Ztráta licence a další osud Sberbank
Banka Sberbank končí v důsledku protiruských sankcí se svými podnikatelskými aktivitami v Evropě, v rámci České republiky zasáhla Česká národní banka jako regulátor, kdy zmrazila většinu aktivit banky a zahájila řízení o odnětí licence. Pád velké banky české prostředí nepamatuje od 90. let a v této souvislosti proto vyvstává řada otázek.
Odebrání licence
Poslední únorový den zahájila ČNB se Sberbank řízení o odebrání licence, které vyústilo v rozhodnutí o odebrání licence již o dva měsíce později. ČNB rovněž spolu se zahájením správního řízení vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů a omezila ji v nakládání s aktivy. Rozhodnutí není veřejně dostupné, nicméně ČNB přistoupila k odejmutí licence (dle vlastního vyjádření[1]) pro zhoršení likviditní situace banky v souvislosti s významným odlivem vkladů poté, co došlo k eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu a napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace. Účelem tohoto kroku byla minimalizace dopadů na ekonomiku a finanční systém jako takový. ČNB v tomto případě postupovala v tzv. režimu krize podle zvláštního zákona[2], podle nějž je oprávněna, ale také povinna, jednat v případě, že určitý finanční subjekt selhává, tedy splňuje podmínky pro odnětí povolení k činnosti, a to zejména tím, že mu vznikla ztráta, která způsobila nebo může způsobit podstatný pokles výše jejího kapitálu.[3]
Likvidace nebo insolvence?
V důsledku pozbytí bankovní licence Sberbank směřuje do likvidace, kdy tato skutečnost byla ke dni 3. května 2022 zapsána do obchodního rejstříku a soud jmenoval likvidátorku. V současné chvíli likvidátorka posuzuje solventnost Sberbank, přičemž dojde-li likvidátorka k závěru, že Sberbank disponuje dostatečnými prostředky, začne likvidovat majetek Sberbank a z výtěžku zpeněžení uspokojovat pohledávky jednotlivých věřitelů. Likvidace bank se bude řídit zvláštními ustanoveními[4], subsidiárně pak obecnými ustanoveními o likvidaci[5].
Dojde-li likvidátorka k opačnému závěru, tj. k závěru, že Sberbank nemá dostatek finančních prostředků, bude povinna podat na společnost Sberbank insolvenční návrh, přičemž k takovému závěru může likvidátorka dojít i v průběhu likvidace.[6]
Hodnocení nastalé situace
Česká entita Sberbank CZ, a.s. má jediného akcionáře, rakouskou Sberbank Europe AG, jejímž vlastníkem je ruská Sberbank, v níž je většinovým vlastníkem ruské ministerstvo financí. Je zřejmé, že regulatorní orgány a centrální banky napříč EU koordinovaly vnitrostátní opatření proti jednotlivým členům skupiny Sberbank s vazbami na Rusko. Může se zdát, že výše uvedené kroky byly učiněny bez dostatečného zvážení případných dopadů zejména na spotřebitele, rovněž byly učiněny nikoliv bez vnějšího vlivu, a to jak mediálního, vládního, tak i například z pozice evropské instituce Single Resolution Board[7], která jako první označila na konci února roku 2022 rakouskou, slovinskou a chorvatskou Sberbank jako přímo selhávající nebo určila za pravděpodobné, že selžou[8].
Možná odpovědnost státu za způsobenou újmu?
Nesprávného úředního postupu, tedy porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí[9], se podle zvláštního zákona[10] lze domáhat přímo u úřadu, který škodu způsobil (tj. v daném případě ČNB). Takové uplatnění je pak bezpodmínečnou podmínkou pro případnou žalobu u soudu. Příslušný správní úřad má následně lhůtu šesti měsíců, kdy rozhodne ve své diskreci o tom, zda dojde k akceptaci požadavku, a tedy náhradě škody (byť např. částečné), nebo zda nárok zamítne. V případně druhé – negativní možnosti, případně též nevyjádří-li se správní úřad ve lhůtě šesti měsíců, je nutné podat žalobu k soudu. Nesprávný úřední postup rovněž podléhá promlčecím lhůtám, kdy nárok musí být uplatněn. Na promlčení v dané oblasti se aplikují obecná ustanovení o promlčení, kdy se jedná o tříletou subjektivní lhůtu, která plyne ode dne kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se však nárok promlčí za 10 let ode dne, kdy škoda vznikla. Nutno dodat, že odpovědnost státu za škodu prozatím nebyla dovozena ani v jiných zemích Evropské unie, nicméně lze v brzké budoucnost očekávat, že se evropské soudy budou žalobami zabývat.
Mgr. Ing. Dominik Fries,
advokát
Mgr. Ondřej Kučera,
právník
Mgr. Vojtěch Hanzal,
právník
e-mail: info@klblegal.cz
[3] § 4 odst. 1 písm. a) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
[6] § 200 občanského zákoníku
[7] Jednotný výbor pro řešení krizí – úkolem SRB je zajistit řádné řešení krizí bank na pokraji úpadku s minimálními dopady na reálnou ekonomiku a veřejné finance zúčastněných zemí EU a dalších subjektů.
[9] Výklad plyne ze setrvalé judikatury civilních soudů, např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 129/97, sp. zn. 25 Cdo 36/2004 či usnesení sp. zn. 25 Cdo 40/2005.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
