trestní právo

Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.

Neinformoval-li soud obviněného stěžovatele o tom, že bude rozhodováno o stížnosti státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění z vazby na svobodu, aniž by mu tuto stížnost zaslal a poskytl mu lhůtu k vyjádření či vyslovení požadavku na konání vazebního zasedání, a nekonal-li ani vazební zasedání, o které obviněný požádal v řízení před soudem…

Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními prostředky. Jinak dochází k porušení práva zaručeného čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na náhradu škody trestním stíháním způsobené.

Předchozí rozhodování o vině a trestu (původně) spoluobviněných ohledně souvisejících skutků samo o sobě nevzbuzuje pochybnosti o podjatosti soudce při rozhodování o vině a trestu dalších obviněných. Při posuzování, zda lze mít pochybnosti o podjatosti soudce, který dříve rozhodoval o vině a trestu (původně) spoluobviněných ohledně souvisejících…

K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem, jenž by mohl odvolací soud aprobovat. Pokud k odejmutí dojde z důvodu prosazení vlastního hodnocení provedených důkazů a z něho plynoucích závěrů o skutkových zjištěních…

Ustanovení § 325 odst. 2 trestního řádu je potřeba ústavně konformně vykládat tak, že matkou "pečující o dítě" je i taková matka, jejíž dítě bylo svěřeno do pěstounské péče jen kvůli tomu, že byla matka omezena na osobní svobodě. Obecné soudy musí zkoumat, z jakého důvodu bylo dítě odsouzené svěřeno do pěstounské péče, a pokud tím důvodem byl…

Právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb. (Úmluva) je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod č. 2/1993 Sb. (Listina), což znamená, že účastníci…

Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné snížení řádně odůvodnit. Pokud tak neučiní a nevypořádají se s argumentací poškozených, porušují jejich právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…

Postup obecného soudu, který svévolně (ani zčásti) nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souvislosti s tím i porušením ústavně zaručených práv na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle…