Smlouva o přepravě věci

Smlouva o přepravě věci (§610 Obch.z) zakládá závazkově právní vztah, v němž se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místa odeslání) do určitého jiného místa (místa určení). Odesílatel se za to zavazuje dopravci zaplatit úplatu (přepravné). Podstatnými částmi smlouvy jsou: určení smluvních stran, označení zásilky, určení místa odeslání a místa určení, závazek dopravce provést přepravu, závazek odesílatele zaplatit za provedení přepravy úplatu. Ujednání o výši úplaty přitom není podmínkou. Písemnou formu zákon nevyžaduje. Dopravce je však oprávněn požadovat, aby mu odesílatel potvrdil požadovanou přepravu v přepravním dokladu. Stejně tak je i odesílatel oprávněn požadovat, aby mu dopravce písemně potvrdil převzetí zásilky. Odesílatel je rovněž povinen, je-li to třeba, předat dopravci nejpozději při předání zásilky k přepravě zvláštní listiny nutné k přepravě. Podle smlouvy může být dopravce také povinen vydat odesílateli při převzetí zásilky k přepravě náložný list . Jestliže odesílatel nepožádá dopravce o převzetí zásilky v době stanovené smlouvou nebo do šesti měsíců a nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, smlouva zaniká. Dopravce je povinen provést přepravu s odbornou péčí a ve smluvené lhůtě, jinak bez zbytečného odkladu. Je-li dopravci znám příjemce zásilky, je povinen mu zásilku doručit. Má-li si podle smlouvy příjemce zásilku v místě určení vyzvednout, je dopravce povinen mu oznámit ukončení přepravy. Dokud dopravce zásilku příjemci nevydal, je odesílatel oprávněn požadovat, aby přeprava byla přerušena a zásilka mu byla vrácena, anebo aby s ní bylo naloženo jinak. V tomto případě je zároveň povinen uhradit dopravci účelně vynaložené náklady s tím spojené. Jestliže však byl vystaven náložný list, může odesílatel svá práva ze zásilky požadovat jen na základě náložného listu. Proto, byl-li náložný list již převeden na další osobu, může příkazy k dispozici se zásilkou udělit jen tato osoba. Příjemce nabývá práva ze smlouvy, jestliže požádá o vydání zásilky po jejím doručení do místa určení nebo po uplynutí lhůty, kdy zásilka měla do místa určení dojít. Současně s tím přechází na příjemce i nároky týkající se škody na zásilce. Dopravce je však povinen se řídit pokyny odesílatele a není proto povinen zásilku vydat, jestliže by to bylo v rozporu s těmito pokyny. Dopravce je oprávněn zřídit si pro splnění svého závazku dalšího dopravce. Odpovídá však přitom jakoby přepravu uskutečňoval sám.

Odpovědnost za škodu. Odpovědnost dopravce je založena na principu objektivní odpovědnosti . Nerozhoduje proto míra zavinění, nýbrž výsledek porušení právní povinnosti. V důsledku toho dopravce odpovídá za škodu na zásilce, jež vznikla po jejím převzetí dopravcem až do jejího vydání příjemci. Své odpovědnosti se však může zprostit v případech, kdy: 1) škodu na zásilce nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče, 2) škoda byla způsobena odesílatelem, příjemcem nebo vlastníkem zásilky, 3) ke způsobení škody došlo vadou nebo přirozenou povahou zásilky, včetně obvyklého úbytku, 4) škoda byla způsobena vadným obalem, pokud dopravce na vadnost obalu odesílatele při převzetí zásilky upozornil a vadnost obalu poznamenal v nákladním nebo náložném listu. Důkazní břemeno leží v těchto případech na straně dopravce. Došlo-li ke škodě z uvedených důvodů, je dopravce povinen vynaložit odbornou péči, aby škoda byla co nejmenší. Dopravce je rovněž povinen urychleně podat odesílateli zprávu o škodě na zásilce vzniklé do jejího předání příjemci. Za škodu způsobenou porušením této povinnosti odpovídá odesílateli taktéž dopravce. Při ztrátě nebo zničení je dopravce povinen nahradit cenu, kterou zásilka měla v době, kdy byla předána dopravci. Při poškození nebo znehodnocení zásilky je dopravce povinen nahradit rozdíl mezi cenou, kterou měla zásilka v době jejího převzetí dopravcem, a cenou kterou by v této době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená. Odesílatel nese odpovědnost za škodu způsobenou dopravci nepředáním nebo nesprávností příslušných listin, potřebných pro přepravu, anebo neposkytnutím správných údajů o obsahu zásilky a její povaze.

Úplata dopravce. Dopravci přísluší úplata smluvená nebo obvyklá v době uzavření smlouvy. Okamžikem vzniku nároku na úplatu je provedení přepravy do místa určení (nestanoví-li smlouva za rozhodnou jinou dobu). V případě, že dopravce nemůže přepravu dokončit pro skutečnosti, za něž neodpovídá, má nárok na poměrnou část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečněné. K zajištění svých nároků vyplývajících ze smlouvy má dopravce k zásilce zástavní právo po dobu, kdy může se zásilkou nakládat. Vázne-li přitom na zásilce několik zástavních práv, má zástavní právo dopravce přednost před zástavními právy dříve vzniklými, a to i před zástavním právem zasílatele (podle smlouvy zasílatelské, viz heslo). Přijetím zásilky se příjemce stává ručitelem za úhradu pohledávek dopravce vůči odesílateli s podmínkou, že o těchto pohledávkách věděl nebo musel vědět.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz