Soukromoprávní důsledky chybějících či nesprávných údajů v evidenci skutečných majitelů
Dne 1.6.2021 nabyl účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), kterým byla upravena povinnost zjišťovat a znát skutečného majitele řadě subjektů a zároveň tak důsledky pro případy, kdy subjektu údaje v evidenci skutečných majitelů chybí nebo jsou uvedeny nesprávně, přičemž tyto důsledky za porušení evidenčních povinností jsou poměrně zásadní.
Podle dřívější právní úpravy zákona o veřejných rejstřících[1] v souvislosti s AML zákonem[2], účinné do 31.5.2021, představující transpozici čtvrté AML směrnice[3], byla zavedena povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů právnických osob. Právnické osoby tak měly tuto povinnost zápisu do konce roku 2018, avšak zákon o veřejných rejstřících, AML zákon ani jiné zákony nestanovily žádné sankce za nesplnění této povinnosti na rozdíl od aktuální právní úpravy.
Některé osoby povinnost zapsat skutečného majitele splnily podle dřívější úpravy, jiné čekaly, zda se údaje zapsané v obchodním rejstříku propíší do nové evidence skutečných majitelů v souvislosti s novou úpravou. Po účinnosti ZESM pak vznikly následující situace:
- u osoby, jež měla zapsaného skutečného majitele, se tento zápis promítl do nové evidence a odpovídá aktuálnímu stavu;
- u osoby, jež měla zapsaného skutečného majitele, se tento zápis promítl do nové evidence a neodpovídá aktuálnímu stavu;
- osoba neměla a stále nemá zapsaného skutečného majitele.
Nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů se řeší v konečném důsledku prostřednictvím aktivity příslušného soudu v rámci řízení o nesrovnalosti[4], avšak i před řízením o nesrovnalosti dopadají na evidující osobu, u níž zapsaný stav neodpovídá skutečnému stavu či nemá vůbec zapsaného skutečného majitele, soukromoprávní důsledky v podobě zákazu hlasování, nemožnosti výplaty zisku a nevymahatelnosti tzv. zastírajících smluv.
Zákaz výkonu hlasovacích práv
Nejvýznamnější důsledek nesplnění evidenční povinnosti je ten, že nezapsaný skutečný majitel nesmí vykonávat hlasovací práva při rozhodování nejvyššího orgánu společnosti či rozhodovat jako jediný společník. Pokud by přesto nezapsaný skutečný majitel jako jediný společník rozhodl, bylo by takové usnesení neplatné. Jedinou výjimkou je dle ZESM, pokud v období 15 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu právnické osoby vzniklo postavení nového skutečného majitele.
Toto období pak slouží pro provedení zápisu a nový skutečný majitel může vykonávat hlasovací práva, přestože není zapsán, avšak pouze na tomto prvním rozhodování příslušného orgánu společnosti.
Je třeba upozornit, že pokud již byla podána žádost na zápis skutečného majitele, avšak do dne rozhodování nejvyššího orgánu právnické osoby nebyla osoba skutečného majitele zapsána, nebrání tato skutečnost osobě hlasovat.
Zákaz výplaty zisku
Další zásadní sankcí založenou ZESM je zákaz výplaty podílu na zisku skutečnému majiteli nezapsanému v evidenci, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je skutečným majitelem. Rozhodný stav v evidenci je tak okamžik výplaty zisku. ZESM zároveň poskytuje možnost dodatečného zápisu skutečného majitele po tom, co statutární orgán rozhodl o výplatě podílu na zisku, avšak k takovému zápisu musí dojít do konce účetního období, ve kterém bylo o výplatě rozhodnuto, jinak právo na výplatu zaniká.
Pokud tedy bude výplata vyplacena nezapsanému skutečnému majiteli, půjde v jeho případě o bezdůvodné obohacení. Je tak dobře možné, že minoritní společníci budou požadovat, aby členové statutárního orgánu vymáhali zpět tento vyplacený zisk. V případě členů statutárního orgánu, kteří souhlasili s výplatou zisku se pak má za to, že nejednali s péčí řádného hospodáře, za což mohou nést odpovědnost.
Nevymahatelnost tzv. zastírajících smluv
Posledním významným důsledkem je nevymahatelnost práv a povinností z tzv. zastírajících smluv. Pod tento pojem spadají smluvní vztahy, jimiž dochází k faktickému zakotvení třetí osoby jako člena korporace nebo svěřenského správce. Pod tzv. zastírající smlouvou si lze představit např. smlouvu příkazního typu, na základě které řídí osoba v postavení skutečného majitele buď společníka nebo jednatele právnické osoby a případně mu za plnění jejích pokynů poskytuje úplatu.
V případě, kdy tato řídící osoba není zapsaná v evidenci skutečných majitelů, pak se žádná ze smluvních stran takového smluvního vztahu nemůže prostřednictvím orgánů veřejné moci domáhat po druhé straně plnění práv nebo povinností sjednaných v uzavřené smlouvě, tj. řízený společník či jednatel se v takovém případě např. nemůže domáhat uhrazení sjednané úplaty.
Jak postupovat
Prvním krokem právnické osoby by mělo být zjištění, zda došlo k automatickému průpisu správného skutečného majitele do evidence. Současná evidence je veřejně přístupná na portálu justice.cz[5], tudíž se každá osoba o takové skutečnosti může přesvědčit. V případě, že skutečný majitel je zapsán nesprávně, je na právnické osobě, potažmo skutečném majiteli, aby podala žádost o změnu zápisu buď prostřednictvím notáře nebo soudu. V případě, že skutečný majitel není v evidenci zapsán vůbec, je povinností právnické osoby, popřípadě skutečného majitele, podat žádost o prvozápis. Oba návrhy jsou zpoplatněny částkou 4.000 Kč.
Na základě ZESM se do evidence skutečných majitelů propisují údaje, které byly zapsány do obchodního rejstříku. Pokud však k propsání údajů nedojde, právnická osoba musí podat návrh na zajištění automatického průpisu prostřednictvím elektronického formuláře, který nalezne taktéž na portálu justice.cz[6]. Za zajištění automatického průpisu soudem není stanoven žádný poplatek, oproti zajištění průpisu prostřednictvím notáře, jemuž za tento úkon náleží odměna 200 Kč.
Závěr
Právnickým osobám, které dosud ještě neučinily kontrolu zápisu v evidenci skutečných majitelů, lze jedině doporučit, aby tuto kontrolu co nejdříve provedly a pokud zápis neodpovídá skutečnosti nebo údaje chybí, aby zjednaly co nejdříve nápravu. V opačném případě se vystavují výše popsaným negativním důsledkům, které mohou dotčenou právnickou osobu do jisté míry paralyzovat.
Mgr. Kateřina Hánová,
advokátní koncipientka
Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o.
Na strži 2102/61a
140 00 Praha 4
Tel.: +420 270 005 533
Fax: +420 270 005 537
e-mail: info@tdpa.cz
[1] zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů
[2] zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestní činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů
[3] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES
[4] viz ustanovení § 43 a násl. ZESM
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
