Uveřejňování smluv na veřejné zakázky, ve kterých jsou uvedeny jednotkové ceny

Právní rámec publikační povinnosti ve vztahu ke smlouvám na veřejné zakázky

Právní základ povinnosti uveřejňovat smlouvu na veřejnou zakázku obsahuje § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle kterého platí:

„(1) Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

1. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
2. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst.1 písm. a) až c); nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n),
3. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
4. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

(2) Na rámcovou dohodu se odstavec 1 použije obdobně.“

Ustanovení § 219 ZZVZ tedy dává odpovědi na otázky co se uveřejňuje, kdy a kde.

Reklama

Novinky ze stavební a správní judikatury za rok 2025 (online - živé vysílání) - 24.2.2026

24.2.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Podle ZZVZ publikační povinnosti podléhá (i) smlouva uzavřená na veřejnou zakázku mezi veřejným zadavatelem či veřejnými zadavateli (ve smyslu § 4 odst. 1 ZZVZ) a dodavatelem (ve smyslu § 5 ZZVZ), (ii) změny a dodatky takové smlouvy, (iii) rámcová dohoda uzavřená mezi veřejným zadavatelem či veřejnými zadavateli a dodavatelem, (iv) změny a dodatky takové rámcové dohody. Z ustanovení § 219 ZZVZ dále vyplývá, že předmětem smlouvy, která musí být uveřejněna, je zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 ZZVZ, a to i tehdy, není-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení ve smyslu § 3 ZZVZ.

Odstavec první § 219 ZZVZ pod písm. a) – d) rovněž stanoví výjimky z obecné publikační povinnosti. Nejvýznamnější z těchto výjimek je uvedena pod písm. a) a stanoví výjimku pro smlouvy, jejichž cena při započtení všech změn a dodatků nepřesáhne 500.000 Kč bez DPH.

Odstavec druhý § 219 ZZVZ ve znění po novele účinné od 16. července 2023 nově neobsahuje speciální pravidla pro uveřejňování rámcových dohod, naopak se na rámcové dohody aplikují obdobná pravidla jako pro smlouvy na veřejné zakázky. Z tohoto důvodu se v rámci tohoto článku, pokud není uvedeno jinak, rozumí pod souhrnným pojmem „smlouva“ i rámcová dohoda.

Smlouvy je třeba uveřejnit na profilu zadavatele do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.

Na otázku, jak se smlouvy na veřejné zakázky uveřejňují, dává odpověď prováděcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, která s účinností od 1. února 2024 nahradila vyhlášku č. 168/2016 Sb.

Pokud veřejný zadavatel nedodrží publikační povinnost, může naplnit skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 2 ZZVZ. Promlčecí doba tohoto přestupku před novelou účinnou od 16. července 2023 činila 5 let, v současné době činí podle § 270 odst. 3 písm. b) ZZVZ pouhé 2 roky.

Smlouvy, ve kterých jsou uvedeny jednotkové ceny a předpoklad rozsahu plnění

Prvním z velmi často řešených případů bývá situace, kdy smlouva na veřejnou zakázku obsahuje jednotkové ceny a předpoklad rozsahu plnění. Ze smlouvy tedy nemusí být na první pohled zjevné, zda její cena převyšuje částku 500.000 Kč bez DPH a zda je ji tedy nutné uveřejnit na profilu zadavatele.

Podle závěru ÚOHS v recentním příkazu ze dne 29. září 2023 ve věci sp. zn. S 612/2023 platí, že pokud smlouva na veřejnou zakázku, ve které jsou uvedeny zároveň jednotkové ceny a předpokládaný rozsah plnění, připouští, že maximální cena smlouvy může převýšit částku 500.000 Kč bez DPH, zadavatel ji musí s ohledem na tento předpoklad uveřejnit. V daném případě se jednalo o smlouvu na lesnické práce s předpokládaným rozsahem plnění 1 000 m³, přičemž jednotková cena byla stanovena v závislosti na obtížnosti prací v různorodém terénu v rozmezí od 250 Kč bez DPH do 550 Kč bez DPH za metr krychlový. Smlouva tedy připouštěla možnost, že její maximální cena bude činit 550.000 Kč bez DPH (1 000 m³ x 550 Kč bez DPH).

I přes nejistotu ohledně přesné celkové ceny byl zadavatel povinen smlouvu uveřejnit kvůli stanovenému předpokládanému rozsahu plnění. Uvedený závěr ÚOHS v daném případě nakonec potvrdila i fakturace, neboť podle smlouvy byla fakturována částka 583.200 Kč bez DPH. Zadavatel tedy spáchal přestupek podle § 269 odst. 2 ZZVZ, neboť smlouvu na plnění veřejné zakázky včas neuveřejnil na profilu zadavatele.

Smlouvy, ve kterých jsou uvedeny jednotkové ceny a předpokládaná hodnota přesahuje 500.000 Kč

Druhým případem jsou smlouvy, které obsahují pouze jednotkové ceny bez předpokladu rozsahu plnění, ovšem zadavatel v zadávacích podmínkách veřejné zakázky stanoví předpokládanou hodnotu, která přesahuje 500.000 Kč. K takovému případu ÚOHS příkazem ze dne 18. února 2022, ve věci sp. zn. S 79/2022 uvedl, že i při nejistotě o celkové ceně smlouvy byl zadavatel povinen ji uveřejnit kvůli stanovené předpokládané hodnotě.

Zadavatel v daném případě uzavřel smlouvu o dílo na lesnické práce (těžba a vyvezení dřeva). Ve smlouvě byly sjednány pouze jednotkové ceny, celkové množství těženého dřeva a klestu nebylo ve smlouvě stanoveno; zadavatel ovšem stanovil předpokládanou hodnotu na 750.000 Kč. Vzhledem ke stanovené předpokládané hodnotě bylo zjevné, že zadavatel předpokládal, že cena smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku převýší částku 500.000 Kč. Zadavatel tedy měl s ohledem na tento předpoklad smlouvu uveřejnit, přestože při samotném uzavírání smlouvy přesnou výši celkové ceny nemusel vědět. Zadavatel tedy spáchal přestupek podle § 269 odst. 2 ZZVZ, neboť smlouvu na plnění veřejné zakázky včas neuveřejnil na profilu zadavatele.

Smlouvy, ve kterých jsou uvedeny pouze jednotkové ceny, ale skutečné plnění přesahuje 500.000 Kč

Zadavatel se publikační povinnosti nezprostí ani určením předpokládané hodnoty nepřevyšující 500.000 Kč. ÚOHS dne 26. října 2023 ve věci sp. zn. S 711/2023 uložil zadavateli pokutu na včasné neuveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky. Ačkoliv zadavatel určil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na lesnické práce ve výši 480.000 Kč, nakonec bylo podle smlouvy, ve které byly určeny pouze jednotkové ceny nikoliv však rozsah předpokládaných prací, fakturováno 808.286 Kč bez DPH. Zadavatel odůvodňoval skutečnou výši plnění posunem prací a tím, že kůrovec napadl větší plochu, než se původně předpokládalo. ÚOHS vytknul zadavateli, že výrazně podcenil předpokládanou hodnotu, ačkoli byl blízko limitu pro povinné uveřejnění. Nadto zadavatel stanovení předpokládané hodnoty nikde blíže neodůvodnil a předpokládaná hodnota se ani neodrazila v uzavřené smlouvě (např. jako strop plnění). ÚOHS zdůraznil, že zadavatel měl předjímat možnost, že během plnění smlouvy může dojít k nepředvídatelným okolnostem navyšujícím cenu smlouvy nad limit pro povinné uveřejnění, a měl tak povinnost smlouvu uveřejnit.

Smlouvy na dobu neurčitou, ve kterých je uvedena jen jednotková cena

Ve čtvrtém případě, v rozhodnutí vydaném dne 2. října 2023 ve věci sp. zn. S 624/2023, byla uzavřena smlouva s jednotkovou cenou za IT služby. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž cena byla sjednána na 340.000 Kč za rok bez DPH. ÚOHS v příkazu ze dne 2. října 2023 uzavřel, že ačkoliv přesnou cenu smlouvy uzavřené na dobu neurčitou nelze stanovit, při stanovené ceně za roční plnění ve výši 340.000 Kč za rok musel zadavatel téměř s jistotou předpokládat, že celková cena smlouvy přesáhne 500.000 Kč, a proto byl povinen ji uveřejnit.

Závěrečné ponaučení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že zadavatelé mají povinnost uveřejňovat smlouvy, u kterých lze předpokládat, resp. nelze vyloučit, že přesáhnou hodnotu 500.000 Kč. Přestože existují určité výjimky, ÚOHS klade důraz na restriktivní přístup k jejich využívání. Veřejnost by měla být co nejvíce informována o vynakládání veřejných prostředků, a to i v případě nejistoty ohledně přesné ceny plnění.

Tentýž závěr je podpořen i soudní judikaturou, když Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. července 2023, ve věci sp. zn. 3 As 94/2021 vyslovil, že informace se veřejnosti spíše poskytují, než neposkytují. Nejvyšší správní soud je shodně jako ÚOHS toho názoru, že k výjimkám z povinnosti uveřejnění, by mělo být přistupováno spíše restriktivně.

Barbora Pacáková

 

Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář