27. 5. 2015
ID: 97940

LAW FIT 2015: Konec volného internetu?

Zdroj: LAW FIT 2015 / autor: Jiří Ryszawy, VIC ČVUT

eFocus

V pondělí 18.5.2015 proběhl třetí ročník konference LAW FIT pořádané Fakultou informačních technologií ČVUT. Konference si klade za cíl spojovat technologické a právní otázky a zve k diskuzi jak IT odborníky, tak právníky. Tématem letošního ročníku byl konec volného internetu a s tím úzce související tzv. síťová neutralita.

Volný internet? Historie, která se nebude opakovat!

Chair konference Zdeněk Kučera, advokát Baker & McKenzie a garant výuky právních předmětů na FIT ČVUT konferenci zahájil slovy, že podle něj volný internet je „historie, která se nebude opakovat“ a něco, co už prakticky neexistuje. Důvodem jsou zejména zásahy státní regulace i narušování síťové neutrality soukromými subjekty. Střet o regulaci síťové neutrality tkví rovněž v pohledu na to, kdo je motorem inovací. Podle Kučery na jedné straně stojí zastánci regulace síťové neutrality, kteří tvrdí, že inovace přináší otevřený trh, a proto je konkurenční prostředí legislativně podporovat a na druhé ti, kteří tvrdí, že konkurence je na trhu dostatečná a nositelem inovací jsou právě velcí hráči.

Jaromír Novák, předseda Rady ČTÚ, pod jehož záštitou se letošní ročník konference konal, představil obecná pravidla a doporučení pro využívání řízení datového provozu při poskytování služby přístupu k síti internet vydaná ČTÚ v prosinci 2013. Ta prosazují hlavně zájmy spotřebitelů vůči poskytovatelům připojení. Pravidla stanovují nepřístupnost diskriminace, blokování nebo degradace jednotlivých datových toků až na opodstatněné výjimky, které mají být zákazníku jasně zřetelné ze smlouvy s poskytovatelem připojení.

Podle Nováka chybí obecně přijímaná definice síťové neutrality, protože si ji vykládají jinak různí poskytovatelé služeb informační společnosti, zejména pak dochází k různé interpretaci mezi velkými a malými poskytovateli připojení. Novák dodal, že na konci tohoto roku otevře ČTÚ veřejnou debatu o dostatečnosti dosavadní regulace. Vedle toho zmínil, že v souvislosti s projednávanou telekomunikační legislativou v EU je možné, že bude přijata směrnice týkající se síťové neutrality, kterou bude nutno implementovat do českého právního řádu.

Na vystoupení Jaromíra Nováka navázal prezentací Aleš Musil, právník Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž při Evropské komisi. Ten představil činnost Evropské komise v souvislosti s digitálním trhem, přičemž síťová neutralita patří vedle dostupnějšího a bezpečnějšího internetu, podpory soutěže na technologickém trhu a ochrany soukromí na internetu mezi její hlavní cíle. Musil též upozornil na judikaturu související se zneužíváním dominantního postavení poskytovateli širokopásmového připojení k internetu, např. rozsudek Tribunálu T‑336/07 Telefónica SA a Telefónica de España SAU.

LAW FIT 2015
Foto: Jiří Ryszawy, VIC ČVUT

Narušování síťové neutrality

Další část konference zahájil svým vystoupením Jiří Peterka, konzultant a publicista, který svou prezentací objasnil pojem síťové neutrality netechnikům. Vysvětlil fungování IP protokolu, s důrazem na to, že tento protokol byl stvořen pro jednodušší služby (email), nikoliv pro multimediální přenosy, jako je zvuk a video, a proto se pro jejich přenos příliš nehodí. Aby mohly tyto služby efektivně fungovat, je podle Peterky jedním z řešení upřednostňování přenosů určitých dat a tím i zaručení jejich včasného přenosu na úkor jiných dat, čímž pak dochází k porušování. Peterka naznačil, že vybalancování neutrality a funkčnosti sítě je velmi náročné, zvlášť s ohledem na politizaci debaty o síťové neutralitě.

Ondřej Filip, výkonný ředitel CZ.NIC zdůraznil, že Česká republika je prozatím malý trh na to, aby se zde sváděly velké bitvy související se síťovou neutralitou, jako je tomu například v USA.

Zajímavý pohled nabídl Petr Slováček, člen představenstva O2 a budoucí předseda představenstva infrastrukturní společnosti O2 CETIN. Ten v rozhovoru vedeném Janem Kleslou, vedoucím ekonomického magazínu Index LN, zdůraznil, že se trh velmi mění, například příchod a závratný růst služeb jako je Facebook, Twitter nebo Skype by před 10 lety málokdo předvídal, což klade na infrastrukturní společnosti obrovské finanční nároky na budování výkonných sítí. Slováček přitom vyjádřil svůj osobní názor, že určitá regulace síťové neutrality je zapotřebí.

Blokování obsahu internetu jako zátěž pro poskytovatele služeb informační společnosti

Pohled poskytovatelů připojení na blokování obsahu na internetu přednesl Martin Cach z UPC ČR, a to v souvislosti s loňským rozsudkem SDEU ve věci C-314/12 UPC Telekabel Wien, kdy bylo poskytovateli připojení nařízeno zablokování přístupu uživatelů ke stránce porušující autorská práva.

Cach se ohradil proti této nové povinnosti pouze z toho důvodu, že poskytovatel připojení je známý a je jednodušší obrátit se na něj, než na osobu zpřístupňující obsah, který porušuje autorská práva. Podle Cacha blokování obsahu porušuje síťovou neutralitu (poskytovatel musí “nahlížet” do přenášených dat uživatele) a je spjato s vysokými finančními náklady, které nejsou poskytovatelům připojení dostatečně hrazeny.

To glosoval Matěj Vácha, advokát z AK PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK, když poznamenal, že osoba, jejíž práva byla dotčena se má prvně obrátit na porušovatele a teprve po neúspěšném vymáhání na poskytovatele připojení. Veronika Křesťanová z Městského soudu v Praze dodala, že internet je z velké části založený na anonymitě. Z toho důvodu dává smysl, když se osoba, jejíž práva jsou porušována, obrací na toho, “koho zná”, tedy poskytovatele připojení, aby přístup na stránku zablokoval. Oba komentátoři se však shodli na tom, že některé rozsudky SDEU jsou nekoncepční a ne vždy reflektují stav debaty odborné veřejnosti.

Eva Martinicová z Google se svou přednáškou zaměřila na tzv. “právo být zapomenut“, kdy rozsudkem SDEU C-131/12 byla společnosti Google uložena povinnost na žádost uživatelů mazat určitá data vyhledávání, která se jich týkají. Martinicová ukázala statistiky, kdy společnost Google již celkově vyhodnotila z hlediska odstranění přes 930 tisíc webových adres. V České republice jde o více než 11.000 webových adres na základě 2.580 žádostí uživatelů, přičemž vyhověno bylo 35,8% z žádostí. Martinicová odkázala i na volně přístupný informační bulletin Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde je problematika práva být zapomenut detailně zpracována a na kterém se též společnost Google podílela.

Celou konferenci pak uzavřel rozhovor Zdeňka Kučery vedený s Ondřejem Plešmídem, právníkem Ministerstva financí ČR, který se podílel na tvorbě nového zákona o hazardních hrách. Ten má mimo jiné poskytnout zákonný rámec pro blokování nelegálního on-line hazardu. Inspiraci k této úpravě čerpalo ministerstvo ze zahraničí, především z Dánska a Francie. Podle Plešmída má být blokace nelegálních webů až posledním řešením, jako příklad uvádí Francii, kde bylo před přijetím obdobné zákonné úpravy přes 6.000 nelegálních webů s online hazardem. Většina z nich na výzvu ukončila svou činnost, přičemž k blokaci došlo pouze u 3% z těchto webů. Z řad návštěvníků konference však padly výtky směrem na Ministerstvo financí, že dostatečně nekonzultovalo technické provedení tohoto opatření s odborníky.

Třetí ročník konference LAW FIT se těšil enormnímu zájmu – zúčastnilo se jej přes 250 návštěvníků z řad IT specialistů, právníků, zástupců státní správy a studentů.

Konference LAW FIT je projektem Fakulty Informačních technologií v Praze a epravo.cz je jedním z jejích mediálních partnerů.


Barbora Dědková, studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s přispěním JUDr. Zdeňka Kučery, Ph.D., advokáta Baker & McKenzie a vyučujícího na FIT ČVUT a PF UK.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz