podnikání

Smluvní převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (společnost) je v obchodní praxi běžnou a velmi častou transakcí. Méně časté jsou případy odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu (smlouva o převodu) některou z jejích stran. Odstoupení od smlouvy o převodu, jeho platnost a následky mají dopady do právní sféry jejích…

V únoru 2012 vydal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky docela průlomové rozhodnutí, týkající se nejen v právní obci tolik diskutovaného ustanovení § 196a obchodního zákoníku. Cílem tohoto příspěvku není znova analyzovat jednotlivé odstavce uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, ale poukázat na…

Mezi základní majetková práva autorů autorských děl patří oprávnění své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Jedním ze zákonem předvídaných způsobů užití autorského díla je sdělování díla veřejnosti jeho provozováním ze záznamu a jeho přenosem (§ 20 autorského zákona) a sdělování díla veřejnosti provozováním…

Pojem investice je jedním z důležitých bodů mezinárodního investičního práva, podle něj je určeno, zda lze konkrétní podnikatelskou činnost za investici považovat a režim právní ochrany, na kterou má transakce nárok. Podle článku 25 odstavce 1 Úmluvy ICSID (Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států, nebo také Washingtonská…

Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu) je vcelku jednoduchý. Lze jej shrnout v následujícím vzorci: úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku…

Dne 1.4.2012 nabývá účinnosti podstatná část zákona 55/2012 Sb. novelizujícího zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu, jejímž hlavním cílem má být dle důvodové zprávy zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a posílení…

K upevnění jistoty podnikatelské veřejnosti v oblasti nájmu nebytových prostor přispěl nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 660/2010 (ze dne 11.1.2012), který potvrdil, že smlouva o nájmu nebytových prostor, která se týká podnikatelské činnosti smluvních stran, podléhá co do zvláštních ustanovení týkajících se tohoto typu smlouvy…

Novelizace obchodního zákoníku provedená zákonem 351/2011 Sb., kterou někteří právníci optimisticky označili za poslední „technickou“ novelu obchodního zákoníku před velkou rekodifikací soukromého práva, přinesla několik významných a praxí již dlouho požadovaných změn. Jednou z těchto změn, nevelkou co do rozsahu novelizovaného textu, ale…

Nejvyšší soud České republiky se v jednom ze svých rozhodnutí z nedávné doby opětovně zabýval povahou ručení společníků veřejných obchodních společností za závazky těchto společností.

V současnosti jsou prakticky jen pouhou historií názory hlásající, že internet je prostředím extra legem, vyjmutým z působnosti právní regulace. Je zcela evidentní, že se nemůže jednat o prostor bez odpovědnosti za obsah zveřejňovaných a šířených informací. Na druhé straně je zřejmé, že aplikace obecné odpovědnosti známé z „off-line světa“ na…

Rozhodčí řízení v obchodněprávních i spotřebitelských vztazích představuje v obecné rovině zcela legitimní způsob řešení sporů, na němž obě strany mohou oceňovat jeho rychlost a neformálnost. Po zkušenostech z rozhodčí praxe však zejména u spotřebitelských sporů převládá v současné době záměr tento postup přinejmenším podrobit jasným pravidlům…

Od účinnosti zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem.

V uplynulém roce jsme se setkali s rozsudky obecných soudů zamítajících nepřiměřené náklady řízení, spočívající ve vysoké odměně za zastupování advokátem. Tímto článkem na výše uvedené aktuální téma reaguji a zaměřuji se na judikaturu nikoli obecných soudů, nýbrž Ústavního soudu České republiky.

Podvody tzv. katalogových společností jsou v praxi zaměřeny zejména na malé a střední podnikatele. Podstata katalogového podvodu spočívá v tom, že katalogová společnost rozesílá registrační formuláře, které na první pohled vypadají jako výzvy k bezplatné registraci, aktualizaci či doplnění údajů v katalogu podnikatelů. U adresáta je tak vyvolán…

Koncem minulého roku jsem upozornil na novou odpovědnost manažerů firem za opožděné podání insolvenčního návrhu.[1] Nyní bych rád doplnil, kdy se tato odpovědnost může týkat i společníků a akcionářů obchodních společností a členů družstev. Zaměřím se na společnosti s ručením omezeným, kterých se problém týká nejčastěji. Právě tyto společnosti s…

V běžné praxi drtivá většina obchodních smluv obsahuje ustanovení, které je vyjádřeno například takto: „Tato smlouva může být měněna pouze dohodou smluvních stran v písemné podobě.“ Z pohledu právního řádu jde o aplikaci ustanovení § 272 odst. 2 obchodního zákoníku. [1] I přes to, že se jedná o kogentní ustanovení, znamená to skutečně, že takovou…

Rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 zcela jistě přitáhlo pozornost odborné veřejnosti. Nestává se totiž často, aby se Nejvyšší soud odchyloval od svých již dříve formulovaných právních názorů. Pokud se tak stane v případě právního názoru na jedno z…

Velký senát Nejvyššího soudu ČR přichystal podnikatelské sféře opožděný vánoční dárek. I takto lze hodnotit jeho nedávné rozhodnutí týkající se výkladu ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, konkrétně následků porušení povinnosti stanovit hodnotu převáděného majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Podle Nejvyššího soudu ČR…

V podnikatelských kruzích existuje mylný názor, že nelze změnit vlastníka pohledávky poté, co bylo zahájeno insolvenční řízení. Je však potřeba upozornit na to, že platná právní úprava změnu v osobě věřitele umožňuje, avšak je nutno dbát určitých pravidel stanovených v zákoně 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).