Soudní rozhodnutí

Pokud plná moc udělená zmocněnci zanikla, nelze již uvažovat o zmocniteli ani o zmocněnci (postavení účastníků jako uvedených osob již zaniklo), ani o překročení plné moci, neboť nelze překročit něco, co již neexistuje. V případě opačného výkladu by bylo nutno stanovit časové meze, ve kterých jde ještě o překročení oprávnění vyplývajícího z plné…

Ujednání účastníků smlouvy o převodu nemovitosti, jehož předmětem je závazek kupujícího zaplatit podíl na dani z převodu nemovitostí je závazkem, má soukromoprávní význam pouze mezi stranami smlouvy a žádným způsobem neobchází ustanovení zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, podle jehož ust. § 8 zůstává poplatníkem daně…

Vztah mezi zájmovým sdružením právnických osob založeným podle § 20f a násl. obč. zák. a členem tohoto sdružení je jako vztah upravený občanským zákoníkem, vztahem občanskoprávním. Protože žádný předpis nesvěřuje projednávání a rozhodování sporu z tohoto vztahu jinému orgánu, patří toto rozhodování podle ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. do…

Určením právní neúčinnosti právního úkonu (vyslovením odporu) ve smyslu ustanovení § 42a obč. zák. nastává stav tzv. relativní bezúčinnosti dotčeného právního úkonu. Odporovatelný právní úkon zůstává platným právním úkonem, avšak v poměrech účastníků se na něj hledí tak, jako by nenastaly jeho účinky. V případě, že právní úkon je neplatný (ať…

Rozlišování záležitostí běžných a ostatních, ve smyslu § 145 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 1998, má podle jeho výslovného znění opodstatnění pouze tehdy, jedná-li se o společné věci. Nejde-li o takovou věc, pak toto rozlišování postrádá zcela významu. Jestliže tedy kupní smlouvou měla být věc teprve do bezpodílového…

Dojde-li ze strany osoby, která je povinna plnit jinému na základě vykonatelného rozsudku soudu (povinného), k převodu nemovitosti, která je vlastnictvím povinného, smluvně na jiného a vzniklou-li na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu jeho právní účinky v době před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je předpoklad pro…

Hodnocení fyzické zdatnosti příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky se provádí prostřednictvím přílohy č. 8 k vyhlášce č. 21/1996, a to ve čtyřech kategoriích u mužů a ve třech u žen.

Rozhodnutí místního národního výboru o přidělení bytu bylo rozhodnutím vydaným ve správním řízení ve smyslu správního řádu, jednalo se o právní skutečnost, nikoliv o právní úkon. Takovéto rozhodnutí tedy nelze zkoumat ve smyslu § 39 a § 37 občanského zákoníku z hlediska otázky neplatnosti tohoto rozhodnutí.

V rámci řízení o výkon soudního rozhodnutí nemůže oprávněný dosáhnout toho, aby byl nařízen výkon rozhodnutí i na úroky odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb., bez toho, že by mu byly přiznány soudním rozhodnutím. Ustanovení § 3 tohoto nařízení neznamená, že by oprávněný mohl automaticky vést výkon rozhodnutí i pro tyto…

Ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. nelze použít a o majetkové křivdě nejde uvažovat, pokud byl nárok dotčené osoby, vzniklý nezákonným aktem státu, uspokojen jiným způsobem.

Ujištění prodávajícího podle § 597 odst. 2 občanského zákoníku, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, nemusí být součástí uzavřené kupní smlouvy; postačí, došlo-li k ujištění při sjednávání této smlouvy.

Nároky na náhradu škody na zdraví, k níž došlo v souvislosti s vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody ve smyslu, uplatňované podle zákona č. 87/1991 Sb. ve vazbě na zákon č. 119/1990 Sb. nejsou totožné s nároky, spojenými s existencí škody na zdraví ve smyslu občanského zákoníku.

Výkon práva vylučuje protiprávnost, protože stejný stav nemůže být současně stavem právním i právu se příčícím. Chování, které směřuje k zákonem předpokládanému výsledku, lze považovat za dovolené i tehdy, je-li jeho (eventuelním) vedlejším následkem vznik majetkové, popř. nemajetkové újmy na straně dalšího účastníka právního…

Omezení vlastnického práva vlastníka pozemku, na kterém byla neoprávněně zřízena cizí stavba, zřízením věcného břemene ve prospěch stavebníka je mimořádným opatřením, které připadá v úvahu jen ve výjimečných případech. Při řešení situace, která nastala v důsledku zřízení neoprávněné stavby, je třeba brát do úvahy především ochranu práv vlastníka…

Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. Dobrá víra je zpravidla vyloučena tam, kde i laik…

Výklad projevu vůle ve smyslu § 240 odst. 3 zák. práce může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze "nahrazovat" nebo "doplňovat" vůli, kterou účastník v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil.

Podmínkou provozování zemědělské výroby ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. je třeba, aby toto provozování bylo hlavním zdrojem příjmů dotyčné osoby.

Byl-li vyšetřovací spis získán legálním způsobem, je možné jej použít jako důkaz v občanském soudním řízení.

Dohoda o kupní ceně je podstatnou náležitostí kupní smlouvy ve smyslu obchodního zákoníku a případný nedostatek určení ceny nelze nahradit výkladem ve smyslu § 266 obchodního zákoníku.

Odměna za právní pomoc, kterou účastník zaplatil osobě, která není advokátem, nepatří mezi náklady řízení uvedené v § 137 OSŘ a soud nemůže účastníkovi přiznat jejich náhradu.

Při rozhodování o návrhu na přistoupení účastníka podle § 92 OSŘ nelze vzít v úvahu jen podmínky tohoto ustanovení, ale také zda jsou ohledně osoby, která má do řízení vstoupit, splněny i ostatní podmínky řízení včetně podmínky věcné příslušnosti daného soudu.