Zaměstnanec i přes zaměstnavatelův zákaz využíval o pracovní době služební počítač připojený na internet k mimopracovním aktivitám. Jen v září 2009 strávil neefektivním surfováním 103 hodin, takže vlastně odpracoval jen 8 z 21 pracovních dnů. Byl s ním proto rozvázán pracovní poměr jeho okamžitým zrušením, které napadl žalobou, jíž nebylo…
Souběh funkcí jednatele a vedoucího zaměstnance (např. ředitele) měla vyřešit novela obchodního zákoníku účinná od 1. ledna 2012. Hlavní problém dosavadní úpravy novela provedená zákonem odstranila už tím, že souběh vůbec umožnila. Úplně bez problémů však není ani nová úprava. Novela provedená zákonem odstranila hlavní problém dosavadní úpravy…
V zaměstnavatelské praxi může být řešena otázka, zda a nakolik je zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, avšak jeho zdravotní stav, protože není např. hospitalizován, to dovoluje, povinen se postarat o dokončení rozpracovaných pracovních úkolů resp. informovat zaměstnavatele o potřebě určité úkoly a úkony provést, a to během…
V rámci pracovněprávních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli se objevují spory týkající se prohlížení internetových stránek zaměstnance v pracovní době. Zaměstnavatelé mají přirozeně zájem na tom, aby se jejich zaměstnanci v pracovní době naplno věnovali plnění pracovních úkolů. Obvykle také není v jejich zájmu, aby jejich majetek a vybavení…
Jestliže zaměstnanci vznikne po obdržení (doručení) výpovědi pracovní neschopnost (nebo jiná skutečnost zakládající ochrannou dobu), je rozhodující, zda:
Nejvyšší soud ČR vydal dne 16. srpna 2012 rozsudek, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, ve kterém vyslovil názor, že přiměřenou kontrolu zaměstnavatele, zda zaměstnanec bez jeho souhlasu neužívá jeho výpočetní techniku pro své osobní potřeby, není možné považovat za sledování soukromých aktivit zaměstnance. Podle názoru soudu může zasáhnout taková kontrola…
V řízení, které Nejvyšší soud ČR pod sp. zn. 21 Cdo 386/2011 uzavřel svým rozsudkem ze dne 3. 7. 2012, byla řešena otázka zásadního právního významu (dosud neřešená v praxi dovolacího soudu), a to zda převedení zaměstnance na jinou práci podle ust. § 37 odst. 2 písm. a) zrušeného zákoníku práce – zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších…
Minimální mzda představuje či spíše měla by představovat ochranu před poskytováním (vyplácením) nepřiměřeně nízkých mezd, platů a odměn za práci zaměstnancům. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8.000 Kč za měsíc (pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou) nebo 48,10 Kč za hodinu (pro pracovníky…
Ohledně nároku na dovolenou z několika na sebe u téhož zaměstnavatele navazujících, opakovaně sjednávaných pracovních poměrů na dobu určitou, [1] se uplatňují obdobná pravidla jako při změně zaměstnání a převodu dovolené od dosavadního zaměstnavatele k čerpání u nového zaměstnavatele. [2] Podle ust. § 212 odst. 1 zákoníku práce platí, že…
Začátkem letošního roku vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která rozpoutala boj oblastních inspektorátů práce s nelegálním zaměstnáváním. V naší advokátní praxi se ale setkáváme i s případy, kdy inspektoráty práce označí za nelegální práci činnost, která se za nelegální práci skutečně považovat nedá. Jedná se například o…
Dvouměsíční lhůta, během které musí zaměstnavatel přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru (aby šlo o platný právní úkon), začíná plynout ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru prokazatelně (skutečně) dověděl (získal o něm vědomost).
Zaměstnavatelé, zpravidla podnikatelské subjekty, ale mnohdy i zaměstnavatelé státní a veřejné správy, organizují pro své zaměstnance takzvané team-buildingové akce, při nichž se má zejména stmelit pracovní kolektiv a zlepšit komunikace mezi zaměstnanci navzájem, jakož i s vedením. Může zaměstnanec odmítnout účast na team-buildingu pořádaném…
Jestliže soud rozhodne, že rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je neplatné, [1] bude zaměstnavatel povinen poskytnout (doplatit) zaměstnanci náhradu mzdy [2] za celou dobu, jak specifikována v ust. § 69 odst. 1 věty druhé zákoníku práce, tedy ode dne, kdy po neplatném rozvázání pracovního poměru oznámil zaměstnavateli, že trvá na…
Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec podle ust. § 72 zákoníku práce uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
K tématu souběhu funkcí statutárních orgánů ve společnosti s ručením omezených bylo v průběhu uplynulého roku řečeno laickou i odbornou veřejností skutečně mnohé. Tyto bouřlivé reakce vyvolalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2010, sp. zn. 3 Ads 119/2010-58. Vzhledem k tomu, že se k této problematice sešla řada stanovisek…
I v rámci rozvazování pracovních poměrů z důvodů organizačních změn [1] je třeba dbát na správné rozlišení (odlišení) vůči jednotlivým propouštěným zaměstnancům uplatněných organizačních výpovědních důvodů. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Výpovědní důvod musí být ve výpovědi…
Dne 1. dubna 2012 nabyl účinnosti zákon o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Kromě nové úpravy zajištění pracovně-lékařských služeb ze strany zaměstnavatele stanovil nové podmínky i pro provádění lékařských prohlídek v souvislosti s nástupem zaměstnanců do zaměstnání.
Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, je jednou z podstatných (povinných) náležitostí (ujednání), které musí obsahovat pracovní smlouva. Druh práce je zřejmě nejdůležitějším pojmovým znakem, který charakterizuje pracovní smlouvu.
V odborné literatuře nepříliš častým a v judikatuře skoro neviditelným, na rozdíl například od rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, je téma rozhodčího řízení v pracovněprávních vztazích. Byť má historicky rozhodčí řízení v oblasti pracovního práva své nezastupitelné místo [1], tak je za současné právní úpravy (jak v oblasti rozhodčího…
Zaměstnanci se při výkonu práce strojního zámečníka stal pracovní úraz, v důsledku kterého byl uznán dočasně práce neschopným a posléze plně invalidním. Po skončení dočasné pracovní neschopnosti oznámil zaměstnavateli, že je invalidní a navrhl mu rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodu uvedeného v ust. 52 písm. d) zákoníku práce.
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
