Pro odstoupení od smlouvy nevyžaduje zákon obecně žádnou zvláštní formu. Odstoupení od smlouvy se jako jednostranný, adresovaný právní úkon stává perfektní již tím, že dojde do dispozice (sféry) adresáta. K perfektnosti odstoupení není tudíž třeba ani souhlasu adresáta, ani rozhodnutí soudu.

Obchodem uskutečněným na veřejném trhu může být pouze takový obchod, který byl uzavřen na veřejném trhu na základě anonymní nabídky a poptávky.

Přestane-li akcionář v průběhu řízení splňovat podmínku stanovenou v § 181 odst. 1 obch. zák. pro podání návrhu, aby soud rozhodl o jeho zmocnění ke svolání valné hromady, ztrácí aktivní legitimaci v takovém sporu.

Povinnou náležitostí smlouvy o převodu obchodního podílu je i u jednočlenné společnosti prohlášení nabyvatele, že přistupuje k zakladatelské listině, popřípadě ke stanovám. Není třeba, aby prohlášení bylo zcela v dikci zákona a postačí, aby společenská smlouva obsahovala odlišné vyjádření, musí ale jít o…

Zvlášť nebezpečným provozem je nejen provoz, který je zvlášť nebezpečny absolutně, tj. vždy a za všech okolností, zvlášť nebezpečným ale může být i takový konkrétní provoz, který sice obecně vzato (obvykle) zvlášť nebezpečný není, avšak v daných podmínkách není plně ovladatelný z hlediska následků, které může vyvolat, a je tak zdrojem zvýšeného…

Použití jednotlivých prostředků ochrany a sankcí, které má na zřeteli ustanovení § 19b odst. 2 občanského zákoníku, jakož i rozsah jejich použití náleží soudu. Rozhodnutí soudu vychází z konkrétních okolností neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby na podkladě hodnocení provedených důkazů. Jedná se o volné hodnocení důkazů nevymezené…

Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou - při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému…

Účelem ustanovení § 196a obch. zák. ve znění účinném do 31.12.2000 je ochránit společnost a její akcionáře před nekalým jednáním statutárních orgánů (jejich členů) a dalších osob, oprávněných jednat jménem společnosti. Při výkladu uvedeného ustanovení je proto třeba vycházet právě ze zásady ochrany společnosti a jejich akcionářů před takovým…

Účelem ustanovení § 196a obch. zák. ve znění účinném do 31.12.2000 je ochránit společnost a její akcionáře před nekalým jednáním statutárních orgánů (jejich členů) a dalších osob, oprávněných jednat jménem společnosti. Při výkladu uvedeného ustanovení je proto třeba vycházet právě ze zásady ochrany společnosti a jejich akcionářů před takovým…

Současné ujednání smluvních úroků poskytnutých podle § 658 obč. zák. a smluvní pokuty není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.

Pro zajištění majetku úpadce za účelem jeho budoucího zpeněžení není třeba, aby u nemovitých věcí, o nichž je správce přesvědčen, že náležejí do podstaty, byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník úpadce. Titulem pro nakládání s majetkem úpadce, včetně nemovitostí, je soupis majetku.

Osoba zapsaná v obchodním rejstříku se nemůže dovolávat vůči tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nesprávnosti zápisu. Negativní stránka principu materiální publicity obchodního rejstříku je formulována objektivně, nezávisí na zavinění a působí proti všem. Není podstatné, zda případnou nesprávnost zápisu v obchodním rejstříku…

Jednatelské oprávnění, vyplývající z ustanovení § 15 obch. zák. není založeno na určení příslušných úkonů ve vnitřních organizačních předpisech, nýbrž na pověření určitou činností při provozu podniku a na obvyklosti právních úkonů, k nimž při této činnosti dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich…

Uzavření smlouvy o odměňování jednatelů společnosti nelze považovat za úkon související se vznikem společnosti ve smyslu § 64 obch. zák., ve znění platném před 1.1.2001.

Předřazením hlasování a návrhů orgánů společnosti před návrhy akcionářů, nejsou akcionáři bez dalšího znevýhodněni.


Ustanovení stanov společnosti, upravující způsob oznámení konání valné hromady tak, že oznámení bude uveřejněno v jednom celostátně distribuovaném deníku a současně určující, o který deník půjde, je pro akcionáře výhodnější, než…

Vzniklo-li žalovanému bezdůvodné obohacení v důsledku převzetí zboží, kdy toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat, a nemůže-li se žalobce domáhat náhrady za zboží, které se bez zavinění žalovaného zkazilo či bylo zlikvidováno v době, v níž nesl nebezpečí jeho zkázy žalobce, je pro posouzení důvodnosti nároku rozhodné, zda a kdy prodlení žalobce…

V řízení o odpůrčí žalobě je žalující věřitel povinen tvrdit a prokázat, že dlužníkův odporovaný právní úkon zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky a současně že žalovanému musel být úmysl dlužníka odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám, tedy že žalovaný o tomto úmyslu dlužníka při právním úkonu (v době, kdy byl učiněn) věděl…

Skutečnost, že typová kupní smlouva nebyla podle § 23 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 1995, schválena příslušným ústředním orgánem státní správy, nezpůsobuje bez dalšího neplatnost takovéto smlouvy.

Refunduje-li pojišťovna organizaci uhrazenou škodu ve smyslu vyhlášky č. 125/1993 Sb. a neodečetla-li od plnění ve smyslu § 5 odst. 2 vyhlášky případné náhrady ve smyslu § 9 až § 12 vyhlášky, takto neodečtené náhrady jsou plněním bez právního důvodu.

Z ustanovení § 46 odst. 2 písm. b) zák. práce vyplývá, že má-li zaměstnavatel v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v místě bydliště zaměstnance volné takové pracovní místo, kde by mohl zaměstnanec vykonávat jinou pro něho vhodnou práci, je povinen ho zaměstnanci nabídnout, a to i za předpokladu, že by se zaměstnanec musel…