Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) platí skoro rok a půl. Začínají se proto pomalu objevovat první soudní rozhodnutí vyjasňující některé pochybnosti ohledně jeho výkladu. Na některé závěry takových rozhodnutí ve věcech obchodního rejstříku poukazuje tento článek.
Nová úprava zastavení podílu v korporaci podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „Občanský zákoník“) přinásí oproti právní úpravě obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „Starý občanský zákoník“) a v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „Obchodní zákoník“) podstatné změny. Právní…
Jak jsme již před časem informovali, probíhá v odborných kruzích čilá diskuze o tom, jak zajistit na trhu dostatek kvalifikovaných řemeslníků. Podnět k diskuzi na toto téma vychází zejména z řad odborných spolků sdružujících samotné kvalifikované řemeslníky, které usilují o pozvednutí a udržení kvality řemeslníků působících na trhu. Na základě…
Smyslem základní způsobilosti jako kritéria kvalifikace je prokázat spolehlivost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Alespoň takto hovoří důvodová zpráva k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „ZZVZ“), která byla spolu s vlastním textem ZZVZ vložena do Knihovny připravované legislativy ve druhé polovině dubna 2015. Proklamované…
Dne 6. března 2015 byla ve Sbírce zákonů ČR pod č. 40/2015 Sb. publikována dvacátá první novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ZVZ“) a téhož dne rovněž nabyla účinnosti. Vzhledem k plánovanému datu nabytí účinnosti aktuálně připravovaného, zcela nového zákona o zadávacích řízeních souvisejícího s transpozicí nových…
V nedávné době jsme se setkali s odkazy na názor uvedený v komentáři[1] profesora Bělohlávka k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) (dále jen "ZOK"). Komentář k § 135 odst. 2 ZOK poznamenává, že ZOK nemá žádnou úpravu pro spojení podílu ex lege. Z toho dovozuje, že pokud společenská smlouva…
Zákon o obchodních korporacích v ust. § 244 odst. 1 formuluje (k obdobné úpravě v obchodním zákoníku srov. ust. § 56a odst. 2, resp. v novém občanském zákoníku ust. § 212 odst. 2 in fine) generální pravidlo spočívající v rovném zacházení společnosti s akcionáři. Jde o princip, dle něhož by měla být vykládána jednotlivá ustanovení akciového práva.
Nový občanský zákoník zavádí nový institut nejen pro ochranu práv smluvní strany, která důvodně očekávala uzavření smlouvy a jejíž neuzavřením jí byla způsobena škoda, ale i její obranu ve formě práva žádat náhradu škody za porušení povinnosti smluvní strany jednat v obchodním styku poctivě. Důležitou součástí této kvazikontraktní odpovědnosti je…
V současné době se zadavatelům v případě nastalé potřeby zadání dodatečných stavebních prací (tzv. víceprací) daří pouze obtížně naplnit několik kumulativních a restriktivně interpretovaných podmínek, za kterých mohou na vzniklou potřebu pružně reagovat a poptávat vícepráce mimo některý z druhů soutěžních zadávacích řízení – v jednacím řízení bez…
Technická kvalifikace, její jednotlivé kvalifikační předpoklady a prokazování jejich splnění je jedním z klíčových institutů zadávacího řízení. V tomto článku bychom se ale rádi zaměřili pouze na jeden z technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na stavební práce, a to na seznam stavebních prací provedených dodavatelem a na jeho…
Před přijetím nového občanského zákoníku[1] prodělal názor soudů a odborné veřejnosti na právní povahu rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady turbulentní vývoj. V minulosti bylo sporným především to, zda rozhodování jediného společníka je či není právním úkonem (dnes „právním jednáním“). Zodpovězení této otázky je významné mimo…
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob předjímal možnost provádění zápisů do těchto rejstříků rovněž notáři již od okamžiku své účinnosti, tj. od 1. ledna 2014. Praktickému spuštění takových zápisů však dosud bránila mj. skutečnost, že nebyla stanovena výše soudních poplatků za takové zápisy prováděné nikoliv soudem, nýbrž…
V poslední době se stále více setkáváme se zájmem klientů – majitelů společností – o informace, jakým nejvhodnějším způsobem lze řešit odchod z vedení společnosti a přenechání jejího řízení nástupcům, ať už z řad členů rodiny, zaměstnanců nebo třetích osob. Vzhledem k tomu, že je problematika tzv. generační obměny s ohledem na množství dostupných…
Ve druhé půlce dubna 2015 byl do knihovny připravované legislativy vložen návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „Zákon“)[1], který by měl nahradit stávající zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale rovněž zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve…
Jedním ze zákonem aprobovaných způsobů výkonu rozhodnutí je dle § 320[1], §323 an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o.s.ř.“) a § 59 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále „EŘ“) výkon rozhodnutí přikázáním jiné pohledávky, resp. exekuce prodejem movité věci[2]. Důsledkem vydání exekučního příkazu postihujícího…
Návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který se aktuálně nachází ve fázi meziresortního připomínkového řízení, a který by měl rušit, kromě jiného, i zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), napravuje na první pohled možná bezvýznamný…
Pro finanční instituce platí v rámci insolvenčního řízení celkem zásadní specifika oproti ostatním subjektům. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “InsZ) obsahuje ve své části IV. speciální úpravu pro případ úpadku finančních institucí. Jejich úpadek je tedy řešen v…
Tzv. transparentní novela č. 55/2012 Sb., přinesla mnoho zásadních změn do právní úpravy veřejných zakázek. Jedna z nejvýznamnějších změn zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), se týkala i otázky prokazování ekonomické a finanční kvalifikace u dodavatelů o veřejnou zakázku. Zákonodárce…
Postoupení pohledávky lze označit za jeden z právních institutů závazkového práva, který se vstupem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „NOZ“) v účinnost zaznamenal poměrně výrazné změny. Řada otázek týkajících se právní úpravy postoupení pohledávky v NOZ zůstává po 15 měsících od vstupu NOZ v účinnost stále poměrně nejasná.
V souvislosti s rekodifikací soukromého práva lze stále narazit na ustanovení zákonů, která nebyla uvedena do souladu s touto novou právní úpravou. Výklad těchto ustanovení pak může přinášet aplikační problémy a právní nejistotu. Nelze ovšem a priori uzavřít, že by se jednalo o natolik závažné rozpory, které by nebylo možné odstranit…
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
V otázkách primárně politických Ústavní soud vychází ze zásady zdrženlivosti. Tu je nutné vztáhnout i na případ rozdělování výnosů některých daní do rozpočtů územně...
Došlo-li v průběhu odvolacího řízení v řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného k uplynutí doby jednoho roku dle § 59 odst. 2 o. z. (počítané ode dne...
