V soudní praxi vyvstala otázka, kdy je a kdy není rozhodnutí v právní moci, dojde-li k záměně v osobě obviněného. Přitom může dojít k případu, kdy se za obviněného vydává jiná osoba anebo kdy se obviněný vydává za jinou osobu. Předpokladem právní moci je vyhlášení a doručení rozhodnutí. Ten, komu je oznámeno rozhodnutí, musí být fyzicky identický…
Zásada ne bis in idem, tedy zákaz nového stíhání obviněného pro týž skutek se uplatní tehdy, když o určitém skutku určitého obviněného bylo vyneseno pravomocné rozhodnutí. Je tedy nutno vymezit určité pojmy. Předně je to totožnost skutku, o němž bylo rozhodnuto, zda skutek stíhaný v dřívějším řízení je totožný se skutkem stíhaným v druhém…
Navrhovaný zákon upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže. Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustily děti mladší patnácti let, mladiství a mladí dospělí, se sleduje, aby se na toho, kdo se…
Tento zákon upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže.Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustili děti mladší patnácti let a mladiství, se sleduje, aby se na toho, kdo se takového činu…
Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí vydaného v trestním řízení o zajištění majetku nebo jeho části a věci vydané nebo odňaté v trestním řízení; nevztahuje se na výkon rozhodnutí o zajištění majetku, jeho části nebo věci, nacházejících se v cizině.
Zejména v souvislosti s mezinárodním tlakem proti organizovanému zločinu a jeho nejčastějším projevům, jako je praní špinavých peněz, obchod s lidmi nebo drogová kriminalita se v mezinárodních smluvních dokumentech stále častěji objevují požadavky na účinné odčerpání výnosů z této trestné činnosti. Pro jednotlivé smluvní státy z nich vyplývají…
Každý člověk jako zdroj tzv. tělesného pachu zanechává na místech kde přebýval pachové stopy. Vědeckým zkoumáním bylo zjištěno, že tělesný pach jednotlivce se vyznačuje natolik specifickými vlastnostmi, že by bylo možné aplikací vhodné vědecké metody srovnáním pachové stopy sejmuté na místě trestného činu a pachu sejmutého z těla podezřelé…
Mladší generaci se dnes zdá jen stěží uvěřitelné, že ještě zcela nedávno bylo jednání občana, který si pouze opatřil zboží za účelem jeho dalšího prodeje a dosažení byť jen malého zisku považována za činnost natolik nebezpečnou, že ji stát stíhal prostředky trestního práva. Proč tomu tak bylo? Odpověď nutno hledat v postulátech formulovaných…
I v běžných hromadných sdělovacích prostředcích bývá stále častěji zmiňován trestně-právní institut tzv. narovnání. Např. v televizním zpravodajství jedné privátní stanice jsme mohli opakovaně setkat s informací :“ Pachatel trestného činu zaplatil oběti svého činu škodu a tím byla celá trestní věc uzavřena.“ Je to opravdu tak jednoduché?…
Novela trestního zákona účinná od 1.7.2002 rozšířila a dále specifikovala dosah trestného činu křivé výpovědi a křivého znaleckého posudku. Bylo z teoretického hlediska potřebné, aby toto ustanovení (dříve ust.§ 175 TrZ), pod které byla subsumována celá řada skutků, bylo zpřesněno. Stalo se tak jeho rozšířením o nové odstavce a také vytvořením…
Základním smyslem trestu odnětí svobody je izolovat pachatele trestného činu od společnosti a tím chránit společnost. Trest odnětí svobody musí být dostatečně dlouhý, aby umožnil nápravu pachatele. Moderní vězeňství resp. výkon trestu je založeno na pozitivním myšlení, životním optimismu a víře ve schopnosti odsouzeného člověka a jeho ochotu…
Je zřejmé, že trest odnětí svobody představuje z hlediska svých následků nejzávažnější společenskou sankci a nejen u nás, ale i v moderních vězeňských systémech ve světě představují otázky spjaté s ním a s jeho výkonem závažný společenský problém.
Individuálním objektem trestného činu poškozování cizích práv jsou různá práva nemajetkového charakteru, příslušejících jednotlivci, fyzické, právnické osobě, včetně státu. Povahu práv, která jsou předmětem ochrany určuje způsob jednání popsaný ve skutkové podstatě tohoto trestného činu, který můžeme stručně vystihnout jako „nemajetkový…
Pojistný podvod, který je upraven v ustanovení § 250a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, patří mezi trestné činy směřující proti majetku. Ve vztahu k trestnému činu podvodu podle § 250 je trestný čin pojistného podvodu speciální skutkovou podstatou. Jeho zvláštnost vyplývá zejména ze skutečnosti, že předmětem útoku tohoto trestného činu je…
Zavedení nové skutkové podstaty „sprejerství“ do našeho trestního zákona (§ 257 b), přineslo jak teorii, tak i aplikační praxi mnoho problémů. Jedním z nich je bezesporu i vztah citovaného ustanovení trestního zákona a ustanovení § 47 odst.1 písm. d) a e) zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších…
V poslední době přináší média mnoho informací, jež se vztahují k notoricky známé aféře kolem Karla Srby a jeho kompliců, kteří měli údajně usilovat o život novinářky Sabiny Slonkové. Jeho spolupracovníci a zároveň spoluorganizátoři údajně připravovaného trestného činu však měli jednat podle instrukcí policie.
Trestní zákon ve skutkových podstatách jednotlivých trestných činů chrání nejrůznější zájmy. Trestný čin šíření poplašné zprávy, který je upraven v ustanovení § 199 zákona č. 140/1961 sb., trestní zákon v hlavě páté mezi trestnými činy hrubě narušujícími občanské soužití, směřuje především k ochraně obyvatelstva před panikou a vážnými obavami a…
Právo nahlížet do spisu je v trestním řízení poměrně významným právem. Toto právo je důležité především pro obviněného, protože je součástí jeho práva na obhajobu, které vyplývá ze samotné Listiny základních práv a svobod, jež ve svém článku 40 odst. 3 mimo jiné stanoví, že obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě…
Každé trestní řízení má být vedeno tak, aby byl naplněn jeho účel. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestání.
Trestný čin obecného ohrožení je upraven v hlavě čtvrté zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákona, ve skupině trestných činů obecně nebezpečných. V souvislosti s nedávnými povodněmi, které naši republiku zasáhly je pravděpodobné, že se tato skutková podstata stane aktuálnější.
Následná změna právní formy společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost nebrání tomu, aby převodce odstoupil od smlouvy o převodu podílu předtím uzavřené a aby se v...
Nachází-li se v dispoziční sféře právnické osoby písemnost, která je určena (také) osobě, jež je zároveň členem jejího statutárního orgánu, nelze bez dalšího uzavřít, že...
Při stanovení „nové lhůty“ k zaplacení soudního poplatku kratší, než je minimální zákonná 15denní lhůta, soudem poté, co poplatníku nebylo přiznáno osvobození od soudních...
Zašle-li společnost akcionáři nepodepsaný volně editovatelný elektronický soubor neobsahující žádné přílohy, který označí za zápis z jednání valné hromady, nelze žalobu...
Nastanou-li u stávajícího dodavatele elektřiny, kterého operátor trhu registruje jako dodavatele pro odběrné místo zákazníka, skutečnosti uvedené v § 12a odst. 2 větě první...
