Obecné soudy jsou povinny posuzovat problematiku svěření nezletilých do péče rodičů především s přihlédnutím k jejich nejlepšímu zájmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Při hledání nejlepšího zájmu nezletilých musí vzít soudy s přibývajícím věkem dítěte a s jeho narůstající rozumovou a emocionální vyspělostí v úvahu i jeho přání…
Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost soudu vytvořit pro účastníky řízení procesní prostor k tomu, aby se mohli vyjádřit k soudem zamýšlenému uplatnění moderačního práva podle § 150 o. s. ř. a účinně…
Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost jeho jiného výkladu bez dalšího nezakládá důvod pro upřednostnění výkladu, který je pro daňového poplatníka mírnější (princip in dubio mitius). Při dotváření práva u daňových…
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již bylo doručeno soudu prvního stupně, aniž by uvedl relevantní důvod pro nutnost vydat rozhodnutí neprodleně a aniž by předtím stěžovateli sdělil, že jím uvedenou lhůtu považuje…
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud takové rozhodnutí zruší, má-li doplněné odůvodnění reálný potenciál přivodit jiné…
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno. Dovolatele však nelze nutit, aby napadali v dovolání též hypotetické či nahodilé úvahy, na…
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a vzhledem k tomu jej nelze podle čl. 36 odst. 1 a odst. 2 Listiny vyloučit ze…
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Takovému porušení práva nemůže poskytnout ochranu ani Nejvyšší soud, byť jeho rolí zásadně není přezkoumávat skutkový stav zjištěný nalézacím a…
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je před provedením místního šetření povinen řádně prověřit podněty od konkurenčních soutěžitelů a anonymní podněty, které nasvědčují porušení práva hospodářské soutěže a přezkoumatelně do správního spisu založit indicie (včetně informací z vlastní úřední činnosti), které dostatečně opodstatňují nezbytnost…
Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy) nevymezil a nevysvětlil, proč se na tuto věc nemá použít, je jeho rozhodnutí nepřesvědčivé a nepředvídatelné a nenaplňuje požadavky na řádně odůvodněné…
Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce má účast zastoupený (taková účast nemusí být jen aktivní, ale může být i pasivní, respektive druhý odstavec dokonce na pasivitě zmocnitele po zániku zmocnění staví); to jsou…
Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany spotřebitele povahu smlouvy spotřebitelské (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 2. 2025 sp. zn. IV. ÚS 2093/24). Nerespektuje-li Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti…
Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí relevantní stěžovatelovu námitku jako nepřípustnou ve smyslu § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím konkrétním jednáním nebo jinými specifickými okolnostmi. Opačný postup, omezující se na nedostatečné nebo obecné důvody, představuje porušení práva vyžádané osoby na osobní…
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné soudy musejí při svém rozhodování zvažovat proporcionalitu tohoto omezení.
Na trestní příkaz je třeba nahlížet jako na výjimku z práva na veřejné projednání věci v trestním řízení, která může být uplatněna pouze za striktního dodržení zákonných podmínek. Ústavně konformnímu výkladu § 314g trestního řádu odpovídá, že odpor proti trestnímu příkazu může být účinně podán obviněným (ale také obhájcem za obviněného a jeho…
Z ústavně zakotveného požadavku na předvídatelnost soudního rozhodování a právní jistotu, který vyvěrá z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a v ústavněprávní rovině rozvíjí § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyplývá, že každý, kdo se domáhá právní ochrany (tedy nikoli jen v postavení navrhovatele či žalobce v soudním řízení, správním…
Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní ochranu a na přístup k soudu, chráněné čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních a svobod.
Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a to právě s ohledem na, z toho plynoucí, konflikt mezi povinnostmi vůči nadřízenému (zaměstnavateli) a vůči účastníkovi řízení. Pokud orgán veřejné moci takový postup zvolí…
Aby mohl být určitý akt jiným právním předpisem ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy, musí jít o akt vnitrostátní povahy, tedy být přijímán a schvalován českými orgány veřejné moci na základě jejich Ústavou stanovené či předvídané kompetence.
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
