Sněmovna vyjádřila nespokojenost s prací Havla, Hrad se ale brání

Poslanecká sněmovna dnes nepřímo
vyjádřila nespokojenost s prací prezidenta Václava Havla. Stalo
se tak poprvé od vzniku České republiky. Poslancům vadilo, že
prezidentská kancelář bez jakéhokoli rozhodnutí dva a půl roku
držela spisy o případu z 50. let, který se řadí mezi zločiny
komunismu. Hrad se ale nařčení brání a hájí se tím, že případ byl
velmi složitý. Prezident přitom sám často kritizuje soudy za to,
že jsou pomalé.
Kritika zazněla při projednávání odpovědi ministra
spravedlnosti Jaroslava Bureše na interpelaci místopředsedy
sněmovny Ivana Langra (ODS). Ten se zajímal o průtahy při
objasňování smrti rakouského státního občana Štefana Kollmanna,
kterého údajně v roce 1951 zastřelil u státní hranice tehdejší
pracovník resortu vnitra Oldřich Kvapil. Bureš uvedl, že případ
se vleče tak dlouho, protože spis leží na Hradě.
"Ta událost je více než 50 let stará a její prověření a
prošetření si vyžaduje naprosto mimořádné nasazení a mimořádné
prostředky," řekl ČTK Havlův mluvčí Ladislav Špaček. I když
pracovníci prezidentské kanceláře spis posuzovali téměř tři roky,
nakonec nedospěli k žádnému závěru. "Mimořádná složitost toho
případu ... nás nakonec dovedla k tomu, že jsme nemohli zaujmout
s plnou odpovědností stanovisko kladné, či záporné," dodal.
Burešovu odpověď na Langrovu interpelaci poslanci odmítli,
což v praxi znamená, že musí do 30 dnů vypracovat novou odpověď.
Poslanci doufají, že bude kontaktovat i prezidentskou kancelář.
Sami poslanci si totiž nemohou Havla předvolat. Prezident ale
může sám na jednání poslanců zavítat. Podle mluvčího Špačka ale v
dohledné době o návštěvě sněmovny neuvažuje.
Bureš dnes poslance překvapil i tím, že průtahy, jež v
prezidentské kanceláři vznikly kolem Kvapilova případu, zřejmě
nejsou ojedinělé. Podle Špačka nelze říci, jak dlouho běžně trvá,
než prezidentská kancelář posoudí žádost o milost. "Každá milost
je jiná," uvedl pouze.
Někteří poslanci přičítají nynější rozepři mezi Hradem a
sněmovnou předvolební atmosféře, politickému vyřizování účtů a
možná i prezidentské kampani předsedy ODS Václava Klause. Podle
politologů, které ČTK oslovila, je roztržka ale spíše výsledkem
dlouhodobé snahy hlavně ODS snížit kredit prezidenta Havla.
Zástupci ODS a ČSSD jakékoli politické pozadí výtek odmítli.
Jednání sněmovny se účastnilo jen 80 z 200 poslanců. To není
neobvyklé, protože většinou členové dolní komory odpovědi na
interpelace přímo nesledují. Pro zamítnutí ministrovy odpovědi
tak stačilo jen 41 hlasů. Pro odmítnutí hlasovalo 49 poslanců ODS
a ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz