trestní právo

Zásadu zákazu změny k horšímu má právní veřejnost většinou spojenu s trestním řízením. Nabízí se proto otázka, zdali se tento právní princip uplatní také v jiném odvětví práva, konkrétně v civilním řízení. Doposud se judikatura – ačkoliv se jedná o dosti praktickou otázku – tomuto tématu blíže nevěnovala, (snad) s výjimkou rozhodování o nákladech…

Veřejnou databázi dovolání podaných NSZ je rozhodně zajímavé sledovat. Dozvíte se, jaké jsou aktuální výkladové spory, a přečtete si o zajímavých případech včetně podrobností, které se nemusejí dostat do finálních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Také se ale můžete nečekaně dozvědět, jak NSZ používá dvojí logiku a mění svůj názor podle…

V únoru 2022 vydal Nejvyšší soud ČR rozhodnutí[1], ve kterém odůvodnil nárok právnické osoby na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním. Pojďme se nyní blíže podívat, o co šlo.

Zřejmě není daleko od pravdy tvrzení, že trestní stíhání představuje prakticky vždy velmi citelný zásah do života obviněného, o to spíše pokud stíhání skončí pravomocným odsouzením a uložením trestu. Není tedy divu, že mezi odsouzenými může existovat tendence bránit se proti výši (a případně i druhu) uloženého trestu i prostřednictvím mimořádných…

Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, jenž je v zákoně za přestupek výslovně (expressis verbis) označen a jenž vykazuje znaky stanovené zákonem.[2] Jde o jednání nižšího stupně společenské závažnosti a důležitosti než trestný čin.

Ústavní soud České republiky (dále jen „Ústavní soud“) se v nedávné době ve svém nálezu ze dne 20.9.2022, sp. zn. II. ÚS 1959/22 (dále jen „Nález“), opětovně věnoval otázce práva na spravedlivý proces ve vazebním řízení. V rámci zkoumání ústavnosti napadených rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech a Krajského soudu v Plzni[1] se Ústavní…

Institut podmíněného propuštění představuje pro odsouzené v případě naplnění formálních a materiálních podmínek vymezených v ustanovení § 88 trestního zákoníku[1] možnost, jakým způsobem si lze zkrátit dobu strávenou ve výkonu trestu odnětí svobody. Trest odnětí svobody se totiž jeví jako nejintenzivnější zásah do okruhu základních práv a svobod…

Šikanov v 80. letech minulého století prohlásil, že „kriminalistická odorologie bude mít právo na existenci jako důkazní prostředek teprve tehdy, až bude založena na výsledku přístrojové analýzy.“[1] Dnes jeho slova získávají reálnou podobu. Důvodem je objevení molekul lidské pachové signatury, individuálního základu každého…

Podle Úmluvy o ochraně základních práv a svobod je právo každého na život chráněno zákonem.[1] Přitom se státům ukládá nejen povinnost zabránit úmyslnému či protiprávnímu zbavení života, ale i povinnost přijmout vhodná opatření k ochraně životů, které podléhají jejich pravomoci.[2] Z rozsudku ESLP ze dne 16. 2. 2012, ve věci Eremiášová a Pechová…

Ustanovení § 2 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. řád“), mimo jiné, uvádí: „Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je…

V souvislosti s vedením trestního řízení vzniká pochopitelně celá řada nákladů. Podle ust. § 151 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), nese náklady nutné k provedení trestního řízení včetně vykonávacího řízení stát. Nicméně platí, že stát má nárok na nahrazení…

Koncept trestných činů z nenávisti je typický pro americkou právní úpravu[1], avšak postupem času si jej osvojuje i právo Evropské Unie. Přelomem ve vývoji konceptu v Evropské Unii bylo přijetí Rámcového rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[2], kterým byla členským státům…

Zveme Vás ke sledování konference, která se uskuteční při příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie, a jejímž cílem je výměna vědeckých poznatků a zahraničních aplikačních zkušeností v oblasti stále se rozvíjejícího a na významu narůstajícího trestního práva Evropské unie.

Trest obecně prospěšných prací je jedním z druhu alternativního trestu, který je ukládán převážně pachateli, který byl uznán vinným spácháním méně závažného přečinu. Nad otázkou jak je či není při přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody zkoumán zdravotní stav odsouzeného a zda může být vůbec tato okolnost rozhodující, se…

„Mluviti stříbro, mlčeti zlato“, říká se. Aktuální celosvětové téma pravdy na internetu si můžeme doplnit o hospodářský úhel pohledu. Týká se zakázané nekalé soutěže v hospodářském styku. Z nekalé soutěže vzniká soukromoprávní deliktní závazek na základě porušení zákonné zdržovací povinnosti. Za určitých okolností by se mohlo jednat i o trestný…

Mnoho z nás se již ve své praxi s pojmem compliance setkalo nebo o něm minimálně slyšeli. Pro ty, kteří tento pojem ještě neznají, je úvodem třeba objasnit, že pod pojmem compliance, rozumíme soulad s pravidly.

Krajní nouzi i nutnou obranu řadíme v rámci našeho právního řádu mezi okolnosti vylučující protiprávnost, tedy mezi okolnosti, které mohou způsobit, že jednání, které by jinak naplňovalo znaky trestného činu, nebude za splnění specifických podmínek již od počátku trestné. Jaký však je v těchto dvou na první pohled blízkých pojmech…

Snad každý uživatel internetu si někdy stáhl pro svou osobní potřebu film, píseň či fotografii, ti zdatnější pak třeba i počítačový program (např. počítačovou hru). Existují samozřejmě soubory, na které se autorská práva nevztahují, většinou však narazíme na problém, že daný soubor je dílem ve smyslu § 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon…

Tento článek částečně navazuje na článek Základní aspekty trestněprávní odpovědnosti, ve kterém byly rozebrány předpoklady, za kterých se pracovní úraz může dostat do trestněprávní roviny, nejtypičtější případy spáchání trestného činu v souvislosti s pracovními úrazy a určení, která osoba či osoby mohou být pachateli trestného činu v souvislosti s…

Právní pojem zvlášť zranitelné oběti byl do právního řádu ČR zavedený společně s účinností zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále jen „ZoOTČ“) dne 1. srpna 2013. Skupinu zvlášť zranitelných obětí přitom taxativně vymezuje § 2 odst. 4 ZoOTČ, který…