epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 10. 2015
    ID: 99335upozornění pro uživatele

    Změna způsobu předávání osobních údajů do USA

    V oblasti přeshraničního předávání osobních informací došlo rozhodnutím Soudního dvora ve věci Schrems v. Data Protection Commissioner (C-362/14) ke zrušení institutu tzv. bezpečného přístavu (z angl. Safe Harbor), který znamená zpřísnění podmínek pro předávání osobních údajů do USA.

     
     CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář
     
    Obecná úprava přeshraničního předávání osobních údajů

    Základní standardy ochrany osobních údajů pro členské státy Evropské unie vymezuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ze dne 24. 10. 1995 (dále jen „Směrnice“). Tyto byly transponovány do české vnitrostátní právní úpravy a začleněny do zák. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „ZOOÚ“).

    Nejjednodušším způsobem předávání osobních údajů je jejich transfer v rámci členských zemí Evropské Unie, který nepodléhá žádným formálním požadavkům, naopak v souladu se základní zásadou volného pohybu musí být i zde zakotven volný režim, bez něhož by bylo možno realizovat volný pohyb zboží, osob, služeb i kapitálu jen stěží.

    Odlišný režim nastává tehdy, směřují-li osobní údaje do třetích zemí, tedy do států mimo Evropskou Unii. I zde však existuje možnost zjednodušení předávání osobních údajů, a to v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouvy.[1] Za stěžejní smlouvu v této oblasti lze považovat Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů (tzv. Úmluva č. 108), kterou až do dnešního dne ratifikovalo 47 členů Rady Evropy.[2] Orgánům EU byla navíc poskytnuta možnost, aby svým rozhodnutím stanovily, které země zajišťují Směrnicí požadovanou úroveň ochrany osobních údajů, do nichž je následně možno předávat osobní údaje bez omezení (příkladem těchto zemí je např. Švýcarsko, Argentina, Izrael a další). Ve všech ostatních případech podléhá transfer vždy povolení národního dozorčího orgánu. 

    Zejména z obchodních důvodů však vyvstala potřeba zjednodušit způsob předávání informací do USA. Proto byl rozhodnutím Komise 2000/520/ES[3] (dále jen „Rozhodnutí“) vytvořen speciální režim zvaný „Safe Harbor“ neboli bezpečný přístav.

    „Safe Harbor“ neboli bezpečný přístav

    Podstata bezpečného přístavu byla přitom jednoduchá. Jednotlivé americké společnosti samy rozhodovaly o tom, zda se do programu bezpečného přístavu zapojí či nikoliv.  Pokud ano, musely tak deklarovat veřejně a zavázat se k dodržování základních zásad, stanovených ve výše uvedeném Rozhodnutí Komise. Jednalo se tedy o jakési „samoosvědčení“, činěné společností, na základě kterého byla zařazena na tzv. „Safe Harbor list“., tedy seznam, který obsahoval všechny společnosti, kterým bylo možné bez dalšího předávat osobní data z EU, aniž by bylo třeba žádat o povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) nebo jiného obdobného národního dozorčího orgánu. Soudní dvůr však toto Rozhodnutí Komise ve sporu mezi rakouským absolventem práv se společností Facebook Ireland Ltd. prohlásil za neplatné.

    Schrems v. Data Protection Commissioner

    Základem sporu se stala odmítnutá stížnost Maximilliana Schremse, podaná Komisaři pro ochranu osobních údajů, ve které se domáhal prošetření, zda je zajištěna odpovídající ochrana osobních údajů, které uživatelé poskytují společnosti Facebook Ireland Ltd. Tato dceřiná společnost americké společnosti Facebook Inc. totiž veškeré údaje o svých klientech předávala do USA a ukládala je na tamějších serverech. Svá tvrzení o nedostatečnosti poskytnutých záruk ze strany USA opíral o zjištění Edwarda Snowdena, který v roce 2013 zveřejnil informace o praktikách americké NSA. Tato bezpečnostní agentura měla totiž podle něj přímý přístup nejen k účtům uživatelů služby Facebook, ale i Googlu, Apple a dalších, a to aniž by k němu potřebovala přivolení soudu. Stížnost byla komisařem odmítnuta, neboť argumentoval, že sama Komise svým rozhodnutím již konstatovala, že ochrana osobních údajů poskytována Spojenými státy je dostatečná. M. Schrems se tedy odvolal a irský High Court (vrchní soud) podal Soudnímu dvoru předběžné otázky, zabývající se tím, zda jsou úřední osoby vázány závěrem Komise, obsaženým v rozhodnutí, o zajištění dostatečné ochrany osobních údajů ze strany USA.

    Soudní dvůr konstatoval, že vnitrostátní orgány dozoru musí být schopny posuzovat, zda jsou při předání osobních údajů zajištěny požadavky na jejich ochranu ve smyslu Směrnice, avšak nejsou nadány pravomocí rozhodnout o neplatnosti unijního aktu. Toto právo náleží pouze Soudnímu dvoru. V návaznosti na toto tvrzení tedy Soudní dvůr posuzoval, zda je Rozhodnutí Komise slučitelné s požadavky na ochranu soukromí a základních práv a svobod osob. Problematickým se zde stalo mimo jiné ustanovení Rozhodnutí, podle kterého mají před jeho aplikací přednost „požadavky na bezpečnost státu, veřejný zájem nebo prosazování zákonů“, a to aniž by byl osobám, do jejichž práv bylo za tímto účelem zasaženo, k dispozici jakýkoliv mechanismu účinné obrany nebo opravy či výmazu poskytnutých údajů. Takový zásah musí být umožněn pouze za dodržení principu přiměřenosti, a omezit se tedy jen na situace, kdy je to naprosto nezbytné. Stanovená úprava tomuto požadavku neodpovídala. V neposlední řadě bylo tímto Rozhodnutím Komise zasaženo i do práva vnitrostátních orgánů vykonávat dozor nad dodržováním základních práv a svobod osob. Proto bylo Rozhodnutí Komise Soudním dvorem zrušeno.

    Jak postupovat dál?

    Zrušením bezpečného přístavu ztratily Spojené státy své výsadní postavení v oblasti přeshraničního předávání osobních údajů, od nyní tedy podléhají stejnému režimu jako třetí země. Toto má dalekosáhlé důsledky, neboť „Safe Harbor“ představoval nejjednodušší způsob transferu dat do USA. Toto rozhodnutí se nedotkne pouze velkých amerických korporací, jakými jsou Facebook, Google nebo provozovatelé cloudových řešení, ale zejména jejich evropských klientů. Rozsah problému spočívá zejména v tom, že globálně největšími poskytovateli datových úložišť jsou právě americké společnosti. Naštěstí existují i jiné způsoby, jakými je možno realizovat předávání osobních údajů.

    1. Standardní smluvní doložky

    Prvním ze způsobů je uzavření standardní smluvní doložky.[4] Zahrnutím standardní smluvní doložky do smlouvy hlavní se smluvní strana zavazuje, že jí předávané osobní údaje do třetích zemí budou dostatečně chráněny před neoprávněnými zásahy, neboť sama doložka stanoví konkrétní povinnosti stran, rozsah odpovědnosti, způsob řešení sporů apod.

    2. Závazná podniková pravidla (tzv. „binding corporate rules“)

    Nadnárodní korporace, působící jak v zemích EU, tak i mimo, mohou dále využít možnost přijmout závazná podniková pravidla. Jedná se o interní předpis, působící pouze v rámci korporace, společnost tedy na jejich základě není oprávněna poskytovat osobní údaje třetím osobám. Zpravidla se bude jednat o transfer informací ohledně klientů společnosti či jejích zaměstnanců. Proces přijetí těchto pravidel je však značně komplikovaný. Společnost si sama vytváří návrh těchto pravidel, který musí předložit ke schválení určenému orgánu dozoru v rámci EU, zpravidla ve státě mateřské společnosti. Zároveň se k jejich znění vyjadřují i všechny národní orgány dozoru ve všech zemích, kde má společnost pobočky. Pravidla tedy musí odpovídat všem národním předpisům na ochranu osobních údajů. Až po vypořádání připomínek jednotlivých úřadů je přijato jejich finální znění.

    3. Povolení ÚOOÚ

    V ostatních případech bude třeba požádat ÚOOÚ o vydání povolení k předání osobních údajů, přičemž musí být naplněn alespoň jeden z důvodů, které předpokládá § 27 odst. 3 ZOOÚ. Jedná se mj. jak o situace, kdy k předání osobních údajů dochází na základě souhlasu subjektů, tak i případy, kdy je předání nezbytné pro uzavření smlouvy nebo jejího plnění či případy, kdy to vyžaduje důležitý veřejný zájem.


    JUDr. Martin Kartner

    JUDr. Martin Kartner,
    partner

    Mgr. Andrea Hromadová,
    advokátní koncipient


    CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Týn 639/1
    110 00  Praha 1 – Staré Město

    Tel.: +420 221 111 711
    Fax: +420 221 111 725
    e-mail: office@chsh.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] K jejíž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jíž je Česká republika vázána, které zakazují omezování volného pohybu osobních údajů ve svých ustanoveních a zároveň se jimi země zavazují k zajištění odpovídající úrovně dat.
    [2] Aktuální seznam zemí, které ratifikovaly Úmluvu je dostupný na www, k dispozici >>> zde.
    [3] Rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně poskytované podle zásad bezpečného přístavu a s tím souvisejících často kladených otázek vydaných Ministerstvem obchodu Spojených států amerických ze dne 26. 7. 2000.
    [4] Jejich vzory jsou přílohou rozhodnutí Komise 2010/87/EU ze dne 5.2.2010 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle Směrnice.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Martin Kartner, Mgr. Andrea Hromadová ( CHSH Kališ & Partners )
    21. 10. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dobrá víra třetích osob
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Odmítnutí dovolání
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.