Vyloupení poštovní schránky společníka obsahující pozvánku na valnou hromadu

Judikatura se opakovaně vyjadřovala k otázce, komu a za jakých okolnostní je třeba přikládat k tíži nedoručení pozvánky na valnou hromadu. Např. v usnesení sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, ze dne 26. 6. 2018 Nejvyšší soud judikoval, že pochybení provozovatele poštovních služeb doručujícího pozvánku je nutné přičíst k tíži společnosti (obdobně srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018, sp. zn. 7 Cmo 150/2017). V usnesení sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, ze dne 24. 10. 2012 či usnesení sp. zn. 29 Cdo 373/2014, ze dne 24. 4. 2014 Nejvyšší soud konstatoval, že pokud společník neobdrží pozvánku např. proto společnosti nesdělí adresu, na niž je k zastižení, nelze tuto skutečnost přikládat k tíži společnosti.

Na dosavadní judikaturu pak navázal Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 8 Cmo 223/2019, v němž posuzoval platnost usnesení přijatých na valné hromadě, o jejímž konání se společník nedozvěděl v důsledku vyloupení jeho poštovní schránky obsahující pozvánku na valnou hromadu, přičemž dospěl k následujícím závěrům:

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

„Tvrzení, že napadená usnesení jsou neplatná, protože navrhovatel se nedozvěděl o tom, že se koná valná hromada, protože pozvánka na ni mu nebyla doručena, být důvodem pro určení neplatnosti napadených rozhodnutí valné hromady Společnosti nemůže. Napadené usnesení bylo založeno ohledně posouzení této argumentace na závěrech rozhodovací praxe Ústavního a Nejvyššího soudu, na jejichž rozhodnutí soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí (dílem nepřesně) poukázal. Z nich plyne, že k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady z tohoto důvodu lze dospět pouze za stavu, kdy skutečnost, že adresát se nedozvěděl o obsahu jemu doručované zásilky, je nutno přičíst jejímu odesílateli, v této věci tedy pokud by bylo zjištěno, že Společnost porušila své povinnosti vyplývající jí ze zákona a jejího zakladatelského jednání. K takovému závěru však odvolací soud stejně jako již předtím soud prvního stupně nedospěl. Argumentuje-li odvolatel poukazem na rozdílný skutkový stav v rozhodnutích, z jejichž závěrů soud prvního stupně vyšel, jeho argument není důvodný, protože z těchto rozhodnutí bez ohledu za zjištěný skutkový stav vyplývá zásada, že byl-li při doručování zásilky dodržen postup vyplývající ze zákona, nebo zakladatelského jednání odesílatele, nemůže adresát zásilky úspěšně namítat neúčinnost doručení. Odvolací soud v této souvislosti doplňuje závěr rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaného pod sp.zn. 2 Cdon 1383/97 uveřejněného v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, č. 10, podle něhož případná ztráta písemného uvědomění o uložení zásilky na poště [pozn. nyní výzvy doručujícího orgánu k vyzvednutí uložené písemnosti], bylo-li doručeno do sféry ovládané adresátem, tedy např. do jeho – byť společné – poštovní schránky, jde (za jinak splněných podmínek vyžadovaných ustanovením § 47 odst. 2 [pozn. nyní § 49 odst. 2]) o.s.ř. na vrub adresáta.“

Komentář: Se závěry Vrchního soudu v Olomouci, že vyloupení poštovní schránky společníka obsahující pozvánku na valnou hromadu je třeba přikládat k jeho tíži, lze souhlasit. V uvedeném případě totiž byla splněna premisa, že svolavatel (společnost) učinila vše, co lze po ní spravedlivě požadovat, aby se pozvánka na valnou hromadu ve stanovené lhůtě dostala do sféry dispozice společníka. K řádnému doručení pozvánky proto došlo, je přitom lhostejné, že před tím, než si společník stačil vybrat poštu, byl obsah poštovní schránky odcizen.

Reklama