epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 3. 2001
    ID: 3483

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Smlouvu o převodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný převod. Aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném převodu.

    Smlouvu o převodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný převod. Aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném převodu.



    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.6.2000, sp.zn. 32 Cdo 97/2000, v souvislosti s Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.10.1998, sp.zn. 1 Odon 110/97)



    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci o 593.798,- Kč s přísl., o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. května 1999, č.j. 7 Cmo 546/98-81, tak, že dovolání odmítl.



    Z odůvodnění :


    Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 24. 3. 1998, č.j. 25 Cm 698/95-45, kterým tento soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaných společně a nerozdílně zaplacení 593.798,- Kč s přísl. za převod obchodního podílu v první žalované s odůvodněním, že její účast v žalované 1. neskončila, neboť smlouva o převodu částí obchodního podílu ze dne 14. 6. 1994 ze žalobkyně na 2. až 6. žalovanou je neplatná pro neurčitost, když v ní chybí ujednání o tom, zda jde o převod úplatný nebo bezúplatný.


    Odvolací soud se zabýval především tím, že čtvrtá žalovaná zemřela a nemůže tedy být účastníkem soudního řízení. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 3 zjistil, že řízení o dědictví dosud probíhá a že právními nástupkyněmi čtvrté žalované jsou pozůstalá matka M. R. a dále žalované 2., 3., 5. a 6., které dědictví neodmítly. Proto dospěl k závěru, že v řízení je možné podle § 107 odst. 1 a 3 o. s. ř. pokračovat.


    Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, které má oporu v provedeném dokazování a žalobkyně je ani nezpochybňovala. Výtka, že dokazování bylo neúplné neobstojí, když z protokolu o jednání před osudem prvního stupně vyplývá, že účastníci neměli návrhy na další důkazy.


    Odvolací soud se ztotožnil i s tím, jak soud prvního stupně věc posoudil po právní stránce. Odvolatelce je třeba přisvědčit jen v tom, že soud prvního stupně opomněl v odůvodnění svého rozsudku uvést v rozporu s ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. ustanovení § 115 obch. zák., upravující smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, který v projednávané věci aplikoval. Důsledkem tohoto opomenutí však není nepřezkoumatelnost rozsudku, když jinak z odůvodnění rozsudku použití uvedené úpravy vyplývá.


    Další argumenty odvolatelky podle závěru odvolacího soudu neobstojí. Je sice pravdou, že obchodní zákoník nezařazuje mezi obligatorní náležitosti smlouvy o převodu obchodního podílu ujednání o jeho ceně, či způsobu jejího určení, nezbytnost zahrnutí některé z těchto náležitostí však vyplývá z požadavku určitosti právního úkonu. Smlouvu o převodu obchodního podílu upravenou v ustanovení § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezplatný převod obchodního podílu a mají-li být závazky smluvních stran dostatečně určité, je nutné v každé konkrétní smlouvě určit, o který z uvedených případů se jedná. Přitom není pochyb o tom, že posuzovaná smlouva o převodu obchodního podílu cenové ujednání neobsahovala. Okolnost, že se o vypořádání obchodního podílu hovoří v zápisu z valné hromady první žalované, která převod obchodního podílu schválila, je bez významu. Rozhodnutí valné hromady představuje akt společnosti, nikoli jednotlivých společníků. Pro posouzení věci nemá význam ani to, že na základě posuzované smlouvy byly zapsány do obchodního rejstříku změny v osobách společníků, když tento zápis nemá konstitutivní význam. Bez významu je i to, že již došlo k částečnému majetkovému vypořádání z posuzované smlouvy. Uvedené plnění neposkytly žalobkyni žalované společnice, ale žalovaná společnost, přičemž pro takové plnění chyběl jakýkoli právní důvod.


    Odvolací soud dále uvedl, že žalobkyně se domáhala připuštění dovolání pro tyto právní otázky:


    1. Zda absence cenového ujednání činí smlouvu o převodu obchodního podílu neplatnou,
    2. zda smlouva o převodu obchodního podílu musí být sepsána na jedné listině,
    3. zda ujednání v zápisu z valné hromady společnosti s ručením omezeným podepsané všemi účastníky smlouvy o převodu obchodního podílu je možno pokládat i za smluvní ujednání v písemné formě,
    4. zda ujednání o ceně za převod obchodního podílu lze platně učinit i formou odkazu na provedení vypořádání,
    5. zda brání společnosti s ručením omezeným některé ustanovení obchodního zákoníku aby uzavřela nepojmenovanou smlouvu, dle které by převzala závazek svých společníků plnit třetí osobě.


    Odvolací soud nepřipustil pro uvedené otázky dovolání, neboť otázka ad 1 již byla řešena rozsudkem Vrchního soudu v Praze publikovaným v Právních rozhledech č. 12/1995 a otázky 2. až 5. jsou pro posouzení věci bez významu. Další listina o smlouvě o převodu obchodního podílu podle obsahu spisu neexistuje, zápis z valné hromady ze dne 13. 6. 1994 žádné ujednání mezi společníky neobsahuje, ale obsahuje rozhodnutí valné hromady, jakožto jejího orgánu podle § 125 odst. 1 obch. zák., smlouva o převodu obchodního podílu žádný odkaz ohledně vypořádání ceny neobsahovala a smlouva o plnění společnosti třetí osobě dle obsahu spisu uzavřena nebyla.




    Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně, zastoupená advokátem, v otevřené lhůtě dovolání. Co do přípustnosti dovolání odkázala na ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) a g) a 239 odst. 2 o. s. ř.


    K důvodu podle § 237 odst. 1 písm. f) namítala, že odvolací soud nepravdivě v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že soud prvního stupně „zamítl žalobu se žádostí, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 593.798,- Kč s přísl.“ Odvolací soud se však vůbec nezabýval pochybením soudu prvního stupně, který vynesl zcela nepřezkoumatelný a neúplný výrok „žaloba se zamítá“, ze kterého není patrné, zda se zamítá žaloba původní, či žaloba po změně povolené usnesením soudu z 12. 3. 1997. Takto formulovaný výrok je zcela nepostačující pro případnou otázku rei judicatae či pro posouzení litispendence. Není-li patrné, jaká žaloba se zamítá, nebylo také možné přibrat do řízení namísto zemřelé žalované 4. M. R., aniž bylo řízení přerušeno a vyčkáno výsledků dědického řízení. Kromě toho měla být M. R. zaslána žaloba, mělo být vyžádáno její vyjádření a měla být v řízení vyslechnuta. Dovolatelka dále namítá, že odvolací soud v odůvodnění rozsudku a na dalších místech zkresluje obsah jejích podání, např. pokud jde o formulaci „poslední výtka mířila na závěr soudu prvního stupně ohledně neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu“ a že se vůbec nezabýval její odvolací námitkou týkající se odůvodnění toho, že nebylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem pro uznání. Nesprávný je i závěr odvolacího soudu, že absence citace použitého zákonného ustanovení nečiní rozsudek nepřezkoumatelným. Dovolatelka dále namítá, že navrhla v odvolacím řízení provedení dalších důkazů a v rozsudku odvolacího soudu není ani zmínka o tom, proč tato navržené důkazy odvolací soud neprovedl.


    Dovolatelka dále uvedla, že „s ohledem na to, že bylo jednáno bez M. R. a jejího stanoviska, nemohl mít odvolací senát již v okamžiku protokolace presence u odvolacího jednání jiný shodný názor, než že rozsudek soudu prvního stupně bude potvrzen. V tom směru poukazuji na to,“ uvedla v dovolání, „že někdy bývají konány předporady, které nemají oporu v o. s. ř. a mohou být i v příkrém rozporu s ustanovením § 37 odst. 2 o. s. ř. V tom je možno výkladem dospět k existenci dovolacího důvodu dle § 237 odst. 1 písm. g) o. s. ř., když není ani jisté, zda jsem nebyla odňata svému zákonnému soudci pokud jde o složení odvolacího senátu.“


    K právnímu posouzení věci dovolatelka uvedla, že „neurčitost smlouvy o převodu obchodního podílu nebyla tak zjevná, když zejména si jí nevšiml rejstříkový soud a zapsal podle ní změny.“ Pokud jde o rozsudek Vrchního soudu v Praze publikovaný v Právních rozhledech č. 12/1995, i odvolací soud dovozuje, že je přijímán pouze v „zásadě“. Není to ostatně rozsudek Nejvyššího soudu a není publikován ani ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Obchodní zákoník neupravuje výslovně náležitosti smlouvy o převodu obchodního podílu a nečiní smlouvu neplatnou pro absenci cenového ujednání. To, že smlouva může být na více listinách, rovněž nezakazuje. V souzené věci je třeba posuzovat úkony účastníků podle obsahu a jejich vůle. Dovolatelka dále uvedla, že „je třeba vzít v úvahu to, že účastnice řízení vepsaly ujednání o vypořádání obchodního podílu na jinou - mimochodem zápisem z valné hromady popsanou - listinu, což znamená, že další listina podle mého názoru existuje.“ Dovolatelka má za to, že účastníkům byla smlouva o převodu obchodního podílu v okamžiku jejího uzavření jasná, žalované společnice uznávaly žalovanou částku a žalobkyně „má za to, že některá z nich ji uznala i v tomto řízení.“


    Dovolatelka dále uvedla, že zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je dosud společnicí první žalované, „ač toto léta nebylo zapsáno v obchodním rejstříku“ a délka řízení před soudy obou stupňů ji poškozuje, neboť se nemohla chovat jako společnice první žalované. „Její pozice ve společnosti první žalované je i nyní pro všechny účastnice, které v době sepisu smlouvy o převodu obchodního podílu daly na to, že právník, vyjádří přesně to, o čem se dohodly, značnou komplikací. Přirozenoprávně má tedy zato, že její nárok existuje a měl jí být přisouzen, neboť v opačném případě de fakto nebyla společnicí první žalované a „nedostala ze svého majetku nic.“


    K důvodu přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Nejvyšší soud uzavřel, že tento tvrzený důvod přípustnosti dovolání není v projednávané věci naplněn. Jestliže soud prvního stupně výrokem svého rozsudku zamítl žalobu poté, co připustil usnesením změnu žalobního návrhu v souladu s ustanovením § 95 o. s. ř., může nadále jednat již pouze o tomto změněném návrhu a také rozhodnutí vydává pouze o tomto změněném návrhu. Nemohou proto vzniknout žádné pochyby z hlediska posouzení věci rozhodnuté či litispendence, jak tvrdí dovolatelka. K tomu pak je třeba dodat, že i kdyby soud prvního stupně rozhodl v rozporu se žalobním návrhem, anebo by z jeho rozhodnutí skutečně nebylo možné zjistit, o jakém návrhu rozhodl, nešlo by o zmatečnost ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., ale pouze o vadu řízení ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř.


    Vadou ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. není ani to, že odvolací soud pokračoval v řízení s osobami, které soud podle ustanovení § 175i o. s. ř. vyrozuměl o jejich dědickém právu a které dědictví neodmítly. Pokud soud svým rozhodnutím nezaložil takovým osobám určité právo či povinnost aniž se staly nástupci žalované 4., nelze v takovém postupu spatřovat pochybení. Přitom tvrzením dovolatelky, že M. R. byla postupem soudu zkrácena na svých právech se dovolací soud nezabýval, neboť takového případného zkrácení se může dovolávat pouze osoba, které se tvrzený nesprávný postup týká. Pokud jde o tvrzení dovolatelky, že odvolací soud zkresluje obsah jejích podání, Nejvyšší soud uzavřel, že toto tvrzení je v projednávané věci bez významu, když dovolatelka ani netvrdí, že by tímto způsobem byla jakkoli zkrácena na svých právech a dovolací soud žádné takové zkrácení z obsahu spisu nezjistil.


    Ohledně námitky, že odvolací soud neprovedl dovolatelkou navrhované další důkazy aniž to odůvodnil v rozhodnutí o odvolání, dovolací soud konstatuje, že z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu vyplývá, že neprovedení důkazů navržených účastníky není dovolacím důvodem podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., když je na rozhodnutí soudu, které z navržených důkazů provede. Takovým důvodem není ani neodůvodnění toho, proč soud důkazy neprovedl - nedostatek odůvodnění by mohl být pouze vadou řízení ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř. V projednávané věci přitom „návrh“ na provedení dalších důkazů obsažený v odvolání zní: „Za dané situace chybí zákonitě důkaz znaleckým posudkem z oboru účetnictví, provedeným na základě účetních dokladů předložených žalovanou“. Lze se jen domnívat, že tento důkaz měl směřovat ke zjištění ceny obchodního podílu; vzhledem k závěru soudů o neplatnosti smlouvy o převodu pak byl takový důkaz nepochybně nadbytečný a jeho neprovedení proto nemohlo mít žádný vliv na výsledek řízení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).


    K námitce dovolatelky, že se soud vůbec nezabýval její odvolací námitkou týkající se odůvodnění toho, že nebylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem pro uznání, dovolací soud konstatuje, že ani tento tvrzený nedostatek odůvodnění spočívající dle odvolání v tom, že soud neodkázal na příslušné ustanovení zákona, není důvodem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 o. s. ř. (stejně jako to, že soud necitoval ustanovení § 115 obch. zák., ale přesně označil smlouvu v tomto ustanovení upravenou).


    A konečně pokud jde o tvrzení dovolatelky, „že někdy bývají konány předporady, které nemají oporu v o. s. ř. a mohou být i v příkrém rozporu s ustanovením § 37 odst. 2 o. s. ř.“ a že „v tom je možno výkladem dospět k existenci dovolacího důvodu dle § 237 odst. 1 písm. g) o. s. ř., když není ani jisté, zda jsem nebyla odňata svému zákonnému soudci pokud jde o složení odvolacího senátu“, dovolatelka ani netvrdí, že v projednávané věci k takové „předporadě“ skutečně došlo, ani nedovozuje jak „je možno dospět k existenci dovolacího důvodu dle § 237 odst. 1 písm. g) o. s. ř.“, není proto důvodu ze zcela obecného konstatování možného chování soudu bez tvrzení, že k takovému chování skutečně došlo a dovození právních důsledku takového chování vyvozovat jakékoli právní důsledky. To platí rovněž o „výkřiku“ dovolatelky, že „není ani jisté, zda nebyla odňata svému zákonnému soudci pokud jde o složení odvolacího soudu.“


    Dovolání proto není podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) a g) o. s. ř. přípustné.

    Dovolací soud se dále zabýval přípustností dovolání podle § 239 odst. 2 o. s. ř. K první dovolatelkou předestřené dovolací otázce dovolací soud konstatuje, že z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že předpokladem přípustnosti dovolání podle § 239 odst. 2 o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.


    O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam se jedná, jestliže je v rozhodnutí řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v projednávané věci. Přitom musí jít o otázku, která dosud není řešena v rozhodovací praxi vyšších soudů (anebo v ní není řešena jednotně) a která není řešena ani v rozhodnutí nižšího soudu publikovaném ve sbírce soudních rozhodnutí, ani ve stanovisku Nejvyššího soudu. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.


    O otázce, kterou dovolatelka uplatnila jako první, již bylo publikováno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, tj. vyššího soudu ve shora uvedeném smyslu a toto rozhodnutí neodporuje žádnému rozhodnutí Nejvyššího soudu. Publikováno bylo rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 1998, sp. zn. 1 Odon 110/97 (SJ č. 3/1999, str. 106-113) ve kterém tento soud uzavřel, že smlouvu o převodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný převod. Aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném převodu. Toto rozhodnutí je tedy v souladu se závěry odvolacího soudu v projednávané věci a řeší otázku, zda ze smlouvy o převodu obchodního podílu musí být patrno, je - li smlouva uzavřena úplatně či bezplatně, tj. otázku, na které odvolací soud založil své rozhodnutí. Pro první z otázek, o kterých se dovolatelka domáhala přípustnosti dovolání, tedy dovolání přípustné není, když se nejedná o otázku zásadního právního významu ve shora uvedeném smyslu.


    Dovolání však není přípustné ani pro ostatní navržené otázky, neboť jak správně uzavřel odvolací soud, nejde o otázky, na kterých by založil své rozhodnutí. Pokud se dovolatelka domáhala připuštění dovolání pro otázku, zda smlouva o převodu obchodního podílu musí být sepsána na jedné listině, dovolatelka v průběhu řízení před soudem prvního stupně stejně jako před soudem odvolacím ani netvrdila, že smlouva o převodu obchodního podílu byla sepsána na více listinách, natož aby v tom směru nabídla nějaké důkazy a odvolací soud se proto právem zkoumáním takové možnosti nezabýval.


    Oprávněně se odvolací soud nezabýval ani tím, zda ujednání v zápisu z valné hromady společnosti s ručením omezeným podepsané všemi účastníky smlouvy o převodu obchodního podílu je možno pokládat i za smluvní ujednání v písemné formě, neboť v řízení nebylo tvrzeno, že zápis z valné hromady je součástí smlouvy o převodu obchodního podílu v tom směru, že obsahuje ujednání o úplatě za převod obchodního podílu, ani to, že jednání valné hromady proběhlo jako součást procesu uzavírání smlouvy. To se týká i otázky, zda ujednání o ceně za převod obchodního podílu lze platně učinit i formou odkazu na provedení vypořádání, když odvolací soud nezaložil své rozhodnutí na tom, zda takto cenu určit lze či nelze. A konečně totéž platí o otázce, zda brání společnosti s ručením omezeným některé ustanovení obchodního zákoníku, aby uzavřela nepojmenovanou smlouvu, dle které by převzala závazek svých společníků plnit třetí osobě. Odvolací soud založil své rozhodnutí na tom, že smlouva o převodu obchodního podílu nebyla platně uzavřena, nikoli na tom, že společnost nemohla platně převzít závazek k zaplacení ceny podílu.


    Z důvodů tvrzených dovolatelkou proto dovolání není přípustné. Protože dovolací soud neshledal ani žádný jiný důvod přípustnosti dovolání, nezbylo mu než je podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítnout.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce epravo.cz
    23. 3. 2001
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Ochrana pověsti právnických osob (exkluzivně pro předplatitele)
    • Směnka (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bytové družstvo
    • Podíl v obchodní korporaci (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Valná hromada
    • Obchodní podíl a vrácení daru
    • Valná hromada (exkluzivně pro předplatitele)
    • Akciová společnost (exkluzivně pro předplatitele)
    • Blankosměnka, umoření (exkluzivně pro předplatitele)
    • Zpráva o vztazích (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.