epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 11. 2020
    ID: 112130upozornění pro uživatele

    Údajná povinnost elektronického uzavírání smluv na veřejné zakázky

    Přestože „povinná elektronizace“ zadávacího řízení platí pro všechny zadavatele veřejných zakázek již ode dne 18. 10. 2018, stále není všem orgánům dozoru (především pak na úseku kontroly rozpočtové kázně) a ani některým poskytovatelům dotací zřejmé, jak povinnou elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli pojímat. Problémy pak nastávají především ohledně uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, jež některé orgány rovněž požadují provádět elektronicky.

    Obsah článku:

    Ode dne 18. 10. 2018 platí pro všechny zadavatele povinnost uvedená v ust. § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“): „Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy […].“ Zadavatelé si od té doby osvojili elektronické zadávací řízení, postupně se naučili pracovat s elektronickými nástroji a především s elektronicky podávanými nabídkami. Valná většina zadavatelů nicméně i nadále považuje za vhodnější uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v listinné podobě (důvodem jsou především různé praktické problémy týkající se elektronického uzavírání smluv s časovým razítkem apod.).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v listinné podobě nicméně některé správní a dotační orgány (nejvíce se s tímto přístupem setkáváme u Centra pro regionální rozvoj České republiky) považují za porušení povinné elektronizace ve smyslu ust. § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nicméně do povinné elektronizace nespadá.

    V prvé řadě je třeba konstatovat, že popisovaná interpretace ust. § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek je zjevně extenzivní, neboť vztahuje pod pojem „komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem“ i uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, které není v pravém slova smyslu komunikací, ale právním jednáním. Některé orgány tedy interpretují dané ustanovení tak, že rozšiřují okruh povinností, které z něj pro zadavatele vyplývají, což je v obecné rovině spíše nepřípustné (dle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích; pokud zákon stanoví povinnost, je potřeba tuto interpretovat podle jejího smyslu, nicméně nelze dosáhnout tak extenzivního výkladu, že by byla ukládána nová povinnost nad rámec toho, co je uvedeno v zákoně).

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Mnozí namítají, že povinná elektronická komunikace zahrnuje i povinnost elektronického podávání nabídek, které je rovněž právním jednáním, nikoli komunikací jako takovou, pročež je třeba pod pojem ust. § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek vztahovat i uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku. Na tento argument lze nicméně reagovat prostřednictvím odkazu na evropskou legislativu, která je předobrazem české právní úpravy uvedené v ust. § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek.

    Pro povinnou elektronizaci je stěžejní zejména ustanovení čl. 22 tzv. zadávací směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES), které v první větě stanoví: „Členské státy zajistí, aby veškerá komunikace a výměna informací podle této směrnice, zejména pak elektronické podávání nabídek, probíhaly prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků v souladu s požadavky tohoto článku.“ Povinnost elektronizace nabídek je tedy pro všechny členské státy dána již dle uvedeného výslovného pokynu směrnice. Naproti tomu, o elektronickém uzavření smlouvy na veřejnou zakázku směrnice výslovně nehovoří.

    Je pak třeba vnímat, že zadávací směrnice považuje za okamžik „zadání veřejné zakázky“ již výběr dodavatele (srov. např. ustanovení čl. 56 nebo čl. 67 zadávací směrnice), nikoli až uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (jak tento pojem chápe ust. § 2 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek). Tento posun v terminologii je velmi důležitý, obzvlášť s ohledem na odstavec 52 preambule zadávací směrnice, v němž se přímo konstatuje: „Dále by se neměla povinnost používat elektronické komunikační prostředky podle této směrnice vztahovat na prvky postupu zadávání veřejných zakázek po zadání zakázky ani na vnitřní komunikaci v rámci veřejného zadavatele.“

    Zadávací směrnice, která obsahuje předobraz českého zákonného ustanovení o povinné elektronizaci komunikace mezi zadavatelem a dodavateli, tedy nestanoví výslovnou povinnost uzavírat smlouvy na veřejné zakázky elektronicky a preambule zadávací směrnice dokonce výslovně upřesňuje, že povinná elektronická komunikace se nevztahuje na dění po výběru dodavatele (v terminologii zadávací směrnice „po zadání veřejné zakázky“). Eurokonformní výklad ust. § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek tedy rovněž směřuje k tomu, že se povinnost elektronické komunikace nevztahuje na uzavření smlouvy, přičemž platí, že elektronické podávání nabídek je stanoveno zadávací směrnicí explicitně jako neopomenutelná povinnost.

    V tomto kontextu je pak nutné ještě připomenout, že i důvodová zpráva k ust. § 211 zákona o zadávání veřejných zakázek odkazuje na zadávací směrnici („Nová zadávací evropská směrnice klade velký důraz na povinnou elektronizaci. […]. Obecně však bude veškerá komunikace v zadávacích řízeních povinně elektronická, a to včetně podávání nabídek.“), pročež se jeví být vhodným přijmout výklad daného ustanovení, který odpovídá obsahu zadávací směrnice, neboť tento výklad patrně odpovídá i záměru zákonodárce.

    V návaznosti na uvedené je pak možné zmínit i komentářovou literaturu, která nedospěla k závěru, že by se povinná elektronizace měla vztahovat i na uzavření smlouvy, ale naopak specifikuje, že povinnost elektronizace má plně odpovídat obsahu zadávací směrnice – srov. DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, str. 1030: „Komentář ke směrnicím: Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem vymezená v zákoně odpovídá režimu evropských zadávacích směrnic.“

    Souhrnně řečeno, povinnost elektronizace ve smyslu ust. § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek musí být interpretována tak, že zavazuje zadavatele pouze k elektronické komunikaci jako takové (výměně informací), nikoli k povinnému elektronickému uzavírání smluv na veřejné zakázky. Tomuto závěru nasvědčuje jazykový výklad daného ustanovení (s přihlédnutím k ústavní limitaci extenzivního výkladu povinnosti adresáta veřejnoprávní normy), eurokonformní výklad (opírající se o zadávací směrnici, jež vyžaduje elektronizaci jen stran podávání nabídek a komunikace předcházející výběru dodavatele) i výklad záměrem zákonodárce (který je seznatelný z důvodové zprávy, která odkazuje na zadávací směrnici).

    V současné době se navíc na vládní úrovni projednává návrh změny zákona o zadávání veřejných zakázek, který mezi výjimky z povinné elektronizace dle ust. § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek řadí výslovně i uzavírání smluv na veřejné zakázky (srov. k dispozici >>> zde.). Nezbývá, než doufat, že – projde-li tato změna – bude finální podoba důvodové zprávy obsahovat i informaci, že zadavatelé povinnost elektronického uzavírání smluv na veřejné zakázky ani nikdy neměli a zavedení výjimky je tedy spíše snahou o vyjasnění interpretace a nastolením právní jistoty zadavatelů i všech ostatních aplikujících orgánů.

    Mgr. Tomáš Hrstka, 
    právník
     
    Advokátní kancelář KVB
     
    KVB advokátní kancelář s.r.o.
     
    Teplého 2786
    530 02 Pardubice 
     
    Tel.:   +420 226 259 401
    e-mail: pravnik@akkvb.cz

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Hrstka (KVB)
    11. 11. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • FSR EU o zahraničních subvencích a více než rok jeho aplikace v oblasti veřejných zakázek
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, DUBEN 2025
    • Aktivní legitimace k podání námitek proti zadávacím podmínkám v jednacím řízení s uveřejněním
    • Mimořádně nízká nabídková cena ve veřejných zakázkách: Aktuální soudní rozhodnutí a jeho dopady
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, BŘEZEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ÚNOR 2025
    • Byznys a paragrafy, díl 4.: Náhrada škody a újmy ve veřejných zakázkách
    • Předkládání návrhu smlouvy v nabídce v zadávacím řízení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Moderační právo
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.