Speciální výslechové místnosti byly v prvopočátcích budovány zejména na účelem výslechů nezletilých dětí, které se staly obětí závažné trestné činnosti, případně pokud byly svědky závažné trestné činnosti. V současné době jsou speciální výslechové místnosti využívány obecně pro zvlášť zranitelné oběti. Mezi tyto patří například senioři, osoby s…
V českém právním řádu je zakotvena trestní odpovědnost právnických osob zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Jedná se o koncept tzv. pravé trestní odpovědnosti, tj. trestní odpovědnost vzniká přímo samotné právnické osobě a nesouvisí s trestní odpovědností fyzické osoby, která jednala za dotčenou…
Trestní právo je jedním z odvětví práva veřejného, jeho účelem je chránit práva a oprávněné zájmy osob, společnosti a státu před trestnými činy. Ne tedy vždy, ale velmi často je spácháním trestného činu poškozena i konkrétní osoba. Ačkoli není primárním cílem trestního práva kompenzovat oběti její újmu, české trestní právo tento institut…
Městský soud v Praze („odvolací soud“) ve svém nedávném rozhodnutí dospěl k závěru, že trestný čin nepředstavuje zásah do práva na ochranu osobnosti poškozeného, týká-li se takový trestný čin jeho majetku, neboť: „Trestná činnost byla namířena proti majetku žalovaného a).“ [zvýraznění doplněno] Dle odvolacího soudu pak platí, že: „(…) právo…
Ačkoliv byla dohoda o vině a trestu (dále jen „DOVT“) zakotvena v zákoně č. 141/1961 Sb., trestním řádu (dále jen „TŘ“) již ke dni 1.9.2012 (novelou TŘ provedenou zákonem č. 193/2012 Sb.), tedy už před více jak 11 lety, budila donedávna rozpaky a vášně, a proto nebyl tento institut hojně využíván. Trend nárůstu sjednaných DOVT lze spatřovat až v…
Primárním úkolem trestního práva je předcházení trestným činům. Za tímto účelem normy trestního práva stanovují a upravují sankce za trestné činy. Preventivní funkce trestního práva je naplňována ukládáním trestů a působí jak speciálně na konkrétního pachatele, tak generálně na další potenciální pachatele.[1] Tento úkol trestního práva se pak…
Často uváděným příkladem sekundární viktimizace je nevhodné vedení výslechu oběti trestného činu, kdy nejsou výjimkou necitlivě kladené dotazy a může docházet i k obviňování či zesměšňování oběti ze strany vyšetřovatele. O velkém počtu trestných činů se policie dozvídá z jejich oznámení, pouze menšinu trestné činnosti zjistí z vlastní činnosti.
Zmatek do procesní úpravy vneslo letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 6 Tdo 23/2023, jakož jemu předcházející rozhodnutí nižších soudů.
V jakémkoliv stádiu trestního řízení má oběť právo učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život. V zahraničí je toto právo označováno jako victim impact statement, neboli právo oběti být slyšena.
Postavení zvlášť zranitelných obětí ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále jen „zákon o obětech“) v trestním řízení se v poslední době stalo diskutovaným tématem. K adekvátní ochraně zvlášť zranitelných obětí by nyní mohl přispět i nedávný nález Ústavního soudu…
Exhibicionismus je ve společnosti nejvíce zastoupená forma deviantního chování, jejíž projevy mají většinou převážně ,,obtěžující charakter“. Přesto se jedná o aktivity, které mají potenciál naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Cílem předloženého příspěvku je vymezit základní znaky exhibicionismu s následným přesahem do trestněprávní…
Ústavní soud se v nálezu ze dne 15. 8. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2328/22, zabýval podmínkami ukládání ochranného opatření zabrání věci osobě odlišné od pachatele trestného činu podle § 101 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, přičemž konstatoval, že obecné soudy musí posuzovat nejen nebezpečnost věci, ale rovněž hodnotit nebezpečí…
V případě, že pachatel trestného činu je v insolvenčním řízení, nelze poškozenému přiznat náhradu nákladů trestního řízení vůči pachateli v trestním řízení.
Vykázání osoby ze společného obydlí je preventivním opatřeným sloužícím k ochraně zdraví a života osoby ohrožené domácím násilím. Toto preventivní opatření může být uloženo Policií České republiky, a to bez ohledu na to, zda jednání násilné osoby má znaky trestného činu. Následně může být jednání násilné osoby kvalifikováno jako trestný čin, či…
Domácí násilí patří z hlediska výskytu k nejrozšířenějším formám násilí vůbec. Domácí násilí jako sociálně patologický jev není v současné době právně nijak definováno a pomoc jeho obětem je roztříštěná napříč mnoha právními předpisy bez vzájemné provázanosti. S pojmem domácího násilí se přímo pracuje v deseti různých právních předpisech, mimo…
V současné době je připravena novela zákona o státní službě za účelem depolitizace transparentnosti a větší efektivity státní služby. Navrhované změny jsou dosti rozsáhlé a týkají se zásadních koncepčních změn, jako je například zrušení koordinační úlohy Ministerstva vnitra, až po změny týkající se personálních otázek či oblasti vzdělávání…
V České republice se v posledních letech zintenzivnila debata o sexualizovaném násilí, jeho trestání a pomoci obětem těchto trestných činů.[1] Vznikly iniciativy a spolky, které tato témata šíří napříč celou společností. S časovým odstupem se volání po změnách projevilo i v oblasti zákonodárství, kde je v současné době nejvíce aktuální diskuse o…
V otázce domácího násilí (odborně označováno jako týrání osoby žijící ve společném obydlí, § 199 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník)[1] má naše společnost, včetně té odborné, stále mnoho předsudků. Není nikterak neobvyklým, že se mnohé předsudky stále objevují v odůvodněních zprošťujících rozhodnutí soudů. Cílem následujícího textu je, se těch…
Jedním z neblahých jevů socializmu bylo fungování policie jako politického nástroje a její účelové používání proti osobám „nesprávné“ politické orientace. Těžko však disidenty cíleně pronásledovat, není-li k dispozici seznam disidentů. To je jeden z důvodů, proč Policie České republiky nesmí vést databáze sledující politickou činnost občanů, vyjma…
Ústavní soud vydal dne 26. června 2023 nález sp. zn.: II. ÚS 2879/22[1], ve kterém se zabýval započítáváním doby soudem uložené povinnosti zdržovat se pod dohledem probačního úředníka ve stanoveném období v určeném obydlí nebo jeho části do výkonu uloženého trestu.
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
