epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více

      Poslat článek emailem

      *) povinné položky

      16. 2. 2022
      ID: 114252upozornění pro uživatele

      Vliv globalizace na mezinárodní arbitráž

      Tématem příspěvku je „vliv globalizace na mezinárodní arbitráž.“ Mezinárodní arbitráž je často využívána k řešení sporů nadnárodními společnostmi anebo subjekty, které působí na mezinárodním trhu, kde se globalizace a její dopady projevují velmi intenzivně. V příspěvku jsou představeny nejvýznamnější konkrétní dopady globalizace do oblasti mezinárodní arbitráže.

      Významným důsledkem globalizace v oblasti mezinárodní arbitráže je především nárůst využití mezinárodní arbitráže k řešení sporů plynoucích z mezinárodního obchodu a mezinárodních ekonomických vztahů. S uvedeným se pak ostatně rozvíjí i právo mezinárodního obchodu jako celek a rovněž právo upravující mezinárodní arbitráž v jednotlivých národních právních řádech, ale i v mezinárodních úmluvách, jejichž prostřednictvím je mezinárodní arbitráž řešena mezi signatářskými státy.[1] Důvodem, proč roste počet sporů řešených prostřednictvím mezinárodní arbitráže je především skutečnost, že narůstá počet kontraktů, které jsou v důsledku globalizace realizovány na mezinárodní úrovni. Arbitráž se totiž vyznačuje určitou mírou „odnárodnění,“ čímž je zajištěna větší míra nezávislosti této formy řešení sporů.[2] Globalizace může rovněž zvyšovat povědomí o mezinárodní arbitráži, a to právě proto, že roste počet sporů, které jsou touto cestou řešeny, čímž se některé významnější spory dostávají i do médií a rovněž laická populace se tak o této možnosti řešení sporu dozvídá.

      S uvedeným souvisí i rozvoj povědomí a využití arbitráže v některých specifických sektorech mezinárodního obchodu a průmyslu. Typicky totiž arbitráž k řešení sporů na mezinárodní úrovni využívají zejména velké podniky, byť ani její využití drobnými podnikateli není vyloučeno.[3] Z praxe je však známo, že malí podnikatelé, kteří se snaží věnovat svému oboru, častokrát nemají takové povědomí o možnostech, jak řešit spory ani o problémech spojených s řešením sporů na mezinárodní úrovni. Z tohoto důvodu je mnohdy v počátcích podnikatelské činnosti ani nenapadne, že by bylo vhodné se nad těmito otázkami zamýšlet a ujasnit si, zda řešit spory raději prostřednictvím soudní cesty v některém státě anebo volit nějakou alternativu, kterou může prezentovat právě arbitráž. V situaci, kdy pak ke sporu dojde, tak mnohdy nemají sjednanou rozhodčí smlouvu (popř. doložku) a zkušenost je taková, že pokud již spor vznikl, je pro strany poměrně obtížné se dohodnout, jak bude řešen (byť mnohé právní řády připouští, aby byla rozhodčí smlouva uzavřena až po vzniku sporu), čímž nezbývá než věc řešit u věcně a místně příslušného soudu (i když je to mnohdy komplikovanější než řešení prostřednictvím rozhodčího řízení, které umožňuje větší flexibilitu a neformálnost). Na druhou stranu se však v současnosti lze setkat i s malými podniky či podnikateli z řad jednotlivců, kteří arbitráž jako formu řešení sporů využívají, a to právě z důvodu, že se o ní dozvídají z dostupných zdrojů anebo z důvodu, že již zjistili, jaké má praktické výhody oproti soudnímu řešení sporů.

      Právě v souvislosti s obchodem a navazováním kontaktů napříč státy, kontinenty a napříč různými mentalitami také roste zájem stran na řešení, které je nezávislé na právním řádu či justičním systému jedné ze stran, srozumitelnost řízení ve sporu pro obě strany (v rámci mezinárodní arbitráže si např. lze ujednat jazyk, ve kterém bude řízení vedeno, což u národních soudů není možné), je možné si volit právní řád, podle kterého má být spor rozhodován, ale také přistoupit na rozhodování dle zásad ekvity, tedy určité spravedlnosti nezávislé na právní úpravě. Mnohdy je v praxi vhodnější zvolit jazyk, který není mateřským jazykem ani jedné ze stran, čímž ani jedna ze stran nemá v rozhodčím řízení výhodu. Stejně tak je vhodné zvolit právní řád třetího státu, popř. třeba zásady ekvity, podle kterých má být spor rozhodován, neboť nedochází ke zvýhodnění ani jedné ze stran tím, že zná vlastní právní řád lépe než druhá strana sporu.

      S ohledem na skutečnost, že mezinárodní arbitráž je využívána různými (zejména velkými) podniky a podnikateli, je také jejím prostřednictvím řešena řada otázek z poměrně specifických odvětví podnikání. Typicky se hovoří např. o big data (popř. obecně IT sektoru), v praxi se lze setkat například s arbitrážemi v oblasti energetiky či developerské výstavby. To klade velký důraz na rozhodce, který by měl do určité míry být schopen na problematiku nahlédnout i z hlediska odvětví, ve kterém ke sporu došlo (aby dobře porozuměl podstatě sporu, byl seznámen se zvyklostmi v daném odvětví apod.).[4] Je tudíž jednak důležité, aby si strany zvolily takového rozhodce, který rozumí alespoň do určité míry i jiným než jen právním aspektům jejich sporu. Z pohledu rozhodce je pak klíčové, aby se vzdělával, seznamoval s aktuálními otázkami odvětví, ze kterých řeší spory, přičemž velký důraz je v dnešní době kladen i na specializaci a odborný přesah rozhodce, protože jen málokterý rozhodce je skutečně schopen kvalitně řešit spory ze všech možných oblastí, ve kterých je spor možné řešit prostřednictvím arbitráže.

      Reklama
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      8.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Zejména v oblasti různých technologií je totiž vývoj takový, že je často obtížné se v problematice zorientovat, pokud o ní rozhodce nemá dostatečné povědomí. Nastudování otázek, které jsou leckdy velmi odborné a náročné pro účely jednoho sporu může být také pro rozhodce časově náročné a neekonomické, tudíž je vždy vhodnější věnovat se pouze sporům z určitých odvětví, která nejsou rozhodci zcela cizí. Rozhodci se tak mnohdy s rozvojem těchto oblastí více specializují a strany sporu pro změnu preferují rozhodčí řízení právě z důvodu této specializace.

      Vzhledem k tomu, že v rámci mezinárodní arbitráže bývají nezřídka uplatňována rovněž procesní pravidla, která jsou akceptována na mezinárodní úrovni buď prostřednictvím mezinárodních úmluv anebo prostřednictvím vzorových pravidel (např. vzorových pravidel UNCITRALu pro rozhodčí řízení), dochází v rámci mezinárodní arbitráže k ujednocení a intenacionalizaci předpisů, což má dopad i na rozvoj procesních pravidel.[5]

      Je tedy podporován vývoj procesních pravidel, který směřuje ke sjednocení těchto pravidel, což pak dále usnadňuje i samotný mezinárodní obchod a vstup na zahraniční trhy, zvyšuje míru předvídatelnosti výsledku řešení sporu prostřednictvím mezinárodní arbitráže i právní jistotu obchodních partnerů.

      S uvedeným pak rovněž souvisí i větší zájem jednotlivých států stát se signatáři mezinárodních úmluv, které upravují mezinárodní arbitráž a její pravidla a principy (zejména se jedná o multilaterální úmluvy, mezi něž patří například Newyorská o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, která zajišťuje uznání a vykonatelnost rozhodčích n nálezů v signatářských státech, čímž je zajištěna určitá míra efektivity při využívání rozhodčího řízení k řešení sporů na mezinárodní úrovni. Stejně tak státy přistupují k vytváření nových úmluv, které upravují pravidla mezinárodní arbitráže a vzájemného postupu.[6] Uvedené pak vede i ke sjednocování postupů v rámci mezinárodní arbitráže.

      Stojí také za zmínku, že globalizace do určité míry podněcuje sbližování právních předpisů jednotlivých zemí, které upravují mezinárodní obchod a jeho pravidla.[7] Z pohledu rozhodce je pak o poznání snazší řešit spory na mezinárodní úrovni, pokud je legislativa do určité míry podobná, popř. v mnoha ohledech i prakticky totožná a je založena na stejných principech, které jsou obecně aplikovatelné. I pro strany sporu je tento stav v mnoha ohledech výhodnější, protože lépe chápou legislativu druhé strany, nemusí ji tak detailně studovat, popř. se mohou spolehnout na určitou podobnost v předpisech.

      Opomenout nelze ani fakt, že vliv globalizace také otevřel dveře k uplatňování obecných zásad mezinárodního obchodního práva rozhodci a rozhodčími soudy, které se vyznačují tím, že jsou společné takřka všem národům. Uvedené pak usnadňuje nejen mezinárodní obchod, ale také samotné využití arbitráže k řešení sporné agendy, protože se arbitráž v různých zemích příliš neliší. S tím se pojí rovněž fakt, že globalizace přispěla k rozvoji kultury mezinárodní arbitráže.[8] Právě kultura mezinárodní arbitráže a její etické aspekty jsou velmi důležité pro to, aby byla mezinárodní arbitráž rovnocennou alternativou k soudnictví, na kterou se strany sporu mohou dostatečně spolehnout a mohou v ní mít dostatečnou důvěru.

      Opomenout ovšem nelze ani fakt, že mezinárodní arbitráž se v mnoha ohledech musí přizpůsobovat pravidlům mezinárodního obchodu, projevují se v ní tendence a trendy mezinárodního obchodu, což je odvětví, kde se již řadu let využívají nejrůznější způsoby sjednocování.[9] V praxi se tak lze setkat například s formulářovými smlouvami, které jsou jednoduché, srozumitelné a dávají jen minimální prostor pro neporozumění (což ovšem neznamená, že by z těchto smluv nemohl vzniknout spor mezi stranami, neboť spor mezi stranami častokrát vzniká např. z důvodu pozdních dodávek, pozdní platby či neuhrazení závazku, ale třeba i z nedorozumění v oblasti kvality dodávaného zboží či materiálu apod.).

      Závěr

      Globalizace má na mezinárodní arbitráž poměrně zásadní vliv. Dochází jednak ke změnám legislativy (jak na mezinárodní, tak i na vnitrostátní úrovni) týkající se arbitráže, a to zejména arbitráže s mezinárodním (zahraničním) prvkem. Legislativa upravující mezinárodní arbitráž v jednotlivých zemích se v mnoha ohledech sbližuje, sblížení je dáno i tím, že státy přistupují k mezinárodním úmluvám, které zakotvují určité minimální standardy, jenž mají být v oblasti mezinárodní arbitráže dodržovány, což rovněž vede k určitému sjednocení procesních pravidel a postupů, ale i hmotněprávních otázek mezinárodní arbitráže.

      Důvodem pro rozvoj legislativy však spíše než samotná globalizace, je nárůst využití arbitráže jako řešení sporů na mezinárodní úrovni, které právě globalizace (a s ní spojený rozvoj obchodních vztahů mezi obchodními partnery z různých zemí) přinesla. Právě rozvoj mezinárodního obchodu z různých jurisdikcí světa je totiž jedním z důvodů, proč je mezinárodní arbitráž vhodné využívat jako způsobe řešení sporů, kdy je možné eliminovat mnohá nedorozumění či různé pohledy legislativy na stejnou otázku právě tím, že není rozhodováno dle právního řádu jednoho státu, ale strany si zvolí ten právní řád, který jim nejvíce vyhovuje. Řešením může být rovněž rozhodování sporů dle zásad spravedlnosti, pro které globalizace vytváří více prostoru. S ohledem na globalizaci se pak projevuje i větší povědomí laické veřejnosti o mezinárodní arbitráži. Opomenout nelze ani rozvoj etických aspektů a kultury mezinárodní arbitráže, který globalizace podněcuje.


      JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M  

       

      [1] BONILLA, Kristhy Marian Herrera. Aspectos actuales del arbitraje comercial internacional.Cuadernos en la maestría de derecho,2017, 6, s. 322.

      [2] HANOTIAU, Bernard. International arbitration in a global economy: The challenges of the future. Journal of International Arbitration, 2011, 28.2. ISSN 1005-7137, s. 89.

      [3] VALLEJO, Pablo Rey. El Arbitraje de Inversiones y los Retos de la Globalización. Revista de derecho privado, 2007. 38. 6. ISSN 0123-4366, s. 6.

      [4] STIPANOWICH, Thomas, Reflections on the State and Future of Commercial Arbitration: Challenges, Opportunities, Proposals. Columbia American Review of International Arbitration, 2014. 25.29, ISSN 1050-4109, s. 390-391.

      [5] LAZIĆ, Vesna a Steven STUIJ. International Dispute Resolution: Selected Issues in International Litigation and Arbitration. Berlin: Springer, 2018. ISBN 9789462652521, s. 43 a násl.

      [6] HOLÁ, Lenka a Miluše HRNČIŘÍKOVÁ. Mimosoudní metody řešení sporů: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2017. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-246-2, s. 119.

      [7] SINGH, Anil Kumar. Arbitration law and practices in india: recent developments and impact of globalization. 2012. PhD Thesis. Aligarh Muslim University, s. 7.

      [8]HANOTIAU, Bernard. International arbitration in a global economy: The challenges of the future. Journal of International Arbitration, 2011, 28.2. ISSN 1005-7137, s. 89.

      [9] BONILLA, Kristhy Marian Herrera. Aspectos actuales del arbitraje comercial internacional.Cuadernos en la maestría de derecho,2017, 6, s. 322.


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      JUDr. PhDr. Melinda Vrajíková, LL.M
      16. 2. 2022
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • Alternativní fondy a jejich plánovaná regulace
      • Obsah povinnosti Objednatele předat Staveniště podle Pod-článku 2.1 Červené knihy FIDIC ve vztahu k povinnosti Objednatele zajistit stavební povolení
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Základy compliance programů ve firmách
      • Právní základ každého startupu
      • Příklady praktického využití metody Med-Arb na skutečných případech
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • Daňové due diligence a častí „kostlivci ve skříni“ - Due diligence aneb daňová prověrka
      • Plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona – druhy a obsah
      • Fyzická osoba jako poskytovatel zajištění podnikatelského úvěru – jedná jako podnikatel nebo spotřebitel?

      Související produkty

      Online kurzy

      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - II. část
      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
      • Specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů
      • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
      • Převod podílu ve společnosti s.r.o
      Lektoři kurzů
      Mgr. Michaela Riedlová
      Mgr. Michaela Riedlová
      Kurzy lektora
      JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
      JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
      doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
      JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
      JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Alternativní fondy a jejich plánovaná regulace
      • Základy compliance programů ve firmách
      • Obsah povinnosti Objednatele předat Staveniště podle Pod-článku 2.1 Červené knihy FIDIC ve vztahu k povinnosti Objednatele zajistit stavební povolení
      • Jak (s)právně a jednoduše na dohody po novele zákoníku práce
      • 10 otázek pro ... Štěpánku Havlíkovou
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Daňové due diligence a častí „kostlivci ve skříni“ - Due diligence aneb daňová prověrka
      • Dohody nejen ve světle novely zákoníku práce
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Právnická firma roku 2023
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Aktuální trendy ESG reportů

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Stavební zákon

      Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č....

      Mezinárodní ochrana

      Právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou zastupovat cizince též v řízeních o nečinnostní (§ 79 s. ř. s.) či zásahové žalobě (§ 82 s. ř. s.), týká-li se žaloba oblastí...

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Daň z příjmu (exkluzivně pro předplatitele)

      Poskytuje-li výrobce zboží peněžní odměny pro zaměstnance svých obchodních partnerů za prodej zboží určité značky v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti (program...

      Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

      Závazné stanovisko správního orgánu o možnosti vycestování cizince, tedy o tom, že mu v zemi původu nehrozí skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.