Vyloučení účastníka zadávacího řízení z výlučně formálních důvodů
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) a jeho předseda se zabývali případem vyloučení účastníka zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu nedodání (dostatečně) vyplněného a podepsaného návrhu smlouvy v nabídce, aniž by tento byl nejprve vyzván k doplnění a vysvětlení nabídky v souladu s § 46 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. Předmětem posouzení tedy byla otázka, zdali striktní formální přístup může převážit nad ekonomickými motivy a zásadou přiměřenosti či nikoliv.
Rozhodnutím ÚOHS ze dne 6.2.2024, č.j. ÚOHS-05450/2024/500, a následným potvrzujícím Rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne 3.4.2024, č.j. OHS-13715/2024/161, bylo konstatováno, že vyloučení účastníka z těchto čistě formálních důvodů, které nemají vliv na posouzení a hodnocení nabídky a které lze napravit s využitím institutu vysvětlení a doplnění nabídky, je nepřiměřené a neoprávněné.
Zadavatel žádal v nabídkách předložit návrh smlouvy vyplněný na příslušných místech, přičemž vyloučený účastník část požadovaných údajů v rozsahu kontaktní údaje a číslo bankovního účtu nedoplnil. Nicméně veškeré údaje s přímým vztahem k veřejné zakázce včetně údajů pro hodnocení nabídek byly v nabídce vyloučeného účastníka obsaženy, i když některé v jiných dokumentech, resp. v jiných částech nabídky než v návrhu smlouvy. Celkově chyběly pouze kontaktní údaje a číslo bankovního účtu, které ÚOHS shledal jako čistě formální údaje nemající přímý vztah k veřejné zakázce.
Zadavatel nevyužil práva vyžádat si vysvětlení či doplnění nabídky v souladu s § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a účastníka rovnou vyloučil z další účasti v zadávacím řízení. Proti tomu účastník podal námitky a v nich doplnil chybějící návrh smlouvy s příslušnými údaji. ÚOHS konstatoval, že tímto doplněním nabídky by nedošlo k nepovolené změně nabídky, a tedy jestliže se jedná pouze o formální změnu nabídky a nikoliv materiální, tzn. obsah zůstává totožný, pak je vhodné využít institutu vysvětlení a doplnění nabídky a nejasností.
K argumentu zadavatele, že až podepsaný návrh smlouvy znamená souhlas se smluvními podmínkami, jež zadavatel pevně nastavil a vyžadoval, ÚOHS konstatoval, že již podáním nabídky je projevena vůle akceptovat smluvní podmínky, nikoliv až podepsáním návrhu smlouvy. ÚOHS k tomuto v bodě 89 rozhodnutí ze dne 6.2.2024, č.j. ÚOHS-05450/2024/500, konstatoval: „Jinými slovy, pokud se dodavatel rozhodl účastnit zadávacího řízení, byl nepochybně předem srozuměn se skutečností, že podáním nabídky musí minimálně přistoupit na platební a obchodní podmínky, které zadavatel ve smlouvě uvedl. Úřad tedy vyvozuje, že už jen tím, že navrhovatel v zadávacím řízení svoji nabídku podal, implicitně zcela jistě vyjádřil svoji vůli podvolit se dotčeným obchodním a platebním podmínkám zadavatele obsaženým ve smlouvě.“. Nutno dodat, že v tomto případě se jednalo o otevřené zadávací řízení, kdy návrh smlouvy a zadávací podmínky stanovil zadavatel a dodavatel se od smluvních podmínek nesměl odchýlit ani je nijak změnit či podmiňovat.
Zároveň ÚOHS konstatoval, že zadavatel má právo, nikoliv povinnost, využít institutu vysvětlení a doplnění nabídky (pozn.: s přihlédnutím k dosavadní judikatuře je nutné institut využít v případě nejasnosti na první pohled zřejmé, lehce popsatelné a lehce vysvětlitelné), nicméně předpokládá se, že zadavatel má při tomto rozhodování přihlédnout k ekonomickým motivům, jelikož nejširší hospodářská soutěž je předpokladem pro získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Zadavatel by se tedy neměl snažit připravit se o co nejvýhodnější nabídku jen a pouze z čistě formálních důvodů. Vyloučený účastník přitom dle vlastních slov podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku s nejnižší nabídkovou cenou. ÚOHS reagoval tak, že pokud by zadavatel býval akceptoval doplnění nabídky vyloučeného účastníka, nikterak by to neovlivnilo bodové hodnocení jeho nabídky a zadavatel by docílil rozšíření hospodářské soutěže bez diskriminace ostatních soutěžitelů. Toto následně potvrdil i předseda ÚOHS v bodě 43 rozhodnutí ze dne 3.4.2024, č.j. OHS-13715/2024/161: „Lze tedy uzavřít, že platební a obchodní podmínky byly zadavatelem pevně stanoveny návrhem smlouvy, tudíž vyplnění a odevzdání návrhu smlouvy nemohlo mít ani potenciální vliv na obsah předmětných podmínek. Navíc, i po dodržení stanovených požadavků ohledně vyplnění a odevzdání návrhu smlouvy, mohla být ze strany dodavatele toliko vyjádřena jeho vůle být v budoucnu platebními a obchodními podmínkami vázán, neboť požadavek na podpis návrhu smlouvy nebyl v zadávacích podmínkách obsažen.“
K tomu ÚOHS dodal, že striktně vzato ani vybraný dodavatel neměl v nabídce vyplněný index cenové soustavy, tedy nepředložil vše, co předložit měl – dle bodu 92 rozhodnutí ÚOHS ze dne 6.2.2024, č.j. ÚOHS-05450/2024/500: „ Úřad na tomto místě považuje za účelné uvést, že pokud by zadavatel důsledně trval na tom, aby součástí nabídky účastníků zadávacího řízení byl „řádně“ vyplněný návrh smlouvy, jak uvádí v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, musel by poté ze zadávacího řízení vyloučit i vybraného dodavatele, neboť ten sice smlouvu učinil součástí své nabídky, avšak přímo v samotném textu dotčené smlouvy nevyplnil index cenové soustavy. Procentuální hodnotu indexu cenové soustavy vybraný dodavatel uvedl v samostatném dokumentu, jejž začlenil do své nabídky. Striktně vzato tedy ani nabídka vybraného dodavatele neobsahovala řádně vyplněnou smlouvu.“. Předseda ÚOHS v bodě 47 rozhodnutí 3. 4. 2024, č.j. ÚOHS-13715/2024/161 k této situaci dále uvedl, že: „Nabídková cena a index cenové soustavy byly zadavatelem stanoveny jako dvě kritéria, podle kterých probíhalo hodnocení nabídek zadavatelem, přičemž jako nejvýhodnější nabídka měla být vybrána nabídka s nejvyšším počtem bodů získaných součtem bodů za obě stanovená hodnotící kritéria. Nelze si v této souvislosti nepovšimnout, že nabídka vybraného dodavatele index cenové soustavy neobsahovala v návrhu smlouvy, a ani v krycím listu.“
Vzhledem k tomu, že v nabídce absentovaly nedůležité informace o kontaktních údajích a čísle bankovního účtu a vzhledem k tomu, že vyloučený účastník měl veškeré podstatné informace, které měly vliv na posouzení a hodnocení nabídky, uvedeny v nabídce, i předseda ÚOHS v bodě 50 rozhodnutí ze dne 3.4.2024, č.j. OHS-13715/2024/161, konstatoval, že „Výše jmenované absentující informace by z důvodu své podružnosti nemohly představovat zásadní překážku, pro kterou by nebylo možné následné uzavření smlouvy realizovat. Lze tedy konstatovat, že požadavek zadavatele ohledně vyplnění a odevzdání návrhu smlouvy byl především požadavkem formálním, přičemž absence nepodstatných dat v nabídce navrhovatele neměla bez dalšího vést k vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, což je úkon zasahující zcela zásadně do možnosti dodavatele usilovat o plnění veřejné zakázky. Navíc, pokud byl při vyloučení navrhovatele zadavateli známý fakt, že nabídka navrhovatele byla nejvýhodnější.“
Na závěr shrneme, že předseda ÚOHS v bodě 55 rozhodnutí ze dne 3.4.2024, č.j. OHS-13715/2024/161, uvedl, že zásada přiměřenosti, jež je jednou ze zásad veřejného zadávání, se měla projevit aplikací proporcionálního a rozumného vyvážení vztahu mezi závažností pochybení účastníka a následným dopadem na jeho další (ne)účast v zadávacím řízení. Ačkoliv tedy zadavatel postupoval čistě formálně, tak v tomto případě postupoval materiálně v rozporu se zásadou přiměřenosti. Zadavatel v tomto konkrétním případě mohl nabídku akceptovat jako takovou bez úpravy, mohl využít institutu vysvětlení a doplnění nabídky, ale taktéž mohl akceptovat doplnění v námitce uchazeče proti vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel namísto toho vyloučil účastníka z další účasti v zadávacím řízení, a tak postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti a tudíž nezákonně.
JUDr. Lenka Příkazská,
advokátka, partnerka
JUDr. Miroslava Siváková,
advokátní koncipientka
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
