obchodní právo

Účelem ustanovení § 196a obch. zák. ve znění účinném do 31.12.2000 je ochránit společnost a její akcionáře před nekalým jednáním statutárních orgánů (jejich členů) a dalších osob, oprávněných jednat jménem společnosti. Při výkladu uvedeného ustanovení je proto třeba vycházet právě ze zásady ochrany společnosti a jejich akcionářů před takovým…

Účelem ustanovení § 196a obch. zák. ve znění účinném do 31.12.2000 je ochránit společnost a její akcionáře před nekalým jednáním statutárních orgánů (jejich členů) a dalších osob, oprávněných jednat jménem společnosti. Při výkladu uvedeného ustanovení je proto třeba vycházet právě ze zásady ochrany společnosti a jejich akcionářů před takovým…

Současné ujednání smluvních úroků poskytnutých podle § 658 obč. zák. a smluvní pokuty není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák.

Pro zajištění majetku úpadce za účelem jeho budoucího zpeněžení není třeba, aby u nemovitých věcí, o nichž je správce přesvědčen, že náležejí do podstaty, byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník úpadce. Titulem pro nakládání s majetkem úpadce, včetně nemovitostí, je soupis majetku.

Osoba zapsaná v obchodním rejstříku se nemůže dovolávat vůči tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nesprávnosti zápisu. Negativní stránka principu materiální publicity obchodního rejstříku je formulována objektivně, nezávisí na zavinění a působí proti všem. Není podstatné, zda případnou nesprávnost zápisu v obchodním rejstříku…

Jednatelské oprávnění, vyplývající z ustanovení § 15 obch. zák. není založeno na určení příslušných úkonů ve vnitřních organizačních předpisech, nýbrž na pověření určitou činností při provozu podniku a na obvyklosti právních úkonů, k nimž při této činnosti dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich…

Uzavření smlouvy o odměňování jednatelů společnosti nelze považovat za úkon související se vznikem společnosti ve smyslu § 64 obch. zák., ve znění platném před 1.1.2001.

Předřazením hlasování a návrhů orgánů společnosti před návrhy akcionářů, nejsou akcionáři bez dalšího znevýhodněni.


Ustanovení stanov společnosti, upravující způsob oznámení konání valné hromady tak, že oznámení bude uveřejněno v jednom celostátně distribuovaném deníku a současně určující, o který deník půjde, je pro akcionáře výhodnější, než…

Vzniklo-li žalovanému bezdůvodné obohacení v důsledku převzetí zboží, kdy toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat, a nemůže-li se žalobce domáhat náhrady za zboží, které se bez zavinění žalovaného zkazilo či bylo zlikvidováno v době, v níž nesl nebezpečí jeho zkázy žalobce, je pro posouzení důvodnosti nároku rozhodné, zda a kdy prodlení žalobce…

V řízení o odpůrčí žalobě je žalující věřitel povinen tvrdit a prokázat, že dlužníkův odporovaný právní úkon zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky a současně že žalovanému musel být úmysl dlužníka odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám, tedy že žalovaný o tomto úmyslu dlužníka při právním úkonu (v době, kdy byl učiněn) věděl…

Skutečnost, že typová kupní smlouva nebyla podle § 23 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 1995, schválena příslušným ústředním orgánem státní správy, nezpůsobuje bez dalšího neplatnost takovéto smlouvy.

Refunduje-li pojišťovna organizaci uhrazenou škodu ve smyslu vyhlášky č. 125/1993 Sb. a neodečetla-li od plnění ve smyslu § 5 odst. 2 vyhlášky případné náhrady ve smyslu § 9 až § 12 vyhlášky, takto neodečtené náhrady jsou plněním bez právního důvodu.

Z ustanovení § 46 odst. 2 písm. b) zák. práce vyplývá, že má-li zaměstnavatel v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v místě bydliště zaměstnance volné takové pracovní místo, kde by mohl zaměstnanec vykonávat jinou pro něho vhodnou práci, je povinen ho zaměstnanci nabídnout, a to i za předpokladu, že by se zaměstnanec musel…

Pro stanovení výše náhrady ušlého zisku v rámci nároku na náhradu škody podle zákona č. 58/1969 Sb. je rozhodující zjištění průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody, a to i v případech, kdy průměrný výdělek poškozeného, kterého dosahoval před poškozením, se určuje specifickým způsobem podle ust. § 17 odst. 2 vyhlášky č. 45/1964 Sb.

Listina obsahující kvitanci je důkazem, který většinou usnadňuje důkazní pozici dlužníka v občanském soudním řízení, avšak tento důkaz a jeho obsah, vypovídací hodnota i věrohodnost musejí být soudem posuzovány stejně jako důkazy ostatní (§ 132 o. s. ř.). Zákon nespojuje s vystavením potvrzení či účetního dokladu žádnou fikci ani právní domněnku…

Má-li právnická osoba organizační složku, lze okolnost, že spor nebo jiná právní věc se týká této organizační složky, vyjádřit v návrhu na zahájení řízení (žalobě) i tak, že za označení právnické osoby jako účastníka řízení se připojí údaj o její organizační složce; připojení tohoto údaje nejenže není na újmu určitosti označení účastníka řízení…

Dojde-li na straně věřitele, který podal návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, k singulární sukcesi (např. formou smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku) v té fázi konkursního řízení, jež předchází přihlášení jeho pohledávky do konkursu, přecházejí na sukcesora i procesní práva a…

Neuvedení přesného označení obchodní společnosti ve smlouvě neznamená bez dalšího nedostatek aktivní legitimace v případném sporu ve věci, vycházející z takové smlouvy.

Zavinění subdodavatele při provádění díla je bez dalšího třeba přičítat i zhotoviteli, podaří-li se těmto subdodavatelům prokázat, že porušení povinnosti sankcionované smluvní pokutou nezavinili, nevznikne povinnost zaplatit smluvní pokutu ani zhotoviteli.

Pozvánka na valnou hromadu musí být určitá a srozumitelná. Formulace jednotlivých bodů programu valné hromady proto musí být do té míry určitá, aby umožňovala společníkům se rozhodnout, zda se valné hromady společnosti zúčastní, a aby umožňovala společníkům zajistit si podmínky pro tuto účast a připravit se na jednání valné…