § 69 ZSŠ[9], což ovšem nelze vztahovat i na zaplňování bílých míst na blankosměnce, a to i v případě, že by se jednalo i o připojení další doložky neoprávněně. U blankosměnky by se obvykle aplikovalo ustanovení čl. I. § 10 ZSŠ[10]. Jedná se o situace, kdy osoby podepsané před změnou směnky, jsou zavázány podle textu směnky původního, a to i když je text neznámý např. z důvodu, že byl ze směnky odstraněn. Ti, co se podepsali po změně, i po změně neoprávněné, jsou zavázáni textem změněným[11], kdežto u blankosměnek, a to zejména ve vztazích, kde je platně dohodnuto vyplňovací právo, toto uplatnit nelze.

    Pokud by se na takovéhoto avalistu vztahovalo ustanovení čl. I § 69 ZSŠ, podepisoval by avalista blankosměnku ještě nevyplněnou a takovéto zajištění by v případě vyplnění blankosměnky a uplatnění práv z již úplné směnky nemělo žádný význam a aval by byl neúčinný. Vycházejíce z takovýchto předpokladů, nemělo by avalování zajišťovacích blankosměnek v běžném obchodním životě, a to zejména u zajišťování bankovních úvěrů, své opodstatnění. Vliv by to mělo i na indosaci blankosměnky, kdy doposud může poškozený směnečný dlužník uplatnit námitku změny textu vůči jakémukoliv majiteli, aniž by musel prokazovat v případě uplatnění čl. I. § 69 ZSŠ hrubou nedbalost a zlou víru, kdežto u námitek excesu vyplnění toto prokazovat musí. Na jednu stranu by se tím zlepšilo postavení směnečných dlužníků a avalistů, na druhou stranu zhoršilo postavení indosatáře a potažmo i remitenta, k čemuž by takovýmto výkladem pravděpodobně došlo. Nyní je situace taková, že dlužník poškozený změnou směnky musí (aby se na něj aplikovalo ustanovení čl. I. § 69 ZSŠ) prokazatelně dokázat, že mu nebyla známa existence vyplňovací dohody. Vrchní soud v Praze v rozhodnutí ze dne 20.2.2001, sp. zn. 5 Cmo 556/2000 dovozuje, že osoba na směnce podepsaná bude velmi obtížně prokazovat tvrzení, že žádnou dohodu o vyplnění neuzavřela: „Dlužníci, kteří se podepsali na blankosměnku před jejím doplněním, stávají se vyplněním směnky směnečnými dlužníky s účinky ex tunc od vydání listiny. Dohoda o vyplnění blankosměnky […] nemá stanovenou žádnou formu. Nedostatek takové dohody musí prokázat ten, kdo je na směnce podepsán. […] Je prakticky nepředstavitelné, aby osoba, která se podepisuje na líci listiny, jejíž text i v nedoplněné podobě zcela jasně ukazuje na budoucí směnku, ale která neuvádí na tomtéž líci směnečnou sumu, byla při zdravém vědomí podepsána bez toho, aby si podpisovatel ujasnil, jaký bude další osud tohoto zřejmého torza. To nesouvisí ani tak s uplatňováním směnečněprávních předpisů, jako s běžnou lidskou opatrností. Tedy obecně je nutné při podpisu takové listiny nutně předpokládat, že určité, opět pravidelně zcela neformální ujednání mezi účastníky vznikne i ohledně dalšího osudu bílých míst.“ V tomto soudním řízení směnečný avalista namítal, že v době podpisu vůbec nebyl účastníkem dohody o vyplnění blankosměnky, netušil možnost doplnění této listiny a toto prokazoval absencí podpisu směnečného vyplňovacího prohlášení. Soud zastával názor, že absence podpisu pod vyplňovacím prohlášením nedokazuje neexistenci jiné uzavřené vyplňovací dohody. Neexistence takovéto dohody musí být prokázána osobou podepisující, což je stěží realizovatelné.

    Závěrem

    Ve své základní podobě, bez smluvních odchýlení a fakultativních náležitostí (hodnotové informační doložky, doložky úzkosti, rekta doložky, aj.) je směnka výrazně nastavena ve prospěch věřitele, a to z hlediska hmotně i procesně právního (výhodnější procesní postavení věřitele při vymáhání směnečné pohledávky zajišťující kauzální pohledávku, rychlejší dosažení exekučního titulu proti směnečnému dlužníkovi, rizika vyplývající z vyplňovacího práva blankosměnky a souvisejících indosací takovýchto blankosměnek). Vyplývá to převážně z povahy směnek, kdy závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci závazkem abstraktním, samostatným, nesporným, bezpodmínečným a přímým. Zmíněná samostatnost a abstraktnost se projevuje především v odlišné vazbě na zajišťovanou pohledávku, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích instrumentů, jimž je vlastní naopak akcesorita a subsidiarita. Právní důvod (kauza) směnečného vztahu není pro existenci směnečného vztahu významný a ze směnky nevyplývá. Jedinou obranou směnečného dlužníka je hlavně řádné ujednání smlouvy o zajištění směnkou, pochopení rizik vyplývajících ze směnečných vztahů a používání vhodných doložek, jakožto i nejlépe omezení převoditelnosti směnek či blankosměnek (ať již smluvním zákazem převodu nebo například zvolením rekta směnky, u které je k cesi směnečné pohledávky zapotřebí učinit takovýto převod písemnou smlouvou a tím i převést na nového majitele směnky rizika spojená s uplatněním kauzálních a dalších námitek dlužníka), kdy směnečnému věřiteli by (již logicky i z povahy směnky v její zajišťovací funkci) měla být naprosto vyhovující rektasměnka.

    Postavení avalisty u volně převoditelných směnek a zejména blankosměnek je ve většině případů horší než postavení hlavního směnečného dlužníka. Nelze než i avalistovi doporučit uzavřít řádně (nejlépe písemně) smlouvy o zajištění směnkou ve vztahu k remitentovi a případným novým indosatářům, smlouvu o zajištění s avalátem a dohodu o vyplňovacím právu u blankosměnek, které zakládají propojení mezi směnečným závazkem a závazkem kauzálním. A contrario je možno dovodit, že absence takovýchto smluv, tedy převážně smlouvy mezi majitelem směnky a avalistou, umožní (a v praxi se to také stává) směnečnému věřiteli využívat způsob obcházení rizika uplatňování kauzálních námitek jednoduše tím, že plnění ze směnky bude požadovat majitel směnky po avalistovi (na což má vzhledem k absenci subsidiární povahy směnečného rukojemství nezpochybnitelný nárok), který nemůže uplatňovat kauzální námitky, a tento avalista bude svůj regresní nárok požadovat po avalátovi, tedy hlavním dlužníkovi ze směnky, který avšak ve vztahu k avalistovi nemá nárok na uplatnění kauzálních námitek, ačkoliv by takovýto nárok vůči směnečnému věřiteli měl a úspěšně uplatnil. V případě absence výše uvedených smluv lze tedy takto poměrně jednoduše obejít kauzální námitky hlavních směnečných dlužníků (avalátů), kteří jsou obvykle obligačními dlužníky z kauzálních závazků (např. úvěrových smluv).


    Bc. Luboš Bittman, LL.M.

    Bc. Luboš Bittman, LL.M.,
    Corporate Credit Administration Specialist


    LBBW Bank CZ a.s.

    Vítězná 126/1
    150 00 Praha 5

    Tel.: +420 233 233 233
    Fax:  +420 233 233 299
    e-mail: info@LBBW.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.3.2012, sp. zn. 20 Cdo 1800/2010 a nález Ústavního soudu ze dne 28.4.2010, sp. zn. I. ÚS 541/10.
    [2] Srov. § 303 a násl. ObchZ a § 546 a násl. ObčZ.
    [3] Srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 26.3.2002, sp. zn. 5 Cmo 11/2002.
    [4] Srov. tamtéž.
    [5] Viz § 548 odst. 2 ObchZ a § 306 odst. 2 ObčZ.
    [6] Srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 13.7.1998, sp. zn. 9 Cmo 3/98 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5.8.2003, sp. zn. 29 Odo 896/2002.
    [7] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2011, sp. zn. 29 Cdo 2570/2010 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2009, sp. zn. 29 Cdo 3727/2007.
    [8] Více viz JAVOREK, Leo. Několik poznámek k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR o otázce regresního nároku zástavního dlužníka nebo osoby poskytující zajištění v jiné právní formě v případě plnění ze zajištění. epravo.cz [online]. 7.10.2009 [cit. 2013-04-30]. Dostupné >>> zde.
    [9] Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního.
    [10] Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.
    [11] KOVAŘÍK, Zdeněk. Zákon směnečný a šekový: komentář. 5., dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, xxviii, 447 s. Beckovy malé komentáře. ISBN 978-807-4003-851, s. 212-213.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Bc. Luboš Bittman, LL.M. ( LBBW Bank CZ )
    26. 6. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Specifika převodních cen u úvěrů a finančních nákladů
    • Pilotní DLT evidence přináší díky blockchainu zjednodušení pro emitenty i vlastníky zaknihovaných cenných papírů

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Profesor Petr Hajn, legenda obchodního práva, byl uveden do Právnické síně slávy
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.