Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet obviněného, pokud rozhoduje o jeho vzetí do vazby. Případné rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby musí být založeno na dostatečných důvodech a musí být řádně a vyčerpávajícím způsobem…
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v neprospěch obviněného, obviněný má legitimní zájem, aby se mohl s jeho obsahem seznámit a dle potřeby na ně i reagovat. Pokud trestní soud obviněného s vyjádřením státního…
Ministr spravedlnosti může podle § 97 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci rozhodnout o vydání osoby k trestnímu stíhání pouze tehdy, existuje-li v daný okamžik pravomocné a vykonatelné soudní rozhodnutí o přípustnosti takového vydání. Vydání rozhodnutí ministra bez splnění podmínky vykonatelnosti soudního rozhodnutí porušuje ústavní…
Oznámí-li stěžovatel (sám, či prostřednictvím obhájce) jasně, srozumitelně a včas úmysl doplnit blanketní stížnost o věcnou argumentaci, nelze takové oznámení – až na výjimky – ignorovat. Stížnostní soud musí – až na výjimky – s rozhodnutím o stížnosti vyčkat, než stěžovatel avizované odůvodnění doplní, nebo marně uplyne lhůta, kterou si…
Postup soudu, který interpretoval § 73aa trestního řádu v tom smyslu, že část jeho věty druhé "nestanoví-li zákon jinak" vylučuje aplikaci tohoto ustanovení u peněžité záruky a omezení spočívajícím v zákazu vycestování (§ 73a odstavec 1, 3 trestního řádu), a to z důvodu existence § 73a odstavec 6, 7 trestního řádu, představuje nepřípustné…
Vazba je omezením osobní svobody, jež jako výjimečný zajišťovací nástroj má trvat jen nezbytně nutnou dobu. Platí, že čím déle vazba trvá, tím více se snižuje její legitimita. Plynutí času se projevuje ve dvou ohledech. V první řadě s plynutím času typicky oslabují vazební důvody. Čím déle vazba trvá, tím přesvědčivější a konkrétnější argumenty…
Rozhodování o nákladech řízení, včetně odměny zmocněnce poškozeného v adhezním řízení, je nedílnou součástí práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Smyslem a účelem adhezního řízení je dosažení co nejrychlejšího odškodnění poškozeného a zabránění jeho sekundární…
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou zvažovat i majetkovou potencialitu obviněného, jejich úvahy se však musejí vztahovat ke konkrétnímu a přiměřenému časovému rámci a musejí být založeny na konkrétních a…
Zásada kontradiktornosti řízení, jejíž součástí je právo seznámit se a případně reagovat na podání jiných stran či orgánů k soudu, se uplatní i v řízení o vazbě.
Příslušným k postupu v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody podle § 301 odst. 1 z. m. j. s. je krajský soud, v jehož obvodu se v době, kdy byla věc předložena soudu, zdržovala osoba, vůči níž rozhodnutí jiného…
Zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku se za splnění dalších podmínek pachatel dopustí, i když dítě, vůči kterému jedná, s prostitucí souhlasí nebo ji iniciuje anebo má předchozí sexuální zkušenost či zkušenost s prostitucí.
Rodiči nezletilého dítěte, který je nositelem rodičovské odpovědnosti v plném rozsahu, nelze odepřít přístup do policejního spisu, vedeného z důvodu zranění nezletilého dítěte, pouze s odůvodněním, že policie nezahájila úkony trestního řízení. Možnost nahlédnutí do takového spisu lze odepřít jedině z důvodu ochrany alespoň stejně důležitého…
Pokud není k podání v elektronické podobě připojen podpis podle zvláštních předpisů, jedná se po účinnosti zákona č. 298/2016 Sb. o nedostatek obsahových náležitostí upravených v § 59 odst. 3 trestního řádu, nikoliv o nedostatek formy dle § 59 odst. 1 trestního řádu. Soud je povinen takový případný nedostatek odstranit postupem upraveným v § 59…
Odmítl-li Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky jako nepřípustné ve vztahu k její námitce ohledně aplikace práva EU s odůvodněním, že na uvedené otázce není napadené rozhodnutí městského soudu založeno, byť stěžovatelka splnila formální požadavky, které na ni zákon z hlediska formulace dovolání klade, zamezil stěžovatelce v přístupu k (dovolacímu)…
Stížnostní soud poruší zásadu ústnosti a přímosti v situaci, kdy při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody přehodnotí výslech odsouzeného v otázce náhledu na svou trestnou minulost, aniž by tento důkaz zopakoval či jinak doplnil dokazování.
Rozhodují-li obecné soudy v řízení o schválení dohody o vině a trestu o nároku na náhradu škody, který není součástí sjednané dohody o vině a trestu, nebo s jehož výší sjednanou v dohodě o vině a trestu poškozený nesouhlasí, ani neodpovídá jím řádně uplatněnému nároku, musejí řádně zhodnotit, zda je ohledně výše nárokované škody skutkový stav…
Pokud se Nejvyšší soud vůbec nezabývá podáním účastníka řízení, poruší tím jeho právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. To platí tím spíše v situaci, kdy v takovém podání navrhne účastník řízení položení předběžné otázky Soudnímu dvoru…
Rozhodují-li obecné soudy o uložení nejpřísnějšího ochranného opatření (jehož trvání potenciálně není časově omezeno), jsou v rámci posuzování proporcionality tohoto zásahu do základních práv povinny důkladně zhodnotit všechny mírnější alternativy. K těmto otázkám jsou povinny důkladně zjistit skutkový stav (mj. např. znaleckým posudkem a…
Spáchání zdrojového (tzv. predikativního) trestného činu bylo podmínkou a současně jedním ze znaků objektivní stránky trestného činu podílnictví podle § 214 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019. Zdrojová trestná činnost (zdrojový trestný čin) musí být v rámci řešení předběžné otázky (§ 9 odst. 1 tr. ř.) dostatečně objasněna, výsledná…
Maximální zvýšení odměny za úkon právní služby podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu (na trojnásobek základní sazby) je podmíněno jeho mimořádnou obtížností. Tak tomu bude zejména při kumulaci okolností prováděného úkonu právní služby, jež kladou na advokáta mimořádně vysoké nároky. K tomu dojde např. u zvlášť složitého právního úkonu, při němž je…
Odkáže-li Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku na judikaturu, aniž se vypořádá s novými relevantními argumenty, na které dosavadní judikatura nereaguje, poruší tím...
I. Snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, je třeba rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené...
Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet...
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v...
Jakkoliv mohl být v obsahu zaniklého soukromoprávního titulu, v minulosti uzavřeného mezi vlastníkem pozemku a obcí, pozemek označen za veřejné prostranství, zaniklá smlouva představuje...
