Není-li mezi manžely uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu obsahující odlišnou úpravu, platí, že spolu se vznikem manželství vzniká společné jmění. NOZ v § 708 až 711 vymezuje, co je jeho součástí a co nikoliv. V této souvislosti bývají diskutovány především dvě otázky. První otázkou je, zda se podíl na zisku plynoucí z účasti jednoho z…
Přinejmenším právní veřejnosti je dobře známo, že nový občanský zákoník stanoví určité limity při používání smluv uzavíraných adhezním způsobem (tzv. formulářové smlouvy) a obchodních podmínek. Účelem tohoto článku není objevovat nové, ale stručně shrnout limity zavedené NOZ.
Bude tomu téměř rok, co Soudní dvůr Evropské unie vydal další z mnoha rozhodnutí interpretujících některé problematické aspekty přeshraničních insolvenčních řízení. Toto rozhodnutí uveřejněné pod sp. zn. C - 327/13 kupodivu ponechalo velkou část evropské odborné veřejnosti tzv. chladnou. Přesto je cílem tohoto článku upozornit alespoň českou…
Účel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je možné spatřovat v zakotvení základních principů hospodářské soutěže vycházejících z evropské právní úpravy a zajištění efektivního, hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků při zachování konkurence, která povede k transparentní…
Stará úprava[1] korporátního práva rozdělení působnosti členů orgánu společnosti neumožňovala, respektive neposkytovala tomuto řešení vedení společnosti s ručením omezeným[2] hmotněprávní základ, přestože je tzv. horizontální delegace působnosti členů orgánu poměrně praktickým řešením správy společnosti. Nová právní úprava – konkrétně nový…
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje, že zadavatel by měl při postupu dle ZVZ dodržovat základní zásady zadávacího řízení, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nicméně v aktuálním znění ZVZ je možné najít z této obecně stanovené doktríny určitou…
Článek se zabývá hlavními perspektivami institutu trestní odpovědnosti právnických osob ve smyslu platné právní úpravy, tedy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), a to především ve smyslu hlavních legislativních změn, novelizací a návrhů novelizací výše…
Od jakého okamžiku je třeba počítat lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám v případě „dvoufázových“ zadávacích řízení, typicky v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu? Cílem tohoto článku je upozornit na nové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), které určitým…
Téměř každý mladší kolega působící v advokátní kanceláři zabývající se právem společností se dříve či později setkal s návrhem na zápis do veřejného rejstříku. Dnes již duch elektronizace postoupil do té míry, že takový návrh nelze vytvořit jinak než pomocí online aplikace umístěné kdesi na serverech Ministerstva spravedlnosti ČR („ministerstvo“).
Smluvní pokuta je nejen v obchodním styku hojně používaným prostředkem k posílení právního postavení věřitele, tedy k utvrzení dluhu. V tomto příspěvku se zabývám souvislostí mezi povinností hradit smluvní pokutu a tím vzniklou škodou subjektu, který tuto pokutu hradí v důsledku porušení povinnosti jiného subjektu, typicky dalšího dodavatele, a to…
Lhůta pro podání nabídek ve veřejné zakázce vymezuje mimo jiné časový úsek, po který je zadavatel za určitých podmínek oprávněn měnit zadávací podmínky. Jedná se o lhůtu, po kterou jsou všem potenciálním dodavatelům známy podmínky stanovené zadavatelem pro zadávací řízení, přičemž konec lhůty pro podání nabídek znamená v celém řízení významný…
Institut tiché společnosti je upraven v § 2747 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “OZ”). V obecné rovině bylo o této problematice napsáno již mnoho pojednání, přeseto jsem se ve své praxi v nedávné době setkala s několika problémy souvisejícími s tichou společností, na které jsem nenašla v odborné literatuře odpověď či…
Přestože nová právní úprava korporátního práva obsažená v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech[1] nepřináší v otázce svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným žádné zásadní změny, je třeba hodnotit úpravu této problematiky v novém zákonu jako úpravu přesnější a v tomto ohledu tedy jako úpravu zdařilejší.
Na stránkách epravo.cz byl v nedávné době uveřejněn článek zabývající se otázkou, jaká kvalitativní kritéria musí splňovat veřejným zadavatelem[1],[2] oslovovaní dodavatelé ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a do jaké míry je zadavatel…
Dle § 131 odst. 8 a § 183 obchodního zákoníku platilo, že rejstříkové soudy mohly za určitých podmínek přezkoumávat v řízeních ve věch obchodního rejstříku platnost usnesení valné hromady, a to i v případě, že nebylo separátně zahájeno soudní řízení o vyslovení jeho neplatnosti, případně pokud sice takové řízení zahájeno bylo, ale návrh na…
Legislativní rada vlády obdržela v polovině července roku 2015 očekávaný návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který byl připravován ze strany Ministerstva pro místní rozvoj v souvislosti s transpozicí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU (dále jen „směrnice 2014/24/EU“). Podle deklarovaného harmonogramu by…
Každá obchodní společnost je jiná, každá má jiné vnitřní struktury, jiný důvod založení. Snad kromě obchodních společností s jediným společníkem nebo společníky se stejnými obchodními podíly, jsou v každé společnosti společníci s různou velikostí obchodních podílů a od toho se také odvíjí jejich možnost ovlivňovat obchodní směřování společnosti.
Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jedná se o společnost osobního charakteru, jejímž pojmovým znakem je osobní účast společníků na společnosti. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen…
Víme, že nabídkou na uzavření smlouvy může být i vystavení zboží, či jeho reklama (§ 1732 odst. 2). Víme také, že kdo nedodrží smlouvu, odpovídá za škodu. Víme ale, že to může ohrozit naše výhradní obchodní zastoupení?
Nejednoznačná právní úprava institutu jistoty v § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a existence jen velmi skromné relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“ nebo „Úřad“) k tomuto tématu zanechávají v aplikační praxi některé otazníky, a to i…
Podmínku bezprostřednosti závažného ohrožení sebe nebo svého okolí, která představuje ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách jednu z nezbytných podmínek pro...
Pokud v otázce, v níž má být aplikováno unijní právo, obecný soud rozhodující jako soud poslední instance ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoložení...
Má-li být dobrá víra nabyvatele podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyvrácena z důvodu nedostatečné investigativní aktivity, musí obecný soud ústavně...
V případě, že Nejvyšší soud opomíjí své vlastní závěry vyslovené dříve v totožných či obdobných věcech a arbitrárně změní svůj náhled na skutečnost, která přímo...
Dovolání by mělo jasně odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, nejlépe citací data a spisové značky judikátu. Označuje-li...
