Výpočet velikosti prodejní plochy a účelové omezení velikosti prodejní plochy za účelem prodeje o státních svátcích
Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, v platném znění (dále jen „zákon o prodejní době“), zavedl zákaz prodeje v maloobchodě a velkoobchodě o některých státních svátcích (1. leden, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen, 25. prosinec, 26. prosinec a 24. prosinec od 12.00 do 24.00 hodin). Dle § 1 odst. 3 zákona o prodejní době existuje několik výjimek, kdy se zákaz nepoužije, jedna z těchto výjimek dopadá na obchody jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2.
Zákon o prodejní době nestanoví způsob výpočtu velikosti prodejní plochy ani plochu, která se má do velikosti započítat a tento výklad se stal předmětem sporu mezi společností Ronja s.r.o. a Českou obchodní inspekcí.
Skutkový stav
V posuzované věci společnost Ronja s.r.o. uskutečnila dne 28. 10. 2016 prodej v provozovně, která dle výpočtu České obchodní inspekce přesáhla výměru 200 m2. Společnost Ronja s.r.o. za účelem dosažení 200 m2 snížila dne 28. 10. 2016 velikost prodejny tím způsobem, že k části regálům omezila přístup zákazníků za použití pásek a zátaras. Společnost Ronja s.r.o. také při přípravě prodejní plochy do prodejní plochy nepočítala prostor pokladen. Česká obchodní inspekce při provádění měření prodejní plochy vycházela z velikosti prodejny včetně pokladen a prostor, které byly omezeny zátarasy a shledala porušení zákona o prodejní ploše, za což uložila společnosti Ronja s.r.o. pokutu ve výši 20.000 Kč. Společnosti Ronja s.r.o. se proti rozhodnutí České obchodní inspekce bránila odvoláním, které však bylo zamítnuto, a proto se obrátila na Krajský soud v Brně s žalobou na zrušení rozhodnutí správního orgánu.
Odůvodnění výpočtu velikosti prodejní plochy
Krajský soud v Brně se v řízení sp. zn. 31 A 106/2017 zabýval otázkou, zda došlo k porušení zákona o prodejní ploše, zejména, jakým způsobem se má prodejní plocha počítat. Při výpočtu prodejní plochy je nutno vycházet z Nařízení Komise (ES) č. 250/2009 ze dne 11. března 2009 dle kterého se „prodejní plochou rozumí odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:
- celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
- plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
- plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.
Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.“
Dle Krajského soudu by se však do prodejní plochy neměla počítat:
- „plocha prodejny, ve které nedochází ke kontaktu se zákazníkem a slouží toliko k servisním účelům (administrativní plochy, sklady, prostory určené výhradně pro personál a další příslušenství provozovny, ve kterém nedochází k prodeji),
- plocha za pokladnami, ve které již není zboží ani vystavováno, ani prodáváno (tento prostor je obecně využíván k odkládání nákupních košíků, ukládání nakoupeného zboží zákazníky pro následnou přepravu, popř. čekání na osobu v prodejně nakupující).“
Účelové omezení velikosti prodejní plochy
Společnost Ronja s.r.o. za účelem snížení velikosti prodejní plochy omezila dne 28. 10. 2016 prodejní plochu použitím pásek a zátaras. Prodej tedy probíhal pouze v omezeném prostoru provozovny, ač za použitými zátarasy byly regály vyplněné zbožím, ke kterým pouze uvedeného dne neměli zákazníci přístup. Dle názoru České obchodní inspekce, který potvrdil Krajský soud v Brně, nelze pro účely výpočtu plochy provozovny vycházet z „plochy dočasně omezené či jakkoli ad hoc upravené“, ale je nutno vycházet z velikosti provozovny dle výše stanovených pravidel, která je běžně určena k nabízení zboží zákazníkům.
Velikost prodejní plochy je samozřejmě možné v čase měnit, takové změny však musí být trvalejšího charakteru, „směřující k dlouhodobé změně prostor provozovny.“
Proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 31 A 106/2017-56, ze dne 3. 4. 2019 podala společnost Ronja s.r.o. kasační stížnost, můžeme tedy ještě očekávat, zda Nejvyšší správní soud podmínky výpočtu podlahové plochy změní nebo upřesní.
Závěr
Při výpočtu prodejní plochy pro účely zákona o prodejní ploše je nutno započítat celkovou plochu, kam mají přístup zákazníci, včetně zkušebních místností, plochu zabranou prodejními pulty a výklady, plochu za prodejními pulty, kterou používají prodavači. Velikost prodejní plochy má trvalejší charakter a nelze ji tak pouze krátkodobě změnit opatřeními (v podobě zátaras, pásek apod.) jejichž jediným cílem je vyhnout se zákonnému zákazu prodávat zboží ve stanovené státní svátky v provozovně s prodejní plochou nad 200 m2.
