20. 6. 2017
Vezměte, prosíme, na vědomí, že text článku odpovídá platné právní úpravě ke dni publikace.
Doručování námitek zadavateli prostřednictvím datové schránky
Dne 6.3.2017 nabylo právní moci rozhodnutí [1] předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), které se zabývalo otázkou doručování písemností prostřednictvím datové schránky od uchazeče zadavateli, a to konkrétně doručováním námitek proti zadávacím podmínkám (dále jen „Rozhodnutí“).
Předseda ÚOHS v Rozhodnutí dovodil, že „Námitky proti zadávacím podmínkám podané zadavateli jsou čistě soukromoprávním institutem.” Na námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám se proto podle názoru předsedy ÚOHS nemohou vztáhnout pravidla pro doručování orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky podle § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění příslušných předpisů (dále jen „ZEU“). Předseda ÚOHS uzavřel, že „(...) se na doručení námitek zadavateli vztahuje § 18a odst. 2 ZEU, dle kterého je písemnost doručena okamžikem, „kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu“.
Nad shora uvedené předseda ÚOHS uvedl, že „(...) § 18a zákona o elektronických úkonech je vůči občanskému zákoníku v postavení lex specialis a úprava v tomto zákoně tak má přednost před obecnou úpravou, a nepoužije se tak pravidlo o doručování obsažené v § 570 odst. 1 NOZ, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Tedy fikce doručení dle NOZ nemůže nahrazovat speciální právní úpravu pro doručování do datové schránky dle ZEU.“
Se shora uvedeným právním názorem předsedy ÚOHS, který se vztahuje k zrušenému zákonu č. 137/2006 Sb.[2], se však nelze zcela ztotožnit.
V rozhodovací praxi soudů ČR se ustálil právní názor, že v případě doručování stejnopisu návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele zadavateli musí být dodržována stejná pravidla, jako v případě doručování předmětného návrhu ÚOHS[3]. V případě doručování písemností datovou schránkou se proto používá úprava § 17 ZEU.
Na případ posuzovaný předsedou ÚOHS však shora uvedená rozhodovací praxe NSS nelze vztáhnout, neboť předseda ÚOHS se zabýval přezkumem charakteru doručování námitek proti zadávacím podmínkám a nikoliv doručováním návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele. V této fázi zadávacího řízení, resp. jeho přezkumu, nikterak ÚOHS nevystupuje, a lze se ztotožnit s názorem předsedy ÚOHS, že doručování námitek zadavateli se uskutečňuje v soukromoprávní rovině.
Nelze se však ztotožnit s právním názorem uvedeným v Rozhodnutí, že na doručování námitek zadavateli prostřednictvím datové schránky se použije § 18a odst. 2 ZEU, byť by bylo možné čistě jazykovým výkladem k takovému závěru dospět. Pakliže by se umožnil výklad, o který opřel své rozhodnutí předseda ÚOHS, zadavatelé by dostali do rukou velmi silný nástroj, jak zamezit přezkumu zadávacích řízení, resp. úkonů zadavatele.
Pokud by se zadavatel (pověřená osoba) během lhůty pro podání námitek proti úkonu zadavatele nepřihlásil do své datové schránky, nemohla by se písemnost (námitky) považovat za včas doručenou a zadavatel by nesměl rozhodovat o takových námitkách v případech podle § 111 odst. 4 zrušeného zákona č. 137/2006 Sb. ÚOHS by následně musel návrh, kterému by předcházely shora uvedeným způsobem opožděně doručené námitky, zamítnout podle § 118 odst. 5 písm. c) zrušeného zákona č. 137/2006 Sb.
Vzhledem k tomu, že účelem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je zajistit férovou hospodářskou soutěž, lze shora nastíněný postup zadavatele považovat za zcela rozporný s tímto účelem, jakož i se základními zásadami veřejného zadávání, zejména se zásadou rovného zacházení a transparentnosti.
Pokud by uchazeč doručoval námitky kupříkladu v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v první den lhůty pro podání námitek, nemohl by zadavatel námitky nepřijmout, aniž by tím došlo k porušení práva uchazeče na podání námitek[4]. Pakliže by však uchazeč doručoval námitky prostřednictvím datové schránky v první den lhůty pro podání námitek a zadavatel by nepřistoupil ke kontrole své datové schránky během lhůty pro podání námitek, došlo by v důsledku právního názoru obsaženého v Rozhodnutí k marnému uplynutí této lhůty, i když by při doručování námitek prostřednictvím provozovatele poštovních služeb muselo dojít k jejich včasnému doručení. Tento postup (nečinnost) zadavatele by tak vedl k nerovnému zacházení s uchazeči (účastníky) zadávacího řízení.
Nastíněný postup zadavatele by porušoval i zásadu transparentnosti, neboť jen stěží si lze představit, v době zvyšujícího se tlaku na elektronizaci veřejného zadávání, zadavatele, který by pravidelně[5] nekontroloval stav datové schránky. Zadavatel, který by tak nečinil, postupuje netransparentně, tedy způsobem, který vylučuje, aby mohl být označen za průhledný, právně korektní a předvídatelný[6].
Právní názor předsedy ÚOHS koliduje i s výkladem Krajského soudu v Brně, který vyloučil slepou aplikaci § 18a odst. 2 EUZ na doručování písemností uchazečů zadavateli prostřednictvím datové schránky a dovodil, že je „(...)pro stanovení okamžiku doručení úkonu dodavatele (uchazeče) zadavateli v rámci zadávacího řízení třeba použit výkladové soukromoprávní fikce podle § 45 odst. 1 občanského zákoníku [pozn. autora: § 570 odst. 1 stávajícího občanského zákoníku], spojené s okamžikem dojití zásilky do dispoziční sféry adresáta, jímž je zadavatel, tedy okamžikem 
dodání do datové schránky [pozn. autora: zvýrazněno autorem], bez ohledu na děje následné, tedy především bez ohledu na skutečnost, kdy se zadavatel (pověřená osoba) do datové schránky přihlásí a kdy převzetí podání jeho odesilateli potvrdí.“[7]
NSS při své rozhodovací činnosti dovodil, že: „(...) požadavek, který by umožnoval zadavateli do jisté míry rozhodovat o možnosti správního přezkumu jeho rozhodnutí, by mohl vést k zneužívání a zasahování zadavatele do správního řízení. Není přijatelné, aby zadavatel sám určoval okamžik, ve kterém mu je stejnopis návrhu doručen a tím ovlivňoval možnost správního přezkoumání jeho vlastního rozhodnutí [pozn. autora: zvýrazněno autorem][8].
Byť se předmětné rozhodnutí NSS dotýká možnosti ovlivnění lhůty pro doručení návrhu na zahájení přezkumu úkonů zadavatele v zadávacím řízení, je nutné analogicky uplatnit tento pohled NSS i na podání námitek. Včas podané námitky jsou podmínkou sine qua non pro podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele. Znemožnění včasného podání námitek tím, že se zadavatel nepřihlásí do datové schránky, proto dle názoru autora představuje libovůli zadavatele a vylučuje přezkum postupů a rozhodnutí zadavatele ve správním řízení.
Aby tak byla zachována logika institutů obsažených v již zrušeném zákoně č. 137/2006, který je však pro některá zadávací řízení stále ještě příslušnou právní úpravou, musí být vyloučena aplikace § 18a odst. 2 ZEU ve vztahu k okamžiku doručení námitek zadavateli prostřednictvím datové schránky v případě postupu podle zrušeného zákona č. 137/2006 Sb. Za okamžik doručení námitek zadavateli prostřednictvím datové schránky musí být naopak považován okamžik dodání námitek do datové schránky zadavatele, a to za použití právní fikce obsažené v § 570 odst. 1 občanského zákoníku.
Mgr. Jiří Sadílek,
advokát
Tel.: +420 605 014 813
e-mail: sadilek@aksad.cz
____________________________________________________________________________
[1] Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1.3.2017,
č. j. ÚOHS-R0310/2016/VZ-07400/2017/322/DJa ve věci navrhovatele ŠKODA AUTO, a.s., za účasti Česká republika – Ministerstvo vnitra a Hyundai Motor Czech s.r.o.
[2] Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v § 211 odst. 6 již obsahuje konkrétní úpravu, která stanoví, že „Pří komunikaci uskutečněné prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky. [pozn. autora: podtrženo autorem]“.
[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky (dále jen „NSS“) ze dne 7.8.2013, č.j. 1 Afs 57/2013-39.
[4] K tomu srov. např. rozhodnutí ÚOHS ze dne 9.5.2012, č.j. ÚOHS-S248/2005/VZ-6577/2012/520/DŘí, bod 53.
[5] Příp. kontrolu prováděl alespoň v době, kdy lze očekávat podání námitek, např. období konce lhůty pro podání nabídek (žádostí o účast), období po vyloučení uchazeče (účastníka) zadávacího řízení, období po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky etc.
[6] K tomu srov. definici zásady transparentnosti podle RAUS, D., NERUDA, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 1. vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2007, str. 67.
[7] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25.4.2013, č.j. 31Af 38/2012-52.
[8] Rozsudek NSS ze dne 7. 8.2013, č.j. 1 Afs 57/2013-39.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Nad shora uvedené předseda ÚOHS uvedl, že „(...) § 18a zákona o elektronických úkonech je vůči občanskému zákoníku v postavení lex specialis a úprava v tomto zákoně tak má přednost před obecnou úpravou, a nepoužije se tak pravidlo o doručování obsažené v § 570 odst. 1 NOZ, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Tedy fikce doručení dle NOZ nemůže nahrazovat speciální právní úpravu pro doručování do datové schránky dle ZEU.“
Se shora uvedeným právním názorem předsedy ÚOHS, který se vztahuje k zrušenému zákonu č. 137/2006 Sb.[2], se však nelze zcela ztotožnit.
V rozhodovací praxi soudů ČR se ustálil právní názor, že v případě doručování stejnopisu návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele zadavateli musí být dodržována stejná pravidla, jako v případě doručování předmětného návrhu ÚOHS[3]. V případě doručování písemností datovou schránkou se proto používá úprava § 17 ZEU.
Na případ posuzovaný předsedou ÚOHS však shora uvedená rozhodovací praxe NSS nelze vztáhnout, neboť předseda ÚOHS se zabýval přezkumem charakteru doručování námitek proti zadávacím podmínkám a nikoliv doručováním návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele. V této fázi zadávacího řízení, resp. jeho přezkumu, nikterak ÚOHS nevystupuje, a lze se ztotožnit s názorem předsedy ÚOHS, že doručování námitek zadavateli se uskutečňuje v soukromoprávní rovině.
Nelze se však ztotožnit s právním názorem uvedeným v Rozhodnutí, že na doručování námitek zadavateli prostřednictvím datové schránky se použije § 18a odst. 2 ZEU, byť by bylo možné čistě jazykovým výkladem k takovému závěru dospět. Pakliže by se umožnil výklad, o který opřel své rozhodnutí předseda ÚOHS, zadavatelé by dostali do rukou velmi silný nástroj, jak zamezit přezkumu zadávacích řízení, resp. úkonů zadavatele.
Pokud by se zadavatel (pověřená osoba) během lhůty pro podání námitek proti úkonu zadavatele nepřihlásil do své datové schránky, nemohla by se písemnost (námitky) považovat za včas doručenou a zadavatel by nesměl rozhodovat o takových námitkách v případech podle § 111 odst. 4 zrušeného zákona č. 137/2006 Sb. ÚOHS by následně musel návrh, kterému by předcházely shora uvedeným způsobem opožděně doručené námitky, zamítnout podle § 118 odst. 5 písm. c) zrušeného zákona č. 137/2006 Sb.
Vzhledem k tomu, že účelem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je zajistit férovou hospodářskou soutěž, lze shora nastíněný postup zadavatele považovat za zcela rozporný s tímto účelem, jakož i se základními zásadami veřejného zadávání, zejména se zásadou rovného zacházení a transparentnosti.
Pokud by uchazeč doručoval námitky kupříkladu v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v první den lhůty pro podání námitek, nemohl by zadavatel námitky nepřijmout, aniž by tím došlo k porušení práva uchazeče na podání námitek[4]. Pakliže by však uchazeč doručoval námitky prostřednictvím datové schránky v první den lhůty pro podání námitek a zadavatel by nepřistoupil ke kontrole své datové schránky během lhůty pro podání námitek, došlo by v důsledku právního názoru obsaženého v Rozhodnutí k marnému uplynutí této lhůty, i když by při doručování námitek prostřednictvím provozovatele poštovních služeb muselo dojít k jejich včasnému doručení. Tento postup (nečinnost) zadavatele by tak vedl k nerovnému zacházení s uchazeči (účastníky) zadávacího řízení.
Nastíněný postup zadavatele by porušoval i zásadu transparentnosti, neboť jen stěží si lze představit, v době zvyšujícího se tlaku na elektronizaci veřejného zadávání, zadavatele, který by pravidelně[5] nekontroloval stav datové schránky. Zadavatel, který by tak nečinil, postupuje netransparentně, tedy způsobem, který vylučuje, aby mohl být označen za průhledný, právně korektní a předvídatelný[6].
Právní názor předsedy ÚOHS koliduje i s výkladem Krajského soudu v Brně, který vyloučil slepou aplikaci § 18a odst. 2 EUZ na doručování písemností uchazečů zadavateli prostřednictvím datové schránky a dovodil, že je „(...)
Reklama
NSS při své rozhodovací činnosti dovodil, že: „(...) požadavek, který by umožnoval zadavateli do jisté míry rozhodovat o možnosti správního přezkumu jeho rozhodnutí, by mohl vést k zneužívání a zasahování zadavatele do správního řízení. Není přijatelné, aby zadavatel sám určoval okamžik, ve kterém mu je stejnopis návrhu doručen a tím ovlivňoval možnost správního přezkoumání jeho vlastního rozhodnutí [pozn. autora: zvýrazněno autorem][8].
Byť se předmětné rozhodnutí NSS dotýká možnosti ovlivnění lhůty pro doručení návrhu na zahájení přezkumu úkonů zadavatele v zadávacím řízení, je nutné analogicky uplatnit tento pohled NSS i na podání námitek. Včas podané námitky jsou podmínkou sine qua non pro podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele. Znemožnění včasného podání námitek tím, že se zadavatel nepřihlásí do datové schránky, proto dle názoru autora představuje libovůli zadavatele a vylučuje přezkum postupů a rozhodnutí zadavatele ve správním řízení.
Aby tak byla zachována logika institutů obsažených v již zrušeném zákoně č. 137/2006, který je však pro některá zadávací řízení stále ještě příslušnou právní úpravou, musí být vyloučena aplikace § 18a odst. 2 ZEU ve vztahu k okamžiku doručení námitek zadavateli prostřednictvím datové schránky v případě postupu podle zrušeného zákona č. 137/2006 Sb. Za okamžik doručení námitek zadavateli prostřednictvím datové schránky musí být naopak považován okamžik dodání námitek do datové schránky zadavatele, a to za použití právní fikce obsažené v § 570 odst. 1 občanského zákoníku.
Mgr. Jiří Sadílek,
advokát
Tel.: +420 605 014 813
e-mail: sadilek@aksad.cz
____________________________________________________________________________
[1] Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1.3.2017,
č. j. ÚOHS-R0310/2016/VZ-07400/2017/322/DJa ve věci navrhovatele ŠKODA AUTO, a.s., za účasti Česká republika – Ministerstvo vnitra a Hyundai Motor Czech s.r.o.
[2] Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v § 211 odst. 6 již obsahuje konkrétní úpravu, která stanoví, že „Pří komunikaci uskutečněné prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky. [pozn. autora: podtrženo autorem]“.
[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky (dále jen „NSS“) ze dne 7.8.2013, č.j. 1 Afs 57/2013-39.
[4] K tomu srov. např. rozhodnutí ÚOHS ze dne 9.5.2012, č.j. ÚOHS-S248/2005/VZ-6577/2012/520/DŘí, bod 53.
[5] Příp. kontrolu prováděl alespoň v době, kdy lze očekávat podání námitek, např. období konce lhůty pro podání nabídek (žádostí o účast), období po vyloučení uchazeče (účastníka) zadávacího řízení, období po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky etc.
[6] K tomu srov. definici zásady transparentnosti podle RAUS, D., NERUDA, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 1. vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2007, str. 67.
[7] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25.4.2013, č.j. 31Af 38/2012-52.
[8] Rozsudek NSS ze dne 7. 8.2013, č.j. 1 Afs 57/2013-39.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
