Vybrané pracovněprávní aspekty komunálních voleb
V rámci voleb do zastupitelstev obcí, měst, územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy (dále jen „obce“), jež proběhly letos v září, usilovalo 195 214 kandidátů o celkem 61 796 zastupitelských mandátů.[1] Jedná se tedy o velké množství osob, kdy část z nich vykonává svá zaměstnání v pracovněprávních vztazích. A právě před volbami a po volbách se setkáváme s dotazy, zda kandidáti mají právo na nějaké úlevy v rámci volební kampaně a obdobně, jak jsou na tom zvolení zastupitelé a jejich pracovněprávní závazky. Stranou v tomto článku ponecháme důležité osoby v rámci voleb, a to členy volebních komisí.
Kandidáti
Stane-li se zaměstnanec kandidátem v rámci komunálních voleb, má právo na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy, a to ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny registračním úřadem do dne předcházejícího volbám [viz § 63 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZO“)]. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb.[2] Dle názoru autorky si kandidát může požádat o volno na celé období, ale i jen na vybrané směny či části směn, což může zaměstnavatelům činit problémy s předvídatelností přítomnosti na pracovišti či při výkonu práce. Kandidát by tak měl včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, a to i když si nežádá na celé období, ale i na jednotlivé směny či jejich části. Kandidát má právo, nikoliv povinnost čerpat pracovní volno.
Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu. Toto má význam pro vznik nároku na dovolenou, neboť doba pracovního volna po registraci kandidátní listiny do dne předcházejícího volbám se celá bez omezení započte do případného nároku na dovolenou jako doba práce.
Členové zastupitelstva obcí a pracovní volno
Výkon funkce člena zastupitelstva obce je výkonem veřejné funkce ve smyslu § 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a to i ohledem na specifické ustavení § 70 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Výkon veřejné funkce je tedy osobní překážkou na straně zaměstnance.
Pro rozsah poskytnutí pracovního volna je rozhodující, je-li zaměstnanec uvolněn pro výkon funkce krátkodobě nebo dlouhodobě (§ 201 odst. 3 zákoníku práce ve spojení se zákonem o obcích).
Uvolnění členové zastupitelstva obcí
Uvolněnými členy zastupitelstva obce jsou ti členové, kteří byli zvoleni do funkcí, jež zastupitelstvo obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni. Je tedy výlučně na rozhodnutí zastupitelstva obce, pro které funkce budou zvolení členové zastupitelstva obce uvolněni. Počet těchto funkcí si určuje každé zastupitelstvo samo a může jej měnit i v průběhu funkčního období. Zpravidla se jedná o funkce starostů či místostarostů, primátorů či jejich náměstků, členů rady či předsedů výborů zastupitelstev nebo komisí rady.
Neuvolnění členové zastupitelstva obcí
Neuvolnění členové zastupitelstva jsou ti, kteří nejsou ve smyslu § 71 odst. 1 písm. a) zákona o obcích považováni za uvolněné členy zastupitelstva obce, a kteří by tedy slovy zákoníku práce měli vykonávat „veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru“. Jedná se tedy o krátkodobě uvolněné členy v rozsahu nezbytném pro výkon veřejné funkce. Tyto osoby mají dle § 71 odst. 2 zákona o obcích právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu doby nezbytně nutném k výkonu funkce, tento rozsah určí obec. Což je speciální úprava k § 201 odst. 3 zákoníku práce, který zaručuje pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce, ovšem nestanoví-li jiný právní předpis jiný rozsah uvolnění, což je v tomto případě zákon o obcích.
Zákon o obcích rovněž zavádí povinnost obce uhradit zaměstnavateli tuto náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.[3]
Čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva u jiných subjektů
Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce část dovolené, na kterou mu vzniklo právo u zaměstnavatele, poskytne mu ji obec (§ 81a odst. 4 zákona o obcích).
Uvolněným členům zastupitelstva vzniká právo na dovolenou, pro kterou platí poněkud odlišná pravidla oproti zákoníku práce. Nárok je 5 týdnů a právo vzniká ve výši 1/12 za každý i započatý měsíc výkonu funkce (§ 81a odst. 2 zákona o obcích).
Je-li při skončení výkonu funkce uvolněný člen zastupitelstva obce v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poměrnou část dovolené za kalendářní rok nebo jeho část, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, může mu na základě jeho žádosti obec poskytnout náhradu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část. Uvolňující zaměstnavatel pak poskytne zbývající část dovolené za příslušný kalendářní rok, která nebyla vyčerpána nebo nahrazena. Oproti zákoníku práce, dle zákona o obcích nelze nevyčerpanou dovolenou uvolněného člena zastupitelstva z předchozího kalendářního roku převést nebo nahradit.
Ačkoliv uvolněnému zaměstnanci náleží dovolená od obce, překážka v práci podle § 201 zákoníku práce se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce a tudíž, za celou dobu uvolnění by zaměstnanci mělo vznikat právo na dovolenou. Zde máme speciální úpravu v § 216 odst. 4 zákoníku práce, jenž stanoví, že dlouhodobě uvolněnému zaměstnanci je povinen poskytnout dovolenou ten, pro koho je zaměstnanec takto uvolněn. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění. Tato poslední věta může indikovat, že doba uvolnění se do doby nároku na dovolenou nezapočítává. Obdobně věta o tom, kdo poskytuje dovolenou. Textace byla převzata ze staré úpravy dovolené, kdy měly překážky v práci poněkud odlišný význam pro vznik nároku na dovolenou. Nicméně účelem právní úpravy není, aby dlouhodobě uvolněný zaměstnanec měl nárok na dovolenou podle zákoníku práce a zároveň podle zákona o obcích. Dle názoru autorky by měl mít zaměstnanec nárok na dovolenou za výkon veřejné funkce, pro kterou je dlouhodobě uvolněn, pouze jednou, a to od obce za období výkonu funkce člena zastupitelstva obce. Byť problematická může být úprava zániku nároku na dovolenou starší než za předchozí kalendářní rok zakotvená v zákoně o obcích.
Ochrana členů zastupitelstva v pracovněprávních vztazích
Členové zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkráceni na právech vyplývajících z jejich pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.[4] Dlouhodobě uvolnění členové jsou pak chráněni ve smyslu § 53 odst.1 písm. c) zákoníku práce před výpovědí ze strany zaměstnavatele, ledaže by se jednalo výpověď pro porušení povinností či zrušení nebo přemístění zaměstnavatele či jeho části (viz § 54 zákoníku práce).
Navíc má zaměstnavatel povinnost, aby byl takový zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce zařazen na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit jej podle pracovní smlouvy (§ 47 zákoníku práce).
Neslučitelnost výkonu funkce člena zastupitelstva s některými zaměstnáními
Funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, zařazeným do obecního úřadu této obce nebo s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského nebo finančního úřad,[5] a to za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou či primátorem, hejtmanem či radou kraje nebo obce.[6] Je-li zvolen zastupitelem člověk, u něhož nastane ke dni zvolení neslučitelnost podle § 5 odst.2 ZVZO, může zastupitelstvo (i) vyslovit na ustanovujícím zasedání neslučitelnost funkcí anebo (ii) zvolenému zastupiteli umožní, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva obce nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému starostovi nebo primátorovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, mělo by zastupitelstvo vyslovit neslučitelnost.[7]
Je-li zaměstnanec kandidátem v komunálních volbách nebo byl-li úspěšně zvolen do zastupitelstva obce, a případně se stal uvolněným členem zastupitelstva, bude nutné řešit jeho situaci v pracovněprávním vztahu nejen podle zákoníku práce, ale i podle ZVZO a zákona o obcích, což klade zvýšené nároky na personalisty a HR manažery.
JUDr. Eva Procházková, Ph.D.,
advokátka
Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář
Florentinum
Na Florenci 15
110 00 Praha 1
Tel.: +420 225 385 333
Fax: +420 225 385 444
e-mail: wl@weinholdlegal.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
