obchodní právo

Výkladové pravidlo právního úkonu, uvedené v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák., které stanoví, že projev vůle je nutné vykládat podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, je pro obchodní závazkové vztahy....

„Vědět“ ve smyslu § 446 obch. zák. znamená, že musí jít o pozitivní znalost nějaké skutečnosti, v daném případě znalost o neexistenci vlastnického práva, tato znalost musí být....

Určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše musí být dána obsahem listiny, na níž je toto zaznamenáno. Nestačí, že dlužníku, který jednostranný právní úkon učinil, příp. věřiteli, kterému byl tento úkon adresován, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je…

Podle ustanovení § 200b odst. 2 o. s. ř. rozhoduje rejstříkový soud o obsahu zápisu bez jednání usnesením. Jestliže však je v řízení třeba provádět dokazování, musí soud k jejich provedení svolat jednání a umožnit účastníkům řízení, aby se k prováděným důkazům vyjádřili.

Ustanovení, upravující dobu promlčení podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), uveřejněné vyhláškou ministra zahraničních věcí pod číslem 11/1975 Sb. se vztahuje nejen k těm nárokům, které úmluva sama výslovně upravuje, nýbrž ke všem nárokům vzniklým z přeprav prováděných v režimu Úmluvy…

V případě oceňování majetku pro účely ustanovení § 69a odst. 3 písm. c) obch. zák. ve znění do 1.1.2001 se nepoužije postup podle zákona č. 151/1997 Sb. Ten se použije v případech, kdy právní předpis odkazuje na použití zvláštního předpisu pro ocenění, jestliže existuje veřejný zájem na tom, aby ocenění proběhlo podle zákonem stanovených…

Nabyl-li akcionář akcie za situace, kdy zákon nespojoval s nabytím určitého podílu odkupovou povinnost, nelze mu následně zpětně takovou povinnost uložit, neboť takový postup by zakládal pravou zpětnou účinnost zákona.

Zjistí-li soud v řízení ve věci, že účinky doručení směnečného platebního rozkazu nenastaly, nemohou být námitky povinného opožděné (a proto usnesením odmítnuty); v takovém případě směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku nemá a – nebrání-li tomu jiné důvody – soud nařídí jednání.

Při zastupování akcionáře na valné hromadě nepřichází v úvahu, aby za akcionáře jednalo a hlasovalo více zástupců. Zmocnění k zastupování akcionáře na valné hromadě není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu za zmocnitele, ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 obč. zák., ale je speciální plnou mocí, opravňující zmocněnce k zastupování na valné…

Banka, jako specializovaný obchodník, musí nést kvalifikovanou odpovědnost za úroveň a kvalitu bankovních služeb. Tuto profesionální odpovědnost není možno přesouvat na klienta (majitele běžného účtu), který má právo očekávat, že banka uskuteční jeho jménem platby jím určeným osobám (ust. § 709 odst. 1 obch. zák.) tak, aby platba byla včas a řádně…

Tichý společník má právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání a požadovat stejnopis roční závěrky. Povinnost umožnit nahlížení do dokladů nelze ale vykládat jako povinnost tyto doklady vydat na určitou dobu tichému společníku.

Skutečnost, že společnost je v likvidaci, nic nemění na nutnosti souhlasu valné hromady při úplatném převodu majetku mezi společností a společníkem. Rovněž tak převod majetku lze realizovat pouze za cenu určenou posudkem.

Slouží-li zástavní právo k zajištění závazků, uvedených v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) pod body aa) až nn) o. s. ř., tedy mimo jiné závazků ze smlouvy o úvěru, pak spory z právních vztahů vzniklých ze zástavních smluv a ze zástavních práv, zřízených na jejich základě, projednávají a rozhodují v prvním stupni krajské soudy s působností…

Funkcí či smyslem kupní smlouvy je, aby prodávající kupujícímu opatřil předmět koupě - umožnil mu jeho nabytí. Na základě již uzavřené kupní smlouvy vzniká prodávajícímu povinnost opatřit předmět koupě a odevzdat jej kupujícímu k převzetí. Prodávající v době uzavření smlouvy nemusí být jejím vlastníkem, zavazuje se jen, že ji kupujícímu opatří…

Odpovědnost zakladatele za závazky státního podniku, může být dána pouze jako zvláštní odpovědnost podle zákonné úpravy, popř. podle zvláštních předpisů o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že členská schůze družstva nebyla schopna se unášet, leží na žalobci (důkazní břemeno nese vždy ten, kdo určitou skutečnost tvrdí – nevyplývá-li ze zákona něco jiného). Dojde-li však k porušení povinnosti družstva ve smyslu § 241 odst. 1 písm. c) obch. zák. a je tak žalobci znemožněno provést důkaz o jeho…

Skutečnost, že účastníci ve smlouvě uvedli zákonný termín s odkazem na příslušná ustanovení právního předpisu, totiž sama o sobě nevylučuje aplikaci ustanovení § 266 obchodního zákoníku a nemůže být důvodem pro to, aby soud při výkladu takového úkonu vyšel pouze z významu jeho jazykového vyjádření vyplývajícího z odkazované právní normy a…

Společníci veřejné obchodní společnosti si mohou, mají-li za to, že vypořádací podíl neodpovídá reálnému stavu majetku společnosti, sjednat vyrovnání nad rámec stanovený zákonem.

Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že členská schůze družstva nebyla schopna se unášet, leží na žalobci (důkazní břemeno nese vždy ten, kdo určitou skutečnost tvrdí – nevyplývá-li ze zákona něco jiného). Dojde-li však k porušení povinnosti družstva ve smyslu § 241 odst. 1 písm. c) obch. zák. a je tak žalobci znemožněno provést důkaz o jeho…

Rozdílná úprava počátku běhu promlčecí doby obsažená v ustanoveních § 392 a § 393 obchodního zákoníku vychází z odlišení závazků primárních a sekundárních. Jde-li o právo na plnění závazku resp. dílčího závazku (primárního závazku, jehož obvyklým právním důvodem je smlouva), uplatní se pro určení počátku běhu promlčecí lhůty § 392 obchodního…