Soudní rozhodnutí

Při postupu podle ustanovení § 187 odst. 1 zák. práce není okolnost, zda právní povinnosti porušil nebo úmyslně jednal proti pravidlům slušnosti a občanského soužití zaměstnavatel, zaměstnanec jednající jeho jménem nebo jiná osoba bez jakéhokoliv vztahu k zaměstnavateli, významná; rozhodující je, že ke škodě došlo při plnění pracovních úkolů nebo…

Aktivně legitimováni ke vznesení námitek ve smyslu § 403 odst. 2 insolvenčního zákona jsou jen ti z nezajištěných věřitelů, kteří se aktivně zúčastnili hlasování o způsobu řešení povoleného oddlužení dlužníka. Nezajištění věřitelé, kteří se zdrželi hlasování, námitky uplatňovat nemohou. Není přitom rozhodující, jak konkrétně nezajištěný věřitel…

Soudní řízení správní a nynější občanskoprávní řízení není možné považovat za jeden celek; jejich kontinuitu přerušuje ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. Civilní soud musí přezkoumávat totéž správní rozhodnutí podle stejných kritérií, jinak by přezkum ztratil smysl.

I pokud obviněný pouze jednorázově poruší zákaz výkonu činnosti, uložený mu soudním rozhodnutím, jsou-li shledány další skutečnosti, které se zřetelem na povahu a závažnost tohoto činu nevylučují uplatnění trestní represe, ale naopak zvyšují intenzitu činu, který by bylo jinak možné považovat za méně závažný, jsou naplněny znaky přečinu podle §…

Odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. nevylučuje případnou odpovědnost jiné osoby za škodu, kterou vyvolalo trestní stíhání, jsou-li na její straně splněny podmínky odpovědnosti podle obecného předpisu (občanského zákoníku) či předpisu zvláštního. I když samotné trestní stíhání se za podmínek stanovených trestním řádem zahajuje…

Nevznikl-li platně závazek hlavní pro absolutní neplatnost smlouvy, nemůže dojít k porušení povinnosti ze smlouvy a nemohou ani nastat sankční důsledky takto sjednané smluvní pokuty. Byl-li v předcházejícím (pravomocně skončeném) řízení přijat závěr o neplatnosti celé smlouvy, v níž byla smluvní pokuta dohodnuta, jde v těchto souvislostech o vztah…

Nedostojí-li soud povinnosti odůvodnit v rozhodnutí o věci samé, proč nevyhověl důkazním návrhům, pak jeho rozhodnutí trpí v tomto ohledu nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. Vážným procesním pochybením, jež může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci je, jsou-li svědci vyslýcháni nejen k tomu, jaké skutečnosti vnímali svými smysly…

Rozhodnutím „nadřízeného soudu“ je i pořádkové opatření, které krajský soud přijme v době, kdy rozhoduje podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. mimo odvolací řízení o tom, zda je soudce okresního soudu vyloučen z projednávání a rozhodování věci. Nadřízenému soudu v řízení o vyloučení soudce přísluší i právo přijmout nezbytná procesní opatření…

Má-li správce konkursní podstaty za to, že další provozování podniku úpadce bude z hlediska cíle konkursu (§ 2 odst. 3 ZKV) prospěšné (lze-li to očekávat se zřetelem ke stavu podniku a obvyklým obchodním příležitostem), je žádoucí, aby v provozování podniku úpadce pokračoval. Uzavírá-li správce konkursní podstaty při provozování podniku úpadce se…

Domáhá-li se navrhovatel toho, aby družstvu byla uložena povinnost uzavřít s ním nájemní smlouvu k družstevnímu bytu, kterýžto nárok vyvozuje z dohody uzavřené mezi ním jako členem družstva a družstvem, odvolávaje se přitom na příslušná ustanovení stanov družstva, jde o řízení mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu…

Právní úkon nelze považovat za neurčitý jenom proto, že neobsahuje náležitost, kterou obsahovat nemusí, tedy která není právním předpisem stanovena nebo účastníky sjednána jako nezbytná obsahová část právního úkonu.

V případě nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, je poškozeným ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.,fyzická nebo právnická osoba, která byla přímo nesprávným úředním postupem dotčena, tj. osoba, u které jsou vzniklá nemajetková újma a nesprávný…

Soudy jsou při rozhodování o náhradě škody způsobené trestním stíháním či výkonem vazby ve smyslu § 5 zákona č. 58/1969 Sb. povinny postupovat ve vztahu k jednotlivci (poškozenému) s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti daného případu. Představuje-li každé trestní stíhání významný zásah do soukromého a osobního života obviněného – např. z toho…

V důsledku zániku členství převodem práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu převodci nevzniká vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Při převodu se členství nabývá derivativně (od stávajícího člena družstva), nabyvatel proto neskládá základní členský či vstupní vklad a (z pohledu družstva) nemění se ani hodnota základního…

Učinil-li soud prvního stupně skutková zjištění stran rozhodčí doložky z listin, aniž jimi při jednání způsobem předepsaným v ustanovení § 129 odst. 1 o. s. ř. provedl důkaz, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Jde-li o spor vyvolaný konkursem podle zákona o konkursu a vyrovnání, vybere se soudní poplatek za dovolání podané po 1. září 2011 podle zákona o soudních poplatcích ve znění účinném do 31. prosince 2007.

Má-li právní otázka řešená v rozhodnutí odvolacího soudu význam pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), nelze odmítat přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pouze na základě argumentu, že postrádá zásadní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), zejména proto, že její řešení je…

Na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které vzniklo (právní mocí soudního rozhodnutí o jeho zřízení) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, aniž šlo o případ uvedený v § 41 insolvenčního zákona, nenabývá věřitel právo na uspokojení pohledávky z takového zajištění bez zřetele k tomu, zda návrh na…

Učinil-li soud prvního stupně skutková zjištění stran rozhodčí doložky z listin, aniž jimi při jednání způsobem předepsaným v ustanovení § 129 odst. 1 o. s. ř. provedl důkaz, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové pochybení by odvolací soud mohl napravit pouze tím, že by k projednání odvolání…

Má-li právní otázka řešená v rozhodnutí odvolacího soudu význam pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), nelze odmítat přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pouze na základě argumentu, že postrádá zásadní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), zejména proto, že její řešení je…